Evropské akcie v pátek klesly, za celý týden však uzavřely v plusu

Celoevropský akciový index STOXX Europe 600 zakončil páteční obchodování se ztrátou přibližně 0,72 procenta, když všechny jeho sektory obývaly záporné pásmo. Sestup vedl finanční sektor, jenž korigoval zisky z předchozích dvou seancí.

Podobně si vedly i indexy velkých západoevropských trhů, z nichž pouze britský FTSE 100 zůstal na "červené nule", zatímco německý DAX a francouzský CAC 40 odepisaly zhruba 0,4 procenta.

Za celý týden však bilance evropských akciových trhů zůstala pozitivní. Index STOXX Europe 600 si připsal zhruba 1,5 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Řecko potřebuje výrazně snížit dluhovou zátěž, aby se jeho celkové zadlužení znovu dostalo na udržitelnou úroveň a řecká ekonomika měla šanci se zotavit. Ve svém ročním hodnocení řecké ekonomiky to v pátek uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
• Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) by mohla být podepsána letos v říjnu. Naopak jednání o podobné dohodě se Spojenými státy (TTIP) do konce letošního roku uzavřena nebudou, dohodli neformálně příslušní ministři EU v pátek v Bratislavě.
• Evropská komise nepodnikne v případu střetu zájmů bývalé komisařky Neelie Kroesové nic, dokud od ní nedostane její vlastní vysvětlení celé kauzy se zatajením ředitelské funkce ve firmě registrované na Bahamách. O objasnění písemně požádal členku předcházející komise šéf nynějšího vedení evropské exekutivy Jean-Claude Juncker.
• Francouzský makléř Jerôme Kerviel musí zaplatit bance Société Générale odškodné milion eur za to, že jí jako její zaměstnanec způsobil podvodnými transakcemi škodu ve výši 4,9 miliardy eur. Podle agentury AFP o tom v pátek pravomocně rozhodl soud ve Versailles. Celkovou ztrátu, kterou zavinil, Kerviel bance proplácet nemusí.
• Páteční indexy nákupních manažerů v zemích eurozóny od firmy IHS Markit ukazují na výraznější zářijový pokles evropské ekonomické aktivity, než jaký trhy očekávaly.
• Francie a Indie v pátek podepsaly dohodu, na jejímž základě Dillí koupí 36 stíhaček Rafale od francouzské společnosti Dassault Aviation. Zaplatí za ně takřka 7,8 miliardy eur.
• Primární nabídka akcií německé firmy Innogy by mohla mít hodnotu až pět miliard eur. Vyplývá to z finančních podmínek, které firma (divize firmy RWE, jež zahrnuje obnovitelné zdroje energie, sítě a maloobchodní aktivity) zveřejnila v noci na pátek.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Světová obchodní organizace (WTO) dospěla k závěru, že Evropská unie dostatečně neeliminovala státní dotace pro výrobce letadel Airbus. EU, Německo, Francie, Británie a Španělsko poskytly Airbusu ilegální dotace za téměř 22 miliard dolarů.
• Turecká centrální banka ve čtvrtek opět snížila jednu ze svých základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst. Ten podkopala série teroristických útoků a neúspěšný pokus o vojenský převrat. Od snížení úroků banku neodradily ani obavy z vysoké inflace a z možného zhoršení úvěrového ratingu Turecka.
• V Německu je ohroženo chudobou nejvíc lidí od sjednocení země v roce 1990. Oznámil to ve čtvrtek německý statistický úřad. Podle něj klesl podíl chudých v nových spolkových zemích, naopak vzrostl ve starých. V někdejší komunistické Německé demokratické republice (NDR) je ale chudoba stále rozšířena víc než na západě.
• Německá ekonomika ve druhé polovině roku zpomalí. Může za to slabší zahraniční poptávka, která bude mít negativní dopad na průmyslovou výrobu v zemi. Uvedlo to ve čtvrtek německé ministerstvo financí.
