Velký pátek pro ČEZ: Vedení bez odměn, 40 korun na akcii pro podílníky, změny v dozorčí radě a nezávazná nabídka na polská aktiva EDF

Celkem firma na dividendách z loňského zisku vyplatí zhruba 21,5 miliardy korun. Český stát jako většinový akcionář získá asi 15 miliard korun. Posledním obchodním dnem s nárokem na dividendu bude úterý 7. června.

Tantiémy loni nebyly členům vedení firmy vyplaceny poprvé od roku 2001, kdy ČEZ začal vyplácet dividendy. Od roku 2010 přitom bylo každoročně mezi představenstvo a dozorčí radu rozdělováno 25,5 milionu korun. Letos navrhlo představenstvo vyplatit 23 milionů korun, návrh však byl zamítnut.

Stát dle očekávání vyměnil čtyři své zástupce v dozorčí radě

Stát podle očekávání také vyměnil čtyři své zástupce v dozorčí radě firmy. Jejími novými členy se stali experti na energetiku Šárka Vinklerová, Vladimír Kohout a František Vágner a náměstek ministerstva financí Ondřej Landa. Nahradili bývalého náměstka ministerstva Lukáše Wagenknechta a dále Petra Blažka, Jana Sixtu a Jiřího Tyce. Stát má v dozorčí radě ČEZ osm míst z dvanácti. Tři nové zástupce budou mít od dubna příštího roku v radě také zaměstnanci. Novými členy budou Jitka Čermáková, Lubomír Klosík a Josef Suchánek. Jako jediný ze současných zástupců zaměstnanců v radě zůstane její současný místopředseda Vladimír Hronek.

Landa je náměstkem ministra financí pro řízení právní sekce, do jejíž gesce spadá i správa strategických majetkových účastí.

Ostatní noví členové za stát působí v oboru. Vágner je jaderný fyzik se zkušenostmi z oblasti jaderného inženýrství, chemie či měření radioaktivních odpadů. Vinklerová se dlouhodobě věnuje obchodu s elektrickou energií na domácích i mezinárodních trzích, působila například ve firmě Slovenské elektrárne. Kohout se pak během své kariéry zabýval mimo jiné řízením pracovních týmů energetických společností, pracoval v Energetických strojírnách Brno či Moravské energetické.

Ministerstvo financí, přes které stát vlastní zhruba 70% podíl ve firmě, uvedlo, že smyslem změny je posílit zastoupení odborníků s dlouholetou praxí v energetice. "ČEZ je energetický gigant, který je pro fungování naší ekonomiky naprosto nepostradatelný. Proto je vždy lepší tam mít co nejvíce odborníků, kteří se v energetice opravdu vyznají," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Lukáš Wagenknecht, kterého Babiš zbavil funkce prvního náměstka ministerstva financí loni v červnu, skončil i v pětičlenném výboru pro audit firmy. Nahradil ho bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora.

Analytik a poradce finanční skupiny J&T Michal Šnobr ČTK řekl, že nečeká, že by změny v dozorčí radě přinesly nějakou převratnou změnu v jejím přístupu. "Pokud bychom se měli bavit o funkčnosti dozorčí rady, tak si myslím, že je to o tom úplně od základu změnit složení a snížit počet členů, zejména odborářů v ní," uvedl.

Valná hromada dále potvrdila ve funkci člena dozorčí rady Petra Poláka, který do ní byl kooptován již v únoru místo Vladimíra Vlka. Server Neovlivni.cz tehdy uvedl, že Polák má blízko k premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD).

Projekty přípravy a dostavby JE byly vyčleněny do dceřinek

Odsouhlasen byl na valné hromadě také záměr vyčlenit do dceřiných firem projekty přípravy a výstavby nových jaderných zdrojů v tuzemských jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Rozhodnutí o jejich vzniku přijalo představenstvo polostátní firmy již loni v říjnu. Vyčlenění těchto projektů má podle podniku mimo jiné pomoci při volbě obchodního a investičního modelu výstavby obou projektů a umožní jejich transparentní financování.

Loni v červnu vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Ten počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Stále ale zbývá dořešit obchodně-dodavatelský model výstavby. Výstavbu by měl koordinovat zmocněnec pro jadernou energetiku, kterého v současné době vybírá ministerstvo průmyslu. Budoucí zmocněnec bude vládou jmenován na čtyři roky. Kdy bude vybrán a ujme se funkce, není zatím známo.

ČEZ zrušil v dubnu 2014 tendr na dostavbu dalších dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Důvodem bylo, že vláda na stavbu neposkytla státní garance. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.

Společnost podala nezávaznou nabídku na polská aktiva EDF

ČEZ v pátek rovněž oznámil, že podal nezávaznou nabídku na koupi polských aktiv francouzské společnosti EDF. Nabídka se vztahuje na osm tepláren a servisní podniky. ČEZ to v pátek uvedl na svém webu. Celková instalovaná kapacita nabízených zdrojů je podle ČEZ 1,4 gigawattu v elektřině a 4,4 GW v teple. Zdroje na polském trhu zaujímají druhé místo v produkci tepla a první místo v kogenerační výrobě elektřiny.

Kromě servisních společností se nabídka konkrétně vztahuje na čtyři teplárny v lokalitách Gdyně, Gdaňsk, Krakov a Vratislav a čtyři teplárny s distribucí tepla v lokalitách Zelená Hora, Ciechnica, Toruň a Zawidawie.

"Tyto zdroje disponují vysokou účinností a zásobují teplem i elektřinou zákazníky ve významných polských městech. S provozem podobných zdrojů máme rozsáhlé zkušenosti, a to i v Polsku," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

ČEZ již v Polsku působí. Vlastní zde uhelné elektrárny ELCHO severozápadně od Katovic a Skawina s celkovým instalovaným výkonem asi 680 megawattů a malé vodní elektrárny Skawinka a Borek o souhrnném instalovaném výkonu asi 2,5 MW.

ČEZ je největší česká energetická firma. Čistý zisk skupiny loni meziročně klesl o osm procent na 20,5 miliardy korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, z něhož se kalkuluje dividenda, činil 27,7 miliardy korun, meziročně o šest procent méně. Tržby firmě vzrostly o čtyři procenta na 210,2 miliardy Kč.