Hodnota poptávky po zlatě ve třetím čtvrtletí poprvé překonala 100 miliard dolarů, mezi investory byl zájem o zlaté ETF
Poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí stoupla, meziročně byla vyšší o 5 % a dosáhla rekordní úrovně 1 313 tun. Díky růstu ceny kovu navíc její hodnota vyskočila o 35 % a poprvé se dostala nad sto miliard dolarů. Růst poptávky byl tažen zájmem o burzovně obchodované fondy investující do zlata, naopak nižší byla proti loňskému třetímu kvartálu poptávka po zlatých slitcích, mincích a špercích a také ze strany centrálních bank.
Burzovně obchodované fondy investující do zlata ve třetím čtvrtletí zaznamenaly příliv prostředků v ekvivalentu 95 tun kovu. Loni ve třetím čtvrtletí naopak ze svého držení odprodaly 139 tun zlata. Příliv peněz v letošním třetím čtvrtletí ukončil sérii devíti kvartálů, kdy ETF investující do zlata surovinu prodávaly. Peníze do zlatých ETF navíc letos v období od července do září proudily ve všech regionech a kumulovaný objem kovu v držení fondů ke konci třetího čtvrtletí činil 3 200 tun.
Změny v objemu zlata drženého ETF podle regionů, zdroj: WGC
Poptávka po zlatých mincích a slitcích byla letos ve třetím čtvrtletí meziročně nižší o 9 %, když dosáhla 269 tun. Negativně vývoj ovlivnili investoři v Číně, Turecku a v Evropě, naopak meziročně vyšší byl zájem v Indii a některých menších asijských ekonomikách. Od začátku roku do konce září dosáhla ve světě poptávka po mincích a slitcích 859 tun.
Poptávka po zlatých špercích spadla o 12 % na 459 tun navzdory silnému zájmu v Indii a byla - s výjimkou pandemického roku 2020 - za období červenec až září nejnižší nejméně od roku 2000, kam sahají záznamy Světové rady pro zlato.
V Číně, která je vedle Indie nejvýznamnějším trhem, poptávka po špercích spadla o 33 % na 102,5 tuny, podle rady vlivem růstu ceny zlata v místní měně, nízké důvěře spotřebitelů a slabšímu hospodářskému růstu. Vlivem růstu ceny kovu ovšem byly celosvětově prodány šperky v hodnotě více než 36 miliard dolarů, což znamená meziroční nárůst o 13 %. Za prvních devět měsíců letošního roku se poptávka po zlatých špercích meziročně zvýšila o 11 % na 1 328 tun.
Zlaté šperky - poptávka v tunách a její hodnota v jednotlivých čtvrtletích, zdroj: WGC
Rozvoj infrastruktury pro pokročilou umělou inteligenci dále podporoval zájem o zlato pro technologické využití, poptávka v této oblasti se zvýšila o sedm procent na 83 tun. Další silný kvartál za sebou má oblast tištěných plošných spojů, vyšší byla ale také poptávka po zlatě ze strany výrobců LED nebo paměťových čipů.
Centrální banky ve třetím čtvrtletí své zlaté rezervy doplnily 186 tunami kovu, před rokem ovšem jejich nákupy dosáhly téměř dvojnásobné úrovně 363,9 tuny. Nejvíce zlata letos ve třetím čtvrtletí koupila centrální banka Polska (42 tun), dalšími silnými kupci byly centrální banky Maďarska (16 tun), Indie (13 tun) nebo Ázerbájdžánu (12 tun). Čínská centrální banka, která mezi listopadem 2022 a dubnem 2024 své zlaté rezervy navýšila o 316 tun na 2 264 tun, nákupy už v květnu přerušila.
Nákupy zlata centrálními bankami v jednotlivých čtvrtletích, zdroj: WGC
Světová rada pro zlato předpokládá, že zájem o investiční kov přetrvá i v závěru roku, a to zejména s ohledem na geopolitické napětí a díky uvolňování měnové politiky na obou stranách Atlantiku. Také centrální banky by měly pokračovat v nákupech, jejich tempo ovšem může být nižší vlivem vyčkávání měnových autorit kvůli vysokým cenám kovu. Vývoj v oblasti šperků bude podle rady také navázaný na cenu kovu a poptávku v technologickém sektoru by dále měl živit rozvoj umělé inteligence.
Struktura světové poptávky po zlatě v jednotlivých čtvrtletích, zdroj: WGC
Zdroj: World Gold Council
