Jak na příští ropnou krizi?

Hurikány Katrina a Rita po sobě nechaly v létě roku 2005 nevídanou spoušť. Smetly ropné rafinérie a ropnou infrastrukturu na jihu Spojených států. V Mexickém zálivu znemožnily těžbu mnoha vrtům. Celkem svět přes noc přišel o těžbu v objemu 1,5 milionu barelů ropy za den, tedy o necelá dvě procenta celosvětové spotřeby. Pro Spojené státy to byl takový malý ropný šok.

Odpověď světa byla rychlá. Teprve podruhé v historii sáhly státy sdružené v Mezinárodní agentuře pro energii (IEA) na své strategické zásoby ropy, které si schovávají pro případ velkých a nenadálých výpadků v zásobování strategickou surovinou. V září 2005 uvolnily na trh 60 milionů barelů ropy. Z toho polovina pocházela právě ze strategických zásob. Zbytek dodaly ropné firmy a prostřednictvím vyšší těžby i exportéři ropy.

"Toto opatření mělo pomoci upravit toky ropy ve světě, aby Spojené státy, těžce zasažené hurikány, měly lepší přístup k ropě z dovozu," vzpomíná Jana Hejsková z české Správy státních hmotných rezerv, která řídí i české ropné zásoby.

Díky uvolnění ropy ze zásob například Evropa neměla určitou dobu potřebu surovinu dovážet z jiných částí světa. Tato kapacita zůstala k dispozici americkým rafinériím.

Spása po přepadení Kuvajtu

Strategické ropné zásoby začaly členské státy IEA vytvářet v roce 1974, kdy si svět prožil první ropný šok a uvědomil si přílišnou závislost ekonomiky na této surovině. Kvůli arabskému embargu na vývoz ropy do USA a Evropy zmizelo z trhu 4,3 milionu barelů ropy denně. Proti příštím podobným výpadkům měly státy chránit domácí zásoby, které by pokryly až 90 dnů, po které by nemohly ropu dovážet. O pět let později, kdy íránská revoluce a následná irácko-íránská válka připravila na čas svět o 5,6 milionu barelů ropy za den, však nebyly o moc připravenější než v roce 1974. I tehdy svět zastavené kohoutky překvapily. Podle pravidel IEA byly přerušené dodávky navíc příliš malé, aby spustila mechanismus, který uvolní ropné zásoby všech členských zemí. Proto do nich sáhly jen ty, které to nezbytně nutně potřebovaly.

Po invazi Iráku do Kuvajtu v roce 1990 bylo vše jinak. S přípravou vojenské operace na osvobození Kuvajtu vrcholily v IEA i přípravy na očekávaný ropný šok. Irák v té době vyvážel necelé tři miliony barelů denně a Kuvajt necelé dva miliony barelů.

Obavy panovaly i o osud těžby v Saúdské Arábii. Proto státy IEA rozhodly, že v den zahájení spojenecké invaze začnou trh zásobovat dvěma miliony barelů ropy denně. Dalších 400 tisíc barelů za den uvolnily omezením spotřeby. Díky němu se během dvou měsíců vojenských operací neprojevily žádné problémy se zásobováním ropou.

Pokračování článku najdete na serveru Profit.cz