Nassim Taleb: Život v nejistotě

"Jediné, v co mohu bez větších obav věřit, je nejistota," tvrdí Taleb. "Nejistota panuje v politice, psychologii, ekonomii, dokonce i v matematice. Teorie poznání – epistemologie – se snaží využívat nástrojů všech vědních oborů. A z hlediska této teorie lze nejistotu vidět dvěma způsoby."

První náhled je matematický, druhý psychologický. A právě druhý z nich je příčinou toho, že si lidé vždy myslí, že vědí více, než toho vědí ve skutečnosti.

Kritika Bernankeho

Taleb, bývalý makléř a šéf hedgeového fondu, kritizuje Bernankeho dlouhodobě. Dokonce se chce stáhnout z veřejného života a "najít útěchu" ve vědě, dokud bude staronový šéf Fedu u kormidla. Svoji kritiku shrnuje v šesti bodech:

1. Bernanke používá nástroje, kterým rozumí, ale neví, že jsou nevhodné. Nejsou totiž empirické, založené na faktech a pozorování.

2. Srovnává současnost s Velkou depresí, kterou má nastudovanou skrz naskrz. Jenomže dnešní situace není stejná, a proto ani nelze používat podobné metody a kroky v boji se současnou krizí.

3. 99 procent rizika je v současném zadlužení a v provázanosti světové ekonomiky. Jako by Bernanke šel po kolejích a neviděl vlak, který jede přímo proti němu.

4. Nerozumí souvislostem. Například uvolněná monetární politika ovlivňuje řadu věcí, které Bernanke vůbec nezohledňuje.

5. Nechápe "fat tails". Nepočítá tedy s tím, že se některé ekonomické veličiny nemusejí vyvíjet podle standardní pravděpodobnostní křivky normálního rozdělení.

6. Nepřipouští si, že největší hrozba selhání je právě u Fedu. Chtěl by větší regulaci, zatímco Taleb je přesvědčen, že instituce mají být naopak zeštíhleny na nutné minimum.

Problém tkví podle Taleba také v tom, že nikdo z Kongresu, který Bernankeho potvrdil v čele Federálního rezervního systému na druhé funkční období, se ho na podobná témata neptá.

Stres-testy, kterými prošel bankovní sektor během současné krize, vycházely z nerelevantních dat. Tak jako zemřete jen jednou, nemůžete v nové situaci vycházet z minulosti. A stres-testy nemohly být založeny na ničem jiném než na minulosti.

Taleb tvrdí, že banky měly hledat klidně i rizikovější investice, ale s daleko menší částí svého portfolia. Nikdy by podle něj nenastala finanční krize, se které se svět nyní pomalu vyhrabává.

Nassim Nicholas Taleb (*1960)

V současnosti možná nejpopulárnější zastánce kvantitativního přístupu k financím. V roce 1987 se stal v roli obchodníka s cennými papíry svědkem krachu burzy na Wall Street. Kdysi varoval management Société Générale, že pod sebou má "zvěřinec plný černých labutí". Nevěřili mu – a šest týdnů na to připravil makléř Jérome Kerviel svými machinacemi banku o 7,2 miliardy dolarů. Později se podle jeho predikce o třicet procent propadly nemovitosti v USA a banky začaly vnímat první signály hypoteční krize. Další úspěchy si připsal v roce 2008, když díky své předvídavosti uchránil zisky svého hedgového fondu Universa.

Své názory a teorie zpopularizoval ve svém bestselleru Černá labuť (2007). Podle něj je svět plný nepředvídatelných událostí, které mají v dějinách lidstva větší význam, než si lidé myslí. Zdají se přitom asi tak pravděpodobné, jako výskyt černých labutí. "Plavíme se ve vratké bárce napříč bouřlivým mořem nejistoty. Svět, ve kterém žijeme, je obrovsky rozdílný od světa, ve kterém si myslíme, že žijeme."

Méně je někdy více

Investoři, a to včetně velkých institucionálních investorů, musejí pochopit, že je někdy lepší nedělat nic. "Je těžké to vydržet. Je to však podobné jako u kuřáků – těm také nejvíce prospěje něco NEDĚLAT, a sice nekouřit," připodobňuje Taleb. Nejlepší investicí byly v posledních deseti letech kromě hotovosti krátkodobé vládní dluhopisy. To hovoří za vše – nejlepší bylo sázky na burze příliš nerozehrávat.

Taleb mimo jiné zdůrazňuje význam obchodování s opcemi. Kdo rozumí opcím, může lépe obchodovat i s jednoduššími produkty, podobně jako pilot raketoplánu nejspíš "nějak zvládne" práškovací letadlo. "Černé labutě vás pak nepřekvapí, protože ceny opcí naznačí jejich případný nálet," drží se své metafory Nassim Taleb.

Soustředit se na jednu věc

Bojovat na více frontách, to není rada, které by se investoři od Taleba mohli dočkat. Nechme znovu promluvit jeho obraznou řeč: "Einsteina se kdysi ptali, proč nenosí poznámkový blok, aby si mohl zapisovat své nápady. A on na to odpověděl, že si myšlenky zapisovat nemusí, protože má vždy v hlavě jen jednu! Dvě myšlenky, a máte problém," usmívá se Taleb.

Taleb proto kritizuje například i noviny. Média podle něj zpracovávají takové množství dat a událostí, že jim někdy unikají základní souvislosti. Například čte pouze britské noviny, které považuje za kvalitnější než americké.

Své texty jen nerad nechává editovat, a proto vydává v Británii – Američané totiž podle jeho názoru píší stejným, většinou nudným způsobem. Chápe jej jako touhu po absolutní kontrole nad textem a jeho budoucím pochopením ze strany čtenářů, kontrolu podobnou té o ovládnutí všech finančních procesů, kterou vidí na Wall Street a v každé snaze o regulaci trhu.

Buffett a Soros? Taleb má favorita

"Nechci se nějak extra zabývat Warrenem Buffettem. U George Sorose existuje zhruba 2milionkrát více důkazů toho, že svá rozhodnutí opírá o skutečná fakta. Netvrdím, že Buffett není schopný – samozřejmě že je. Pouze tvrdím, že u něj není tak zřejmé, že mu nepomáhá náhoda."

A právě nepředvídatelné události jsou podle Taleba tím, na co řada ekonomů zapomíná při vytváření svých modelů reality. Takzvané "černé labutě", mezi které patří globální epidemie, světové války nebo náhlé propady cen některých aktiv, mají zásadní vliv na hospodářství. Samotná událost se dá přitom zpětně vysvětlit jako důsledek nedostatku informací nebo lidské zaslepenosti.

Zaujaly vás názory Nassima Taleba? Čtěte dál.

Zdroj: assetinternational.com