• Dánský konglomerát A.P. Moller-Maersk, který je největší lodní přepravní společností na světě, se rozdělí na dvě části. Jedna se bude věnovat dopravě a logistikce, a druhá bude zahrnovat energetické aktivity. Firma doufá, že po rozdělení budou obě části lépe schopné vyrovnat s problémy, kterým čelí, uvedla agentura Reuters.
• Finský výrobce telekomunikačního vybavení Nokia ve čtvrtek oznámil, že vykupuje veškeré cenné papíry konkurenta Alcatel-Lucent, jehož akvizici dokončuje (které ještě nevlastní). Za jednu akcii nabízí 3,50 EUR.
• Švédský výrobce zařízení pro mobilní telekomunikační sítě Ericsson plánuje uzavřít své poslední výrobní závody ve Švédsku a propustit zde 3000 zaměstnanců. Informoval o tom švédský list Svenska Dagbladet.
• Německo je příliš závislé na exportní poptávce a mělo by využít současných příznivých podmínek ke zreformování své ekonomiky. V rozhovoru s francouzským listem L'Opinion to řekl hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Peter Praet. Německo podle něj vykazuje anomálně vysoké obchodní přebytky a mělo by se zaměřit na rozvoj vnitřního trhu, a to například prostřednictvím vyšších mezd, vyšších investic či nižších daní.
• Americká Citibank se u ostravského krajského soudu, který se zabývá úpadkem těžařské společnosti OKD, domáhá uznání pohledávek za 10,1 miliardy korun. Deník E15 ve středu napsal, že společnost podala na OKD žalobu. Pohledávky Citibank jsou v rámci insolvenčního řízení s OKD největší přihlášené, které insolvenční správce Lee Louda neuznal.
• Agrofert neuspěl s dovoláním v dlouholetém sporu s polskou firmou PKN Orlen o 20 miliard korun. Nejvyšší soud dovolání odmítl, řekla ve středu ČTK bez dalších podrobností Markéta Puci, mluvčí Městského soudu v Praze, který případ řešil jako první instance. Agrofert podle mluvčího Karla Hanzelky zváží další právní kroky, včetně možnosti, aby o kauze jednal Ústavní soud.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,5 % z dříve předpokládaných 1,7 %. Odhad růstu eurozóny na příští rok zhoršila ještě výrazněji, a to o 0,3 procentního bodu na 1,4 procenta. Kromě eurozóny snížila i výhled světové ekonomiky, kde očekává 2,9% růst oproti červnovému odhadu 3 %. Odhad růstu na příští rok organizace zhoršila také o 0,1 procentního bodu a nyní předpokládá, že růst dosáhne 3,2 %.
• Banky zřejmě budou muset ještě více informovat své klienty o požadovaných poplatcích za platební účty a přibude jim povinnost nabízet základní platební účet za přiměřenou cenu. Nárok na něj bude mít každý spotřebitel pobývající legálně na území EU. Počítá s tím novela zákona o platebním styku, kterou ve středu doporučil Sněmovně schválit její rozpočtový výbor. Výbor se předlohou zabýval před třetím čtením, které by mohlo přijít na řadu na říjnové schůzi.
• Investoři, kteří u soudu v německém Braunschweigu zažalovali automobilku Volkswagen o odškodné za skandál kolem měření emisí, požadují celkem 8,2 miliardy eur (téměř 222 miliard Kč). Ve středu to oznámil soud, do jehož obvodu spadá sídlo Volkswagenu ve Wolfsburgu.
• Mzdy v příštím roce podle Hospodářské komory ČR porostou nominálně o 4,8 až 5 %. Konkurenceschopnost firem, celou ekonomiku a růst hrubého domácího produktu ale ohrožuje vládou chystané zvýšení minimální a zaručené mzdy. Vyplývá to z analýzy komory, kterou ve středu na tiskové konferenci představil její prezident Vladimír Dlouhý.
• Vláda ve středu schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 60 miliard Kč. Informoval o tom na twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Rozpočet počítá s růstem platů učitelů a zdravotníků, zvýšením odvodů za státní pojištěnce a růstem důchodů.
