Z rivalů zase partneři? USA a Čína se od obchodní války posunuly k opatrnému smíru
Po letech napětí a obchodních válek mezi Spojenými státy a Čínou se zdá, že se karta obrací. Washington i Peking začínají chápat, že konfrontace nikomu neprospívá a že obě ekonomiky jsou na sobě příliš závislé, než aby si mohly dovolit skutečný rozchod. Čtvrteční schůzka Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga potvrdila ochotu obou stran ke kompromisům a trhům dala další důvod k optimismu.
Jednání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga v jihokorejském Pusanu ve čtvrtek trvalo necelé dvě hodiny. Lídři dvou největších ekonomik světa po setkání nevydali prohlášení pro tisk, Trump se ale o výsledcích schůzky rozpovídal na palubě prezidentského leteckého speciálu Air Force One. Výsledkem schůzky jsou roční dohoda na vývozu vzácných zemin z Číny, a snížení cel uvalených na dovozy z Číny do USA v souvislosti s pašováním drogy fentanyl na polovinu (z 20 % na 10 %), a tedy snížení celkové celní sazby uvalené na čínský export z 57 % na 47 %.
Vedle dohody o vzácných zeminách diskutovali prezidenti také o prodeji čipů společnosti NVIDIA do Číny. Trump ale zdůraznil, že rozhodnutí o nejnovějších akcelerátorech Blackwell nepadlo. Šéf Bílého domu popsal setkání s čínským prezidentem jako "úžasné" a dodal, že během něj byla učiněna řada rozhodnutí. Šlo o první setkání obou lídrů po šesti letech.
Z montovny technologickým tygrem
Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem se začaly zhoršovat před deseti lety, kdy byla zhruba dva roky po nástupu Si Ťin-pchinga do prezidentského úřadu představena iniciativa Pekingu Made in China 2025. Jejím primárním cílem bylo proměnit Čínu z levného výrobního partnera amerických podniků v technologického konkurenta Spojených států. Ty reagovaly zdrženlivě, zvláště poté, co Čína přestala investovat do amerických státních dluhopisů a namísto toho spustila rozsáhlé infrastrukturní projekty v rámci iniciativy Nové hedvábné stezky.
Napětí vyvrcholilo v roce 2018, kdy administrativa Donalda Trumpa zavedla embargo na export špičkových polovodičů do Číny.
Dále se situace vyhrotila po roce 2021, kdy se protičínská politika stala jedním z mála témat, na nichž se ve Spojených státech shodli demokraté a republikáni. Čína proto zvolila pragmatický přístup, stáhla se do ústraní, masivně investovala do domácí výroby a postupně omezovala závislost na západních dodavatelských řetězcích.
Když se Trump v roce 2025 vrátil do Bílého domu a zahájil novou vlnu celních válek nejen proti Číně, ale i proti Evropské unii, Mexiku a dalším obchodním partnerům, byla to právě Čína, kdo byl nejlépe připraven se bránit.
Obchodní válka, kterou nelze vyhrát
Peking zužitkoval svou dominanci v oblasti těžby a zpracování vzácných zemin, využívaných a de facto nenahraditelných v katalyzátorech, optice, elektromotorech, bateriích, ale třeba i v moderních zbraňových systémech, a rozhodl o omezení, respektive zpřísnění podmínek jejich vývozu.
Pro Čínu jsou vzácné zeminy nejsilnější zbraní, podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) země zajišťuje přes 60 % jejich globální těžby a více než 90 % zpracovatelských kapacit. USA rázem spadly z pomyslného koně, byť se Donald Trump stále tvářil, že je to on, kdo určuje pravidla hry.
Bloomberg
Podíl zemí na globální těžbě a rafinaci kovů vzácných zemin
První slibné náznaky opětovné normalizace obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou přišly během ženevského jednání zástupců Washingtonu a Pekingu. A to poté, co si podle zdrojů blízkých jednání USA konečně uvědomily, že tuto obchodní válku nemohou vyhrát, aniž by zároveň byly hlavním poraženým.
Za změnou postoje USA stojí několik faktorů, mimo jiné omezené možnosti oslabit čínské dodavatelské řetězce, neúspěch a až kontraproduktivní efekt technologické blokády (jak opakovaně připomíná třeba šéf Nvidie Jensen Huang) nebo fakt, že větší role hongkongského dolaru v mezinárodním obchodě může být pro USA snesitelným kompromisem. Americké korporace navíc nechtějí zůstat mimo hru pro případ, že by ekonomické sbližování Číny, Ruska a Indie přerostlo v "megatrend" příští dekády.
Relokace zpracování vzácných zemin je složitá
Nakonec se ukázalo, že Washington i Peking přece jen dokážou najít společnou řeč, byť zatím v omezeném rozsahu. Podle ekonomů může jít o první krok k postupné normalizaci vztahů, ale zároveň i o zkoušku toho, zda jsou Spojené státy a Čína schopné vést dialog i v době zvýšeného geopolitického napětí.
Trumpův tým už naznačil, že případné další rozšiřování dohody bude záviset na plnění závazků ze strany Číny. Ale ať už bude výsledkem trvalý mír, nebo jen dočasné příměří, světové finanční trhy by měly mít aspoň na nějaký čas další důvod k optimismu.
Zdroj: Evergreen Gavekal, CNBC
