Tohle je investiční perla střední a východní Evropy aneb Varšava táhne (nejen) svým realitním trhem

Nejvyšší životní úroveň je v Praze, skokanem desetiletí je ale Varšava

Jedním z univerzálních ukazatelů, které vypovídají o životní úrovni v regionu, je HDP přepočítaný na obyvatele (v PPS, EU27 = 100 %). Mezi metropolemi zemí V4 (na úrovni NUTS 2) dosahuje nejvyšší úrovně Praha s 205 % průměru Evropské unie. Následuje bratislavský kraj s úrovní 162 %, na který se v roce 2019 dotahoval region Varšava se 160 %. Samotná Varšava bez okolního regionu dosáhla dokonce 210 % a od roku 2010 (s hodnotou 189 %) vykázala nejvyšší posun nahoru.

Země V4 společně se svými metropolemi mají za sebou desetiletí, za které urazily pořádný kus cesty. Úspěšně se vzpamatovaly z hospodářské krize, etablovaly se v EU a na Slovensku zdomácněla i společná měna euro. Regiony všech hlavních měst zemí V4, stejně jako samotné metropole, zároveň zaznamenaly za poslední dekádu nárůst populace.

Nadprůměrná životní úroveň je v hlavních městech a jejich okolí ovlivněna i nízkou mírou nezaměstnanosti. Jak se ukazuje, ani v období pandemie nezaznamenaly sledované metropole výrazný nárůst nezaměstnanosti. Nejméně výraznou změnu evidoval region Varšava, kde se míra nezaměstnanosti zvýšila z 2,1 % v roce 2019 na 2,5 % v roce 2020. V případě Budapešti narostla nezaměstnanost z 2,5 % na 3,3 %. V bratislavském regionu z 2,4 % na 3,4 % a v Praze z 1,3 % na 2,3 %.

Hlavní města V4 zaznamenala výrazný nárůst plochy kancelářských budov

Hlavní města se oproti ostatním regionům vyznačují i vyšší kupní silou obyvatelstva. Při porovnání metropolí mají velice dobrou vypovídací hodnotu také ukazatele jako koncentrace a vývoj nákupních center, administrativních budov, logistických center, průmyslových parků a rezidenčních komplexů. Tempo jejich vývoje koresponduje s aktuálním a očekávaným ekonomickým vývojem dané metropole.

Za poslední desetiletí všechna hlavní města zemí V4 zaznamenala realitní boom a výrazný nárůst plochy administrativních budov. Podle údajů společnosti Cushman & Wakefield narostla plocha administrativních budov nejvíce ve Varšavě, a to až o 74 % na aktuálních 6,04 milionu m². Oproti roku 2010 se o více než 40 % rozrostla i plocha kancelářských center v Bratislavě a v Praze na současných 1,95 milionu m², respektive 3,69 milionu m². Budapešť zaznamenala za poslední dekádu nárůst plochy office nemovitostí o 28 % na aktuálních 3,94 milionu m².

Varšava se stává top lokalitou pro realitní investory

Investice do nákupních center a administrativních budov v Praze a Bratislavě mají čeští a slovenští investoři již zažité. Prostřednictvím podílových realitních fondů tak mohou přijít k majetku, který by si individuálně dovolit nemohli. Příkladem je bratislavský Aupark, jehož kupní cena zhruba 450 milionů eur byla částečně financována penězi investorů seskupených v realitních fondech pro kvalifikované investory.

Zajímavým místem pro investice se stává ale také Varšava. Odborníci z finančních trhů ji dokonce označují přívlastkem "finanční centrum střední Evropy". Na tamní burze se v roce 2020 zobchodovaly cenné papíry v podstatně vyšších objemech než například v Praze nebo Budapešti.

Optimistický pohled investorů na Varšavu potvrzuje i průzkum Investor Intentions Survey 2021, který na přelomu let 2020 a 2021 realizovala společnost CBRE. Ten byl zaměřený na preference investorů zemí EMEA investujících na realitních trzích. Podle tohoto průzkumu je mezi investory z regionu střední a východní Evropy nejpreferovanějším městem pro realitní investice právě Varšava. Hlavní město Polska ale obstálo i v rámci regionu EMEA, kde mu investoři přiřadili devátou příčku. Mezi metropolemi zemí V4 tak právě Varšava dosáhla u investorů zaměřených na investice do realit nejvyššího hodnocení. Podle průzkumu CBRE směřuje největší zájem evropských investorů (až 35 %) nadále ke kancelářským nemovitostem.