• Slovenská vláda ve středu schválila návrh na snížení daně z příjmů podniků. Kromě toho počítá se zavedením daně z dividend, rozšířením zvláštního odvodu pro pojišťovny a prodloužením a přechodným zvýšením mimořádného odvodu, které platí státu firmy z regulovaných sektorů ekonomiky. Zmiňované dodatečné daně budou podle předlohy nižší, než původně navrhovalo ministerstvo financí.
• Někteří Evropané mají důvod si přát, aby prezidentské volby ve Spojených státech vyhrál Donald Trump. Jak ve středu napsal publicistický server Politico, umožnilo by to například zrušit dohodu o volném obchodu mezi oběma stranami a souběžně omezit vliv amerických společností z Wall Streetu. Vznikly by také podmínky k tomu, aby Evropská unie začala budovat svou armádu. Dalším důvodem je naděje, že se Evropa zbaví dohledu USA v rámci spolupráce tajných služeb. A jako pátý důvod označil server Politico škodolibou radost, kterou by z Trumpova zvolení Evropané měli.
• Místopředseda německé vlády a ministr hospodářství Sigmar Gabriel ve středu podle agentury Reuters prohlásil, že podporuje zrušení sankcí EU vůči Rusku, musí být ale dosaženo pokroku v mírovém procesu na Ukrajině. Gabriel míří na dvoudenní návštěvu Ruska. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury DPA potvrdil, že oba politici se ve středu večer setkají.
• Schodek 60 miliard Kč v středečním schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok nemá podle ekonomů, které oslovila ČTK, v současné příznivé ekonomické situaci opodstatnění. Navíc letošní rozpočet podle některých ekonomů i přes naplánovaný schodek 70 miliard Kč skončí jako vyrovnaný. Problémem také může být do budoucna nárůst povinných, tzv. mandatorních výdajů rozpočtu způsobený růstem platů a důchodů.
• Vzrůstající xenofobie na území bývalé NDR ohrožuje podle vlády v Berlíně ekonomické sbližování a sociální smír v Německu. Uvádí to ve středu představená výroční zpráva o stavu německé jednoty, podle které jsou uprchlíci pro nové spolkové země příležitostí.
• Americká technologická společnost Apple jedná o možné koupi britského výrobce luxusních sportovních aut a majitele jednoho z týmů formule 1 McLaren Technology Group. Hodnota ztrátové automobilové skupiny by se mohla pohybovat v rozmezí od jedné miliardy do 1,5 miliardy liber (31,4 miliardy až 47,2 miliardy Kč). Píše o tom na svých internetových stránkách list Financial Times s odvoláním na informované zdroje.
• Německý index výrobních cen se v srpnu v meziročním srovnání snížil o 1,6 %. Analytici odhadovali, že se snížil jen o 1,5 % po 2% poklesu v červenci. V meziměsíčním srovnání ukazatel klesl o 0,1 %, čekala se stagnace po 0,2% růstu v červenci. Tempo meziročního poklesu ovšem ukazatel snížil již čtvrtý měsíc v řadě z 3,1 % v dubnu.
• Zahraniční dluh České republiky vzrostl ve 2. čtvrtletí o 132,8 miliardy na 3,353 bilionu korun. Meziročně byl vyšší o 381,7 miliard Kč. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 72,1 % hrubého domácího produktu. V dluhu převládají závazky se splatností delší než jeden rok. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
• Česká národní banka (ČNB) zřejmě opustí režim devizových intervencí až na konci příštího roku. Vedle vývoje inflace a mezd v České republice totiž bude muset brát v potaz i situaci v eurozóně a měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB). V úterý to na makrosemináři České spořitelny řekli analytik Jiří Polanský a ekonom David Navrátil. Odhadli také, že český HDP letos a příští rok vzroste o 2,6 % a v roce 2018 ekonomika ČR zpevní o 3 %.
• Největší německá letecká společnost Lufthansa a čínské vlajkové aerolinie Air China uzavřely dohodu o společném podniku. Oba přepravci budou moci vzájemně nabízet letenky svého partnera na vybraných linkách mezi Čínou a Evropou.
