Barel nade vše

Ceny ropy mezi roky 2014 a 2015 spadly z historických výšin nad 100 USD za barel pod 40 USD za barel. Hlavní příčinou byl rozmach těžby suroviny z břidlicových ložisek v USA a Kanadě.

Ekonomiky zemí sdružených v kartelu OPEC jsou výrazně závislé na příjmech z exportu ropy, a proto tyto státy v prosinci 2016 přistoupily po bezmála deseti letech k dohodě o omezení těžby o 1,4 milionu barelů denně, ke které se připojilo i Rusko. Ceny ropy zareagovaly rychlým růstem nad 50 USD za barel.

Začátkem května ovšem barel opět zlevnil až pod 45 USD, tedy do blízkosti úrovní z doby před dohodou o omezení těžby. Nové technologie evidentně umožňují ziskovou těžbu z břidlic i při cenách okolo 50 USD za barel. Blížící se konec stávající dohody navíc mohl psychologicky přispět k tlaku na pokles cen.

Zřejmě i proto zhruba před týdnem přispěchaly Saúdská Arábie a Rusko s prohlášením o prodloužení dohody až do března 2018. Přestože opatření musí na svém zasedání 25. května schválit OPEC, ceny ropy opět impulzivně reagovaly a otočily vzhůru k hranici 50 USD za barel.

Omezování těžby se tedy zdá být relativně účinným nástrojem podpory růstu cen černého zlata, nicméně spíše s krátkodobým účinkem. Impulzy k dlouhodobějšímu růstu cen budou muset přijít ze strany silnější poptávky a rostoucí spotřeby, která dlouhodoběji sníží stávající vysoké zásoby ropy. A poptávka může začít růst až v závislosti na globálním makroekonomickém vývoji, především v regionech s vysokou spotřebou, jako jsou Severní Amerika, Evropa, Čína a Indie.

_{Autorem článku pro Hospodářské noviny z 19. května 2017 je analytik Richard Miřátský z Komerční banky.}

Zdroj: Hospodářské noviny