Evropské akcie ve středu výrazně zlevnily, nepomohla ani německá makrodata

Britský FTSE 100 klesl o 0,41 %, německý DAX odepsal 1,17 % a francouzský CAC 40 ztratil 1,32 %. V zelených číslech skončily pouze odvětví ropy a zemního plynu a sektor základních materiálů. Nejvíce zlevnily technologické tituly, akcie ze sektoru zdravotní péče a cenné papíry z potravinářského odvětví.

Jednotný evropský index DJ EURO STOXX 50 oslabil o 1,27 % na 3 684,04 bodu a široký západoevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,13 % na 397,95 bodu.

Akcie rakouské finanční skupiny Raiffeisen Bank International zlevnily téměř o procento a půl poté, co společnost varovala, že v letošním roce může vykázat kvůli restrukturalizačním nákladům ztrátu.

Nedařilo se ani cenným papírům německých aerolinek Lufhansa (-1,44 %), které se potýkají s negativní pozorností investorů kvůli úternímu pádu letadla dceřiných nízkonákladových aerolinek Germanwings ve francouzských Alpách.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny hlouběji do spekulativního pásma na známku Ca z dosavadních Caa3. Důvodem je plán ukrajinské vlády na restrukturalizaci většiny eurobondů a dalšího zahraničního dluhu veřejného sektoru.
• Analytici z Komerční banky ve středu zvýšili investiční doporučení na akcie energetické společnosti ČEZ na "koupit" z "držet". Roční cílovou cenu zvýšili na 719 Kč z 635 Kč. Banka zároveň uvedla, že podle ní ČEZ bude v následujících letech vyplácet dividendu kolem 35 korun na akcii.
• Důvěra podnikatelů ve francouzskou ekonomiku stoupla v březnu na nejvyšší úroveň za skoro tři roky. Údaje francouzského statistického úřadu INSEE podle agentury Reuters naznačují, že druhá největší ekonomika eurozóny se díky nižším cenám ropy a slabšímu euru dostává z období stagnace.
• Index podnikatelského klimatu v Německu se v březnu zvýšil pátý měsíc v řadě, vzrostl na 107,9 bodu z únorových 106,8 bodu. Čekal se růst na 107,3 bodu. Index tak dosahuje nejvyšší úrovně od od července 2014. Hodnocení současné situace vzrostlo na 112 bodů ze 111,3 bodu, čekal se růst na 112 bodů. Index budoucího očekávání vyskočil na 103,9 bodu ze 102,5 bodu, konsensus počítal se 103 body. Zpráva mnichovského výzkumného institutu Ifo naznačuje, že se největší evropská ekonomika v prvním čtvrtletí pohybuje plnou parou vpřed.
• Rakouská finanční skupina Raiffeisen Bank International (RBI) varovala, že v letošním roce může vykázat ztrátu kvůli vysokým restrukturalizačním nákladům. RBI by tak hospodařila se ztrátou již druhý rok za sebou. Loni banka, která působí i v České republice, vykázala ztrátu 493 milionů eur a ztrátová byla poprvé ve své historii.
• Spojené království: Počet schválených žádostí o hypotéku v únoru vzrostl na 37 300 (odhad: 36 700, leden: 36 500).
• Bilanční suma České národní banky (ČNB) se k 20. březnu zvýšila proti předchozí dekádě o téměř 1,7 miliardy na 1,345 bilionu korun. Množství peněz v oběhu stouplo o 5,4 miliardy na 475,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila centrální banka na svých internetových stránkách.
• Evropská unie chce oživit projekt plynovodu z Turkmenistánu do Evropy a zapojit do něj evropské energetické firmy. Agentuře Reuters to řekl diplomat EU v Turkmenistánu Denis Daniilidis. Středoasijský stát se podle něj v příštích měsících chystá navštívit eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič a obnovit rozhovory o pozastavených plánech na výstavbu plynovodu.
• Evropská centrální banka (ECB) opět zvýšila strop programu nouzového dodání likvidity (ELA) pro řecké banky, tentokrát na více než 71 miliard eur. S odvoláním na zdroj obeznámený s jednání ECB to uvedla agentura Bloomberg. Dosavadní strop programu ELA byl 69,8 miliardy eur.
• Rumunská vláda schválila plán na snížení daně z přidané hodnoty v příštím roce o čtyři procentní body na 20 %. Snížit se má v příštích letech i daň z příjmu či firemních zisků. Kabinet tak chce podpořit hospodářský růst. Návrhy ještě musí schválit parlament. Podle některých analytiků by tyto kroky mohly znamenat nepřiměřenou zátěž pro státní rozpočet.
• Výsledky Hermes v roce 2014: Provozní zisk 1,3 miliardy EUR, čistý zisk 859 milionů EUR. Firma vyplatí regulérní dividendu 2,95 EUR na akcii a mimořádnou dividendu 5 EUR na akcii.