• Skupina Aviva Group, která je pátým největším akcionářem likérky Stock Spirits Group, snížila svůj podíl ve společnosti ze 7,2 % na 6,1 %.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v srpnu klesla na nové minimum od začátku roku 2009. Bez práce bylo v srpnu 9,43 % obyvatel, v červenci míra nezaměstnanosti dosahovala 9,44 %. Na tiskové konferenci o tom v úterý informovalo slovenské ústředí práce, které v zemi řídí úřady práce.
• Britská farmaceutická společnost GlaxoSmithKline (GSK) v úterý jmenovala do funkce generálního ředitele dosavadní šéfku divize spotřebních produktů Emmu Walmsleyovou. Ta od dubna příštího roku nahradí odstupujícího výkonného šéfa Andrewa Wittyho a stane se jednou z šesti žen v čele stovky společností tvořících hlavní index londýnské burzy FTSE 100.
• Prezident Miloš Zeman kritizoval dárečky, které rozdávají před krajskými volbami ministři z rozpočtu na příští rok voličům. V rozhovoru pro server iDNES.cz řekl, že by upřednostnil investice. Politici na investice nemyslí, protože nemají volební právo, uvedl prezident.
• Český export by letos měl dosáhnout rekordních více než čtyř bilionů korun, očekávají podnikatelské svazy. Dál stoupá podíl českého exportu směřujícího do zemí Evropské unie i eurozóny. Poradenská společnost Deloitte odhaduje, že vývoz letos vzroste zhruba o čtyři procenta na rekordních 4,02 bilionu korun a dovoz stoupne o procento na 3,52 bilionu korun. Vyplývá to z ankety ČTK.
• Ministr financí Andrej Babiš (ANO) předpokládá, že se vláda ve středu definitivně dohodne na návrhu státního rozpočtu na příští rok. Novinářům to řekl v úterý po tiskové konferenci na ministerstvu dopravy. Neuzavřené kapitoly chce projednat ráno na předsednictvu před středečním jednání kabinetu. Schodek má zůstat na 60 miliardách Kč, uvedl Babiš. Zdůraznil, že se snaží vyhovět rozumným požadavkům, které iniciují hospodářský růst.
• Opoziční TOP 09 navrhne ve Sněmovně vrátit vládě návrh státního rozpočtu na příští rok s tím, aby vláda snížila jeho schodek a výdaje o 30 miliard Kč. Na úterní tiskové konferenci ve Sněmovně to řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Jakákoli odpovědná vláda by podle jeho slov předkládala rozpočet na příští rok jako vyrovnaný, to by ale musela uskutečnit systémové změny, které snižují povinné výdaje. Vláda plánuje rozpočet se schodkem 60 miliard Kč.
• Ministerstvo financí ČR plánuje v říjnu vydat dluhopisy až za 38 miliard Kč a státní pokladniční poukázky až za 15 miliard Kč. Od začátku letošního roku již ministerstvo vydalo státní dluhopisy za 121 miliard Kč. Na tento týden jsou naplánované další dvě emise dluhopisů, které by mohly dosáhnout objemu 11 až 12 miliard Kč. Celkově tak MF v prvních třech čtvrtletích vydá dluhopisy až za 133 miliard Kč.
• Nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko oznámila, že od chorvatské společnosti Podravka kupuje výrobce minerálních vod Studenac. Obě firmy již podepsaly dohodu o prodeji, akvizice by měla být dokončena ještě letos. Informovala o tom v úterý mluvčí Kofoly ČeskoSlovensko Jaroslava Musilová, hodnotu transakce neuvedla.
• Práva volně operovat v Británii využívá podstatně více společností finančních služeb z Evropské unie než britských finančních firem v zemích EU. Plyne to z údajů britského úřadu pro finanční regulaci (FCA), které v úterý zveřejnil výbor britského parlamentu. Britské finanční firmy zato potřebují mnohem více takzvaných "pasů" na jednotlivé aktivity, protože bývají podstatně větší než evropské firmy podnikající v Británii.
