ECB potvrdila nastavení měnové politiky, riziko pádu eurozóny do recese je podle Draghiho malé

Vzhledem k tomu, že největší evropská ekonomika, Německo, se jen těsně vyhnula recesi, banka již ustoupila od svých plánů na případné zpřísnění měnové politiky v dohledné době.

Nemusela by ale být ani příliš ochotná přijmout další stimulační opatření, protože hlavní příčinou poklesu je slabá poptávka ze zahraničí a politické nepokoje, a na tyto faktory nemá politika ECB vliv.

Draghi: Šance, že eurozóna spadne do recese, je velmi malá

Draghi na tiskové konferenci upozornil na rizika spojená s globálním obchodním napětím a dalšími nejistotami. Inflace by však podle něj mohla v září dosáhnout dna a základy ekonomiky eurozóny jsou podle měnového výboru silné. Odhadovaná šance, že se eurozóna propadne do recese, je podle Draghiho velmi malá.

K hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení cel Draghi uvedl, že sice určitě podkopávají důvěru, ale jsou to jen slova, která se nemusejí proměnit ve skutečnost.

ECB musí prostudovat, zda je potřeba zmírnit nežádoucí dopady záporné depozitní sazby

Někteří analytici doufali, že centrální banka nabídne úlevu bankám, které prostřednictvím svých půjček přenášejí do ekonomiky měnová rozhodnutí ECB. Draghi však uvedl, že ECB musí prostudovat, zda je potřeba zmírnit nežádoucí dopady záporné depozitní sazby.

Uznal, že současná úroveň depozitních sazeb poškozuje ziskovost evropských bank ve srovnání s jejich americkými protějšky, je ale podle něj zatím brzy na rozhodnutí o nových opatřeních na zmírnění těchto dopadů.

ECB podle Draghiho musí zůstat ve střehu a mít připravená další opatření pro případ turbulencí na trzích kvůli brexitu a hrozbě eskalace obchodní války. Analytici spekulovali, že by banka mohla zvážit odstupňovanou depozitní sazbu, jež by se měnila podle výše vkladu, což uplatňují třeba centrální banky ve Švýcarsku a Japonsku.

Tisková konference Maria Draghiho

HDP v loňském čtvrtém čtvrtletí vzrostl mezikvartálně o 0,2 %, inflace v březnu klesla na 1,4 %

Tempo meziročního růstu cen v eurozóně v březnu podle rychlého odhadu Eurostatu ze začátku dubna kleslo na 1,4 % z 1,5 % v předchozím měsíci. Meziroční jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin, v březnu klesla na 0,8 % z únorového procenta.

Hrubý domácí produkt eurozóny se v loňském čtvrtém čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu zvýšil o 0,2 %. O růst ekonomiky v posledním kvartálu se zasloužily především vývoz, investice a spotřeba, které kompenzovaly prudký pokles zásob.