Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se zhoršily, ale již méně

"Český zpracovatelský sektor zůstal v květnu v útlumu, zatímco důsledky pandemie COVID-19 dál tíží poptávku a výrobu. Tempo poklesu sice díky mírnému uvolňování ekonomiky zvolnilo, ale podmínky v sektoru zůstávají pro firmy, které se snaží oživit poptávku, náročné," uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.

Řada podniků podle ní využila podpůrné programy vlády, aby udržela zaměstnance, počet pracujících ale podle průzkumu opět výrazně klesl kvůli úbytku nových zakázek a růstu volných kapacit. K propouštění přispěl také pesimismus mezi výrobci, jejichž důvěru pro příští rok tíží očekávání poklesu výroby a vyhlídky vleklé obnovy.

Zároveň firmy v květnu kvůli snaze udržet si klienty, snížily ceny svých výrobků, uvádí průzkum. Nákupní aktivita podle průzkumu v květnu klesla druhým nejprudším tempem od března 2009 kvůli slabé poptávce. "Narušení dodavatelských řetězců vedlo k dalšímu zhoršení v zásobování, ovšem firmy obecně hlásily, že jim k výrobě postačily stávající zásoby," uvedla společnost IHS Markit.

"Pozitivem je, že pesimismus mezi českými výrobci údajně od dubna zeslábl i přesto, že obavy ohledně budoucího vývoje jsou vysoké," míní Michal Brožka, ekonom Komerční banky. "Průmyslová výroba pravděpodobně v průběhu druhého čtvrtletí dosáhla svého dna a má šanci se zvyšovat. Za druhé čtvrtletí čekáme meziroční pokles průmyslové výroby kolem 24 %. Tento pokles by se měl v dalších čtvrtletích snižovat.  Za celý letošní rok čekáme pokles průmyslové výroby v průměru o 14  %," doplňuje Brožka.

"Interpretace slabšího růstu indikátorů PMI ve smyslu, že rychlý návrat k normálu se nekoná, není prozatím zcela správný, jelikož květen byl ještě ovlivněn restriktivními opatřeními proti šíření Covid-19. Důležitější v tomto ohledu bude vývoj indikátorů důvěry v následujících měsících, kdy ekonomika již nebude tak výrazně restrikcemi ovlivňována," uvedl ekonom ING Jakub Seidler.