Češi nevěří státu. Investují, aby se sami zajistili na stáří

Podle průzkumu, který provedla v listopadu 2022 Asociace pro kapitálový trh ČR ve spolupráci s agenturou PerfectCrowd, jen 35 % Čechů investuje pravidelně nebo si investování v minulosti alespoň jednorázově vyzkoušelo. Oproti tomu 37 % lidí nemá s investováním žádnou zkušenost a ani s ním nehodlá začínat.

Nejlepší vs. nejhorší investice v životě

Češi vnímají jako svou nejlepší životní investici tu do nemovitosti (29 %), čemuž se s při současných cenách na realitním trhu nelze divit. Průzkum také ukázal, že i tuzemští investoři rádi zapomínají na to, co se jim nepovedlo, svou nejhorší investici v životě nedokáže identifikovat téměř polovina lidí (44 %).

Spontánně bývá negativní zkušenost s "investicemi" spojována s ojetými auty (10 %). Finanční investice nejsou jako ty, které se nevyplatily, často zmiňovány. Lehký úsměv na tváři může vyvolat postoj respondentů, že investice se značně nejistým výsledkem (pravděpodobně i vzhledem k vysoké míře rozvodovosti) jsou ty do partnera či partnerky.

Co motivuje lidi k investování?

Zdaleka nejsilnější motivací k investování je v současné době zajištění se na stáří. Lidé nevěří, že se o ně ve stáří postará stát (37 %), a zároveň si chtějí udržet současný aktivní životní styl (31 %). "Velkým krokem v tomto směru by mělo být zavedení investičního penzijního účtu, jehož je AKAT ČR iniciátorem a v rámci něhož by dlouhodobé investice určené k zajištění se na důchod měly být nově daňově zvýhodněny stejně jako penzijní spoření a životní pojištění," uvádí výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani.

Proč se lidé bojí investovat?

Vedle nedostatku prostředků u nízkopříjmových skupin 39 % lidí tvrdí, že jim v investování brání obava, že o své peníze mohou přijít. "Důvěře v kapitálový trh neprospěly ani problematické případy investic do firemních dluhopisů v posledních letech, na něž opakovaně upozorňujeme. Obecně pozorujeme jistý paradox, lidé mají z investic strach, bojí se, aby nenaletěli, ale zároveň nedůvěřují ani sami sobě," vysvětluje předseda AKAT ČR Martin Řezáč.

Investování předchází spoření

Lidé si drží většinu úspor v dosahu, tedy na běžném a spořicím účtu (65 % financí). Naprostá většina úspor Čechů je tedy velice likvidní. Lidé chtějí mít peníze k dispozici pro případ nenadálých událostí, které by mohly i třeba jen krátkodobě ovlivnit jejich ekonomickou situaci. Čím nižší příjem, vzdělání nebo úspory, tím větší podíl peněz leží lidem na běžném účtu. Ženy také drží více peněz na běžném účtu, to ale může souviset s tím, že se často starají o běžné výdaje celé domácnosti.

Ti, kteří investují, tak činí zpravidla na měsíční bázi (49 %) a v dlouhodobějším horizontu. Kromě pravidelného měsíčního investování čtvrtina lidí investuje, když našetří něco navíc, a podobná část, když se objeví příležitost. Desetina lidí se v minulosti spálila a znovu již investice pokoušet nechce. Téměř 60 % investuje s časovým horizontem tří a více let.

Co je důležité při výběru investice?

Ačkoli dosavadní výnos není spolehlivým ukazatelem výnosu budoucího, při nejistotě klientů jde o jeden z mála ukazatelů, o který se mohou opřít. Velice důležitým faktorem je pro lidi také to, kdo investici nabízí, a její relativní výkonnost vůči inflaci.

Lidé plánují investovat i v roce 2023, ale o něco méně

Navzdory složité době má téměř polovina Čechů v plánu si i v roce 2023 ukládat peníze alespoň na spořicí účet, čtvrtina dospělé populace si chce vložit peníze do penzijního spoření (taženo především lidmi 45+) a 18 % do stavebního spoření. Společně s investičním životním pojištěním a kryptoměnami jsou ovšem tyto produkty coby zamýšlené investice pro rok 2023 zmiňovány méně často, než jaké je jejich aktuální zastoupení v investičních portfoliích. Zlato a jiné drahé kovy v tomto ohledu jako jediné zaznamenávají více pozornosti.