Klíčové faktory na trhu se zlatem: Bude růst ceny v dalších měsících pokračovat?
Cena zlata se letos zatím zvedla o více než 15 % a nedávno poprvé v historii prorazila hladinu 2 400 USD za trojskou unci. A to nemusí být vše.
Zlato hrálo historicky důležitou roli ve vývoji společnosti. Zpočátku se používalo k obřadním rituálům a později jako celosvětové platidlo a uchovatel hodnoty. V roce 1971 Spojené státy opustily Brettonwoodský systém, který byl vytvořen po druhé světové válce a stanovoval směnné kurzy mezi zlatem a americkým dolarem. To vedlo k prudkému nárůstu ceny kovu, která se do roku 1980 zvýšila ze 40 na 660 USD za unci. Byla to doba velké hospodářské nejistoty, kdy v USA panovala stagflace (vysoká inflace, nízký hospodářský růst a vysoká nezaměstnanost).
Poté byla cena zlata zhruba dvě dekády zhruba stabilní. Kov pak zazářil po roce 2000, kdy se projevil dopad globální finanční krize a následně velké recese. Investoři tehdy hledali bezpečné útočiště pro své peníze, a tak od roku 2001 do roku 2012 cena zlata stoupla z 300 na 1 700 USD za unci. Byly to turbulentní doby, cenu zlata podpořila také evropská dluhová krize.
Situace se začala normalizovat, když Fed ukončil kvantitativní uvolňování a americký dolar posílil. Zlato se pak koncem roku 2014 obchodovalo zpět na úrovni 1 200 USD za unci. V roce 2020 se ale (také) na trhu se zlatem projevila pandemie, která bezprecedentně narušila všechny oblasti života a ekonomiky. Cena žlutého kovu vystřelila nad 2 000 USD za unci. Od té doby až do nedávné další vlny růstu se kurz držel zhruba v pásmu 1 700 až 1 900 USD za trojskou unci.
Co v současnosti nejvíce ovlivňuje cenu zlata? Hlavními faktory za tím, že cena zlata dosáhla nového historického maxima nad 2 400 USD za unci, jsou nákupy centrálních bank rozvíjejících se zemí v rámci snahy o dedolarizaci jejich rezerv (Čína, Turecko, Indie, Polsko, Kazachstán, Singapur, Rusko nebo Česká republika) a maloobchodní poptávka po fyzických slitcích a mincích. Zmrazení ruských dolarových rezerv po ruské invazi na Ukrajinu znepokojilo centrální banky po celém světě a podle Světové rady pro zlato se jejich nákupy (zlatých) slitků zdvojnásobily.
Pokud jde o maloobchodní poptávku, například čínští spotřebitelé, kteří jsou nervózní z tamní ekonomiky, měny i vývoje v odvětví nemovitostí, zvýšili nákupy fyzického zlata a třeba v březnu utratili za zlato nejvíce za posledních sedm let. Maloobchodní poptávku ale neživí pouze Čína, americký maloobchodní řetězec Costco třeba nyní spotřebitelům nabízí zlaté pruty. Rostoucí globální vládní dluh pak způsobuje, že investoři hledají diverzifikaci k vládním dluhopisům a měnám.
Na světě jsou také dva sledované válečné konflikty (Izrael vs. Hamás, Rusko vs. Ukrajina), které podporují vnímání zlata jako bezpečného přístavu. Retailoví investoři přitom nakupují jak fyzické zlato, tak burzovně obchodované produkty, které fyzické zlato drží.
zdroj: Trading Economics
Dalším faktorem, který obecně ovlivňuje ceny zlata, jsou úrokové sazby. Ačkoli Evropská centrální banka nedávno sazby poprvé v tomto cyklu snížila, Spojené státy na zahájení uvolňování měnové politiky stále čekají. Podle Fedu by přitom sazby měly zůstat zvýšené po delší dobu, což pro ceny zlata není příznivé (se sazbami by měly zůstat vyšší i výnosy amerických vládních dluhopisů, bondy tak budou mít oproti zlatu konkurenční výhodu).
Inflace v USA se drží nad cílovou 2% hladinou Fedu. Investoři často používají zlato jako zajištění proti inflaci. Pokud tedy centrální banky budou nadále podporovat nákupy a geopolitická rizika zůstanou stejná, zlato by mohlo zdražovat (až Fed konečně sníží sazby). Nejistotu (a tedy podporu pro trh se zlatem) vyvolává také předvolební situace v USA.
Jsou ale i faktory, které mohou působit ve směru poklesu ceny zlata. Trh se domnívá, že nákupy centrálních bank vytvořily ceně zlata spodní hranici, zpočátku kolem 1 900 USD za unci, v poslední době spíše 2 000 až 2 100 USD za unci. Pokud centrální banky přestanou tuto spodní hranici zajišťovat, protože pozastaví nebo ukončí nákupy, může přijít i výraznější korekce ceny žlutého kovu.
Pokles poptávky může nastat i při případném odeznění geopolitického napětí. To by zlatu ubralo na jeho pozici bezpečného útočiště. A pokud by se Fed rozhodl dále odložit uvolňování měnové politiky, mohlo by to zneklidnit investory napříč trhy a utlumit i poptávku po zlatě. Ani jedna z těchto možností v současnosti není základním scénářem, investoři s nimi ale musejí počítat. A kde je nejistota, je vždy také argument pro držení určité pozice ve zlatě v rámci investičního portfolia.
Zdroj: Invesco
