OPEC, či neOPEC? Toť otázka!
Rozdílné zájmy jednotlivých zemí OPEC a neshody ohledně společné politiky vyvolaly na přelomu roku obavy ohledně toho, že by Saúdská Arábie mohla v dalších měsících usilovat o další navýšení svého vlivu a do značné míry řízení trhu s ropou. Vzhledem k tomu, že tržní podíl OPEC+ na globálních dodávkách ropy dosáhl na konci minulého roku 53 % (oproti 63 % před deseti lety), vyvstává stále důrazněji otázka, jak by ropný kartel měl reagovat na rostoucí produkci v nečlenských (a nepartnerských) zemích.
Rychlé ohlédnutí
Do roku 2011 OPEC zajišťoval přes 60 % dodávek a jediným dalším velkým samostatným producentem bylo Rusko. Pak ale začal boom těžby z břidlic v USA a tamní produkce ropy vzrostla do dubna 2015 téměř na dvojnásobek. Koncem roku 2014 klesla cena ropy Brent z více než 100 USD na 50 USD za barel a velká část trhu sledovala, co dělá OPEC. Ten se rozhodl otevřít kohouty s cílem vyvinout tlak na snížení cen, protože těžba z břidlic v Americe má podstatně vyšší náklady, a také aby narostl tlak na ty členy OPEC, kteří dodávali na trh více ropy, než bylo v rámci kartelu domluveno.
V důsledku toho cena Brentu na začátku roku 2016 klesla na dno pod 30 USD za barel a do prosince téhož roku Saúdská Arábie (která trpěla rozpočtovými deficity a musela rozpouštět devizové rezervy) přiměla OPEC k partnerství s deseti dalšími zeměmi za účelem snížení produkce a vytvoření OPEC+.
Zopakuje se rok 2014?
Konec roku 2023 začal být srovnáván s rokem 2014, protože poslední kolo dobrovolného omezení černého zlata v rámci zemí OPEC+ nevedlo k výraznějšímu růstu ceny barelu. To zpochybnilo efektivitu celého spolku ve výhledu do budoucna. Ačkoli OPEC+ jako celek dodává v souladu s celkovými dohodnutými kvótami, Spojené arabské emiráty a Irák dodávají výrazně více, než by měly. To může zvyšovat napětí v rámci skupiny.
Ztráta podílu na trhu, a tedy menší vliv na ceny (protože země mimo OPEC+ zvyšují produkci, zejména pak USA), může být faktorem, který povede k poměrně dramatické změně politiky. Zároveň v době, kdy je ve světové ekonomice hodně nejistoty, může OPEC+ vyčkávat a pokusit se vrátit nabídku a poptávku do rovnováhy.
Rizika pro rok 2024
Nelze vyloučit, že se účelové seskupení OPEC+ opět rozpadne. Pravděpodobnější ale je, že zůstane pohromadě, byť přijde o část své schopnosti ovlivňovat ceny ropy, minimálně ve střednědobém horizontu. Během roku 2024 může přijít rozhodnutí zvýšit tlak na producenty mimo OPEC+ s očekáváním, že růst produkce mimo kartel a jeho partnery zpomalí.
Saúdská Arábie možná nebude chtít dále omezovat své dodávky, když zároveň země jako SAE nebo Irák zvyšují produkci. Možná ale bude muset nadále fungovat i v prostředí "nadprodukce" SAE, aby udržela OPEC+ pohromadě. Případný odchod SAE by totiž mohl ostatním členům naznačit, že OPEC+ nemá smysl.
Důležité bude, jak OPEC zareaguje na růst produkce ropy v Íránu a Venezuele. Mohou přijít výzvy na omezení dodávek z těchto zemí, ale pravděpodobně narazí na odpor. Írán by v takovém případě mohl zavést sankce vůči některým menším zemím skupiny a Venezuela poukazuje na svoji potřebu rozvíjet ropný průmysl. Vliv (nejen) na tyto země, a ne zanedbatelný, přitom může mít také případná "výměna stráží" v Bílém domě.
Zdroj: FactSet