• Allergan koupí společnost Tobira Therapeutics. Irská farmaceutická firma za americkou biotechnologickou společnost uhradí až 1,7 miliardy USD. Allergan předem zaplatí 28,35 USD za akcii, doplatek se může vyšplhat až na 49,84 USD za akcii. Uzavření dohody se očekává do konce roku.
• Na podporu elektřiny a tepla má jít příští rok ze státního rozpočtu o zhruba čtyři miliardy korun více než letos. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, o kterém bude ve středu jednat vláda. Nařízení je k dispozici na vládních internetových stránkách.
• Vláda by měla na svém středečním zasedání schválit návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 60 miliard korun. Rozpočet počítá s růstem platů učitelů a zdravotníků, zvýšením peněz za státní pojištěnce a růstem důchodů.
• Česko a Polsko se dohodly na dalším pokračování projektu plynovodu Stork II. Nezávazné memorandum o politické podpoře plánovanému vzájemnému propojení plynárenských soustav podepsali na začátku září při summitu visegrádské skupiny a Ukrajiny v polské Krynici premiéři obou zemí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Beata Szydlová, sdělil ČTK úřad vlády. Na podpis dohody upozornil server EurActiv.cz.
• Polský ministr financí Pawel Szalamacha v úterý podrobil kritice pondělní rozhodnutí Evropské komise, podle kterého má Varšava pozastavit výběr nové progresivní daně z obratu, dokud regulátoři neprošetří, zda tato daň neporušuje unijní pravidla o hospodářské soutěži. Podle ministra je rozhodnutí komise "svévolné" a podkopává národní kontrolu daňové politiky, napsala agentura Reuters.
• Česká republika má zatím smluvně zajištěno 8,3 % z evropských peněz určených na programové období 2014 až 2020. Jde téměř o 51 miliard korun. Na úterním setkání s novináři to řekla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj (MMR) Olga Letáčková. Nejvíce peněz šlo zatím na investice do regionů, do výzkumu, vzdělávání a do podpory zaměstnanosti.
• Nizozemsku, které je největším producentem plynu v Evropské unii, docházejí rezervy zemního plynu. Podle posledních údajů statistického úřadu CBS již země využila téměř 80 % všech zásob plynu. Těžba ve srovnání s předchozími dvěma lety klesla o 38 % a měla by se dále snižovat, protože vláda omezila těžbu kvůli zemětřesením v provincii Groningen, kde se nachází největší zásoby plynu v EU. Uvedla to na svých internetových stránkách agentura Bloomberg.
• Někdejší komunistické Německé demokratické republice (NDR) se stále nedaří dohnat úroveň bývalého Západního Německa. Přestože na počátku října uplyne od sjednocení země 26 let, stále přetrvávají významné rozdíly v hospodářské výkonnosti, zaměstnanosti a výši platů v jednotlivých částech státu. S odvoláním na připravovanou vládní zprávu o stavu německé jednoty to napsal deník Sächsische Zeitung.
• Airbus odmítl komentovat zprávu o údajném plánu na snižování nákladů. Podle listu Financial Times evropský výrobce letecké techniky připravuje restrukturalizační plán, který by měl být zveřejněn příští měsíc. Společnost však odmítla záležitost komentovat, uvedla agentura Reuters.
• V prvním pololetí bylo v Česku registrováno přes 34 000 nových podnikatelů, což je o 4 % méně než ve stejném období loni. Celkový počet živnostníků ke konci června činil 2,06 milionu, nicméně podnikatelskou činnost vyvíjí pouze 48 % z nich. Noví živnostníci nejčastěji podnikají v obchodu a jsou registrováni v Praze. Vyplývá to z aktuálních databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.
• Stavební výroba se v eurozóně v červenci v meziročním srovnání zvýšila o 3,1 % po 0,6% růstu v červnu. V meziměsíčním srovnání se v červenci zvýšila o 1,8 % po 0,3% růstu v červnu.
