Druhý domov? Proč ne, požadavky se ale různí

V roce 2020 se podle statistik společnosti Gitnux zvedly prodeje prázdninových nemovitostí v USA o 30 %. V době lockdownů to byl logický vývoj. Nejde ale zdaleka jen o ně. Důraz, který střední a vyšší třída klade na kvalitu života, se prohlubuje a zájem o nemovitosti pro volný čas nebo trávení penze, ať v domovské zemi, či zahraničí, roste minimálně od počátku nového milénia.

Ve Spojeném království se počet takových vlastníků zdvojnásobil z 1,6 milionu v roce 2000 na 3,4 milionu v roce 2018. Nizozemsko za stejné období zaznamenalo nárůst počtu prázdninových nemovitostí o 53 %. Mezi motivy pro jejich pořízení, jak ukazuje příklad kupců z USA, přitom mírně převažuje touha si v nich užít volný čas (v případě USA 63 %) nad snahou je investičně vytěžit. Oboje se ale samozřejmě nevylučuje.

Již proto, že majitelé prázdninových vil či apartmánů v nich nehodlají trávit několik měsíců v kuse. Jak vyplynulo z loňské zprávy společností Pacaso a Savanta, které zkoumaly přístup současných a potenciálních majitelů druhých domovů v USA, Británii a Kanadě, svou nemovitost plánuje navštívit více než šestkrát ročně pouze 29 % lidí. Téměř 60 % považuje za reálné do ní zavítat alespoň čtyřikrát.

Až potud je přístup obou skupin podobný. Liší se v tom, jak dlouho plánují zůstat. "Lidé, kteří teprve zvažují koupi druhého domova, sní o dokonalém místě, kam by mohli rychle utéct nebo je využít pro příležitostné víkendové útěky během roku," komentuje statistiku ředitel společnosti Pacaso Austin Allison. "Ti, kteří takovou nemovitost již vlastní, si umí lépe představit, že s ní i pracují nebo v ní tráví dva a více týdnů v kuse, zato méně častěji."

Toskánsko o třetinu atraktivnější

Větší flexibilita, kterou bílým límečkům nadělila pandemie, změnila zároveň jejich postoj k tomu, kde by se měl vysněný druhý domov nacházet. "Současní i potenciální vlastníci preferují zázemí domácí země před zahraničím, protože jim umožňuje častější návštěvy a usnadňuje jim nemovitost sdílet i se širší rodinou a přáteli,“ uvádí Amit Sahni, ředitel výzkumu ve společnosti Savanta.

Kdo se rozhoduje spíše pro zahraničí, počítá naopak s tím, že prázdninový příbytek investičně zúročí díky krátkodobým pronájmům. Podle poradenské společnosti Knight Frank se pro takový účel ideálně hodí prémiové destinace u Středozemního moře.

Mezi top lokace, které kromě investičního potenciálu vynikají dobrou dostupností místních vymožeností pro pohodlí návštěvníků, stejně jako blízkostí letišť s mezinárodními spoji, patří podle analytiků italské regiony Toskánsko a Ligurie, francouzské jižní pobřeží a Alpy a ve Španělsku Barcelona, Marbella a Baleárské ostrovy. Ostatně bylo to právě Toskánsko, které kromě faktu, že v něm probíhají dvě třetiny všech prohlídek nemovitostí v Itálii, zaznamenalo v roce 2021 30% meziroční nárůst poptávek.

Ne každá doporučovaná destinace ovšem vyhovuje individuálním potřebám všech zájemců a ne vždy musí být nejžhavější realitní trh nejlepší volbou pro koupi druhého domova. Zajímavý výnos totiž mnohdy přinášejí nemovitosti v zemích, které se buď potýkají s propadem domácího trhu, nebo se zotavují z krize, jako jsou Španělsko, Portugalsko či Řecko, případně se nacházejí východněji (Chorvatsko, Černá Hora).

Například v prvních dvou zmíněných zemích se ceny luxusních nemovitostí pohybují podle společnosti Christie's International Real Estate od přibližně pěti milionů dolarů v Sotogrande, obřím resortu ve Španělsku, až po méně než milion za vilu v Algarve, portugalském regionu podél jižního pobřeží. Podle expertů je nyní naopak vhodné se vyhnout tradičně drahým trhům, jako je Francouzská riviéra, kde luxusní domy vyjdou až na 38 milionů dolarů.

Kde jsou rádi expati

Ideální v případě luxusního segmentu nemusí být ani aktuálně populární Dubaj, kde se pořízení prázdninové nemovitosti stalo nově nezbytným doplňkem pro jedince s vysokým čistým jměním. Tato destinace není z řady zjevných důvodů ideální ani pro víkendový útěk, každoroční dovolenou, natož strávení důchodu.

Pokračování článku najdete na webu Estate.cz.