Evropské akcie v úterý zdražily, proti trendu šel technologický sektor

Regionální index STOXX Europe 600 zpevnil o 0,1 % na 386,44 bodu, britský FTSE 100 stoupl o 0,44 % na 7 267,95 bodu, francouzský CAC 40 si připsal 0,08 % na 5 593,21 bodu a německý DAX posílil o 0,35 % na 12 268,71 bodu.

Dařilo se zejména sektoru ropy a zemního plynu a také akciím bank. Proti trendu šlo ale technologické odvětví, které odepsalo zhruba procento.

Akcie německé banky Commerzbank zdražily zhruba o 1,4 % navzdory úterní razii v jejích německých kancelářích, kterou provedla německá prokuratura v rámci vyšetřování podvodů s akciemi.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Klíčové ekonomické resorty budou mít podle očekávání v nové Evropské komisi na starosti zástupci Francie a Itálie - bývalý italský premiér Paolo Gentiloni převezme hospodářství, dosavadní viceguvernérka francouzské centrální banky Sylvie Goulardová bude dohlížet na jednotný trh. Na tiskové konferenci to v úterý oznámila budoucí předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Vůbec nejsilnější postavení nicméně bude mít v rámci ekonomických působností místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová z Dánska, která dál ponese odpovědnost za hospodářskou soutěž.
• Německo by mělo mít v příštím roce už posedmé v řadě státní rozpočet bez deficitu. Počítá s tím návrh, který v úterý v parlamentu představil ministr financí Olaf Scholz (SPD). Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) chce, aby byl státní rozpočet vyrovnaný i v letech 2021 až 2023.
• Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly stejně jako v červenci o 2,9 procenta. Ceny vzhůru opět tlačily vyšší náklady za bydlení a dražší potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak levnější byly oděvy a pohonné hmoty. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad. Analytici očekávali zpomalení inflace na 2,8 procenta.
• Zahraniční podnikatelé letos koupili 1 745 českých firem, což je zhruba stejný počet jako ve srovnatelném období loňského roku. Nejvíc jich koupili Ukrajinci (399) a Slováci (389), největší transakci ale uskutečnili Poláci. Informace v úterý přinesla společnost Bisnode. Nejčastější zahraniční vlastník je v ČR z Ruska (14 030), následují Slováci (13 758) a Ukrajinci (12 298).