• Britský výrobce motorů Rolls-Royce Holdings zruší dalších více než 200 manažerských pracovních míst. Rozhodnutí je součástí restrukturalizačního programu společnosti, který byl spuštěn v loňském roce a jehož cílem je do roku 2017 snížit roční náklady firmy o 150 až 200 milionů liber (4,7 až 6,3 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.
• Slovenské ministerstvo financí zvýšilo výhled růstu domácí ekonomiky na tento rok, a to na 3,6 % z dosavadního odhadu 3,2 %. Na další tři roky úřad odhady růstu hrubého domácího produktu (HDP) naopak mírně zhoršil. Vyplývá to z nové prognózy, kterou v pondělí ministerstvo zveřejnilo.
• Evropská komise oznámila začátek hloubkové prověrky způsobu, jak se lucemburské daňové úřady chovaly vůči francouzské energetické společnosti GDF Suez, nyní přejmenované na Engie. Komise v pondělí v tiskové zprávě uvedla, že některá lucemburská daňová rozhodnutí mohla pro firmu znamenat výhodu nad konkurenčními společnostmi a byla tedy v rozporu s unijními pravidly o státní pomoci.
• Evropská komise začala prošetřovat, zda nová progresivní daň z obratu, která v Polsku pro maloobchod platí teprve od počátku měsíce, neporušuje unijní pravidla o hospodářské soutěži. Evropská exekutiva to oznámila v tiskové zprávě. Polsko by také daň nemělo uplatňovat do doby, než komise situaci vyhodnotí.
• Většina Němců si přeje, aby země kvůli ochraně klimatu ukončila provoz svých uhelných elektráren. Ukázal to průzkum společnosti YouGov, o jehož výsledcích v pondělí informovala agentura DPA. Spalování černého a hnědého uhlí v současnosti zajišťuje přes 40 % německé výroby elektřiny.
• Pokud Británie v rámci odchodu z Evropské unie opustí rovněž Evropský hospodářský prostor (EHS), ztratí finanční instituce sídlící ve Spojeném království takzvaná passportingová práva, která jim umožňují volný provoz aktivit po celé Evropské unii. Britskému listu The Guardian to řekl šéf německé centrální banky a člen rady Evropské centrální banky (ECB) Jens Weidmann.
• Tempo růstu španělské ekonomiky v letošním roce překročí tři procenta, ačkoli patová politická situace v zemi začíná mít na hospodářství negativní vliv. V rozhovoru s listem ABC to uvedl prozatímní ministr hospodářství Luis de Guindos. Červencová vládní prognóza přitom letošní tempo růstu odhadovala pouze na 2,9 procenta.
• Na letošním autosalonu v Paříži budou chybět superluxusní značky Bentley a Lamborghini ze skupiny Volkswagen. Informovala o tom agentura Reuters. Německý koncern omezuje výdaje na automobilové výstavy, protože se potýká s rozsáhlými náklady na řešení emisního skandálu.
• Leasingový trh na Slovensku letos v prvním pololetí rostl dvouciferným tempem. Vyplývá to z údajů, které v pondělí ČTK poskytla slovenská Asociace leasingových společností. Leasingové firmy sdružené v asociaci uzavřely ve sledovaném období obchody za téměř 1,07 miliardy eur, což meziročně představuje 15% nárůst. Tahounem tradičně bylo financování nákupu osobních automobilů, které se na výkonech leasingových společností podílelo bezmála polovinou.
• Německý automobilový koncern Volkswagen zatím v Evropě opravil méně než 10 % z 8,5 milionu naftových vozů, kterých se na tomto kontinentu týká skandál kolem manipulací s měřením emisí. Uvedla to v pondělí podle agentury Reuters firma.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Čistý zisk největšího světového maloobchodního prodejce oděvů Inditex v prvním finančním pololetí vzrostl o 8 % na 1,26 miliardy eur. Firma ve středu uvedla, že k výsledku přispěl zejména růst tržeb. Inditex má sídlo ve Španělsku a vlastní řetězec obchodů Zara.