Experti: Cla, která zavedlo Kosovo, poškozují jeho obyvatele

Kosovská vláda nejprve loni 6. listopadu uvalila desetiprocentní clo na srbské zboží kvůli mezinárodní kampani Bělehradu proti uznání Kosova. O 15 dní později vláda clo zvýšila na 100 procent v reakci na nepřijetí Kosova do Interpolu, o což se podle Prištiny Srbsko zasloužilo svým lobbováním.

Krok kosovského vedení měl za následek zvýšení napětí mezi Bělehradem a Prištinou. Srbsko nyní podmiňuje obnovení rozhovorů o normalizaci vztahů s Kosovem zrušením cel. Kosovská vláda to odmítá učinit, dokud Srbsko neuzná nezávislost Kosova. Premiér Ramush Haradinaj na tomto požadavku neústupně trvá navzdory mezinárodním domluvám.

Švýcarská společnost Veritas Global, která poskytuje ekonomické služby, ve svém nedávném hodnocení upozornila, že kvůli výraznému poklesu kupní síly budou občané Kosova méně nakupovat. Kupní síla přitom bude každý rok klesat až o 6,4 procenta v důsledku třetinového nárůstu dovozních nákladů u zboží podléhajícího vysokým clům. Vyjádřeno v penězích tyto náklady dosáhnou 149,8 milionu eur, uvedl švýcarský podnik.

S názorem na negativní dopad opatření Prištiny souhlasí i Mezinárodní měnový fond. "Uvedená cla zvýšila spotřebitelské ceny, zejména potravin, zasáhla domácnosti s nižšími příjmy a oslabila obchodní bilanci (Kosova)," konstatovala v hodnoticí zprávě nedávná mise MMF v Prištině, která se zabývala posledním ekonomickým vývojem a ekonomickým výhledem Kosova.

Měnový fond očekává, že v krátkodobém výhledu ceny v Kosovu stoupnou o 24,8 procenta. Ve střednědobém horizontu se zvýší o třetinu.

Vzhledem k tomu, že jde o vnitrozemskou zemi s relativně slabou logistickou infrastrukturou a malým vnitřním trhem, bude pro Kosovo nákladné najít náhradu za dovoz srbského zboží, uvádí Veritas Global. Očekává se přitom, že dopad vyšších logistických nákladů pocítí místní společnosti, protože Kosovo má horší tranzitní infrastrukturu a je méně konkurenceschopné.

Zdroj: ČTK