Světová poptávka po zlatě loni stoupla o 4 %, centrální banky nakoupily nejvíce kovu od konce zlatého standardu
Globální poptávka po zlatě loni podle zprávy Světové rady pro zlato stoupla o 4 % na 4 345,1 tuny. Výrazně nákupy navýšily centrální banky a patrný byl i růst zájmu o fyzické zlato v podobě slitků a mincí. Výrazný pokles zájmu naopak zaznamenaly burzovně obchodované fondy investující do žlutého kovu.
Centrální banky loni zvýšily nákupy zlata o 74 % na 651,5 tuny, což byl nejvyšší roční objem od konce takzvaného zlatého standardu v roce 1971. Největším kupcem kovu byla ruská centrální banka (274,3 tuny), která snižovala podíl americké měny ve svých rezervách. Za ní následovaly centrální banky Turecka (51,5 tuny) a Kazachstánu (50,6 tuny).
Podle odhadu konzultantské společnosti Metals Focus v letošním roce nakoupí centrální banky kolem 600 tun zlata. Nákupy, které bankám pomáhají diverzifikovat devizové prostředky v době zvýšené politické nejistoty, signalizují rostoucí důvěru ve zlato, což se projevuje i v jeho ceně.
Poptávka po zlatých špercích se loni proti roku 2017 nezměnila, dosáhla 2 200 tun. Mírně vyšší (+3 %) byla poptávka v Číně, mírně nižší (-1 %) byla v Indii. Poptávka po kovu na Blízkém východě byla nadále slabá.
Meziročně vyšší byl loni zájem o zlaté slitky a mince. Globální poptávka po fyzickém investičním zlatě se zvýšila o 4 % na 1 090,2 tuny, v Číně i Indii ale byla proti roku 2017 slabší. Výrazně vyšší byla poptávka po zlatých slitcích a mincích v Íránu, a to kvůli obnovení amerických sankcí.
Výrazný propad zájmu byl zaznamenán na trhu burzovně obchodovaných fondů investujících do zlata. Celkový objem prostředků, které investoři do zlatých ETF vložili, byl ekvivalentem 68,9 tuny kovu. V roce 2017 do zlatých ETF přitekly prostředky, jež byly ekvivalentem 206,4 tuny kovu.
Poptávka po zlatě v technologickém sektoru loni stoupla proti roku 2017 o procento. Zájem o žlutý kov ze strany výrobců elektroniky byl podporován pokračujícím růstem světové ekonomiky udržujícím na solidních úrovních zájem spotřebitelů o novou elektroniku. Významná byla také poptávka po zlatě v automobilovém sektoru, a to v souvislosti s vyšší výrobou elektromobilů. Do budoucna je však podle Světové rady pro zlato určitým rizikem vývoj prodejů nových chytrých telefonů, které posledních několik let stagnují.
Světové dodávky zlata na trh se loni zvýšily o procento na 4 490,2 tuny. Objem vytěženého zlata se zvýšil o procento na 3 346,9 tuny, nižší byla produkce kovu v Jihoafrické republice (-18 %) nebo Peru (-9 %), vyšší naopak například v Austrálii (+4 %) či v Papue-Nové Guineji (+23 %). Objem kovu získaného recyklací byl vyšší rovněž o procento a dosáhl 1 172,6 tuny.
Cena zlata se za loňský rok příliš nezměnila, v jeho závěru ovšem díky obavám z odchodu Británie z EU, poklesu cen akcií a očekávání méně agresivní měnové politiky Fedu nabrala vzestupný trend a letos v něm pokračuje. Nyní je cena kovu nejvýše od loňského května.
Zdroj: World Gold Council, ČTK
