Jak Češi a Slováci spoří dětem?

Svým dětem spoří téměř 7 z 10 českých rodičů, na Slovensku dokonce 8 z 10 dotázaných rodičů. Rovnou od narození přitom začalo odkládat 36 % Čechů a 49 % Slováků. Polovina českých rodičů spoří částku 500 až 1 000 Kč, na Slovensku ekvivalent této částky (20 až 60 eur) odkládá 56 % dotázaných. Další zhruba třetina rodičů v obou regionech spoří maximálně 500 Kč a jen 12 % Čechů a 10 % Slováků zvládá odkládat v průměru více než 1 500 Kč.

Až potud je situace v obou zemích podobná. Výraznější odchylky jsou ale ve využívání finančních a investičních produktů, které mají zhodnotit úspory pro děti, ale také v očekávaném zhodnocení. Zatímco v Česku je jednoznačně nejvyužívanějším nástrojem stavební spoření (52 %), na Slovensku ho využívá jen čtvrtina dotázaných (25 %). Naopak Slováci nejčastěji střádají dětem na dětských spořicích účtech (43 %), ten využívá v ČR zhruba 36 % rodičů. Slováci také výrazně častěji než Češi využívají pro vytváření a zhodnocení úspor dětem investiční životní pojištění (29 % vs. 10 %), ale také podílové fondy (14 % vs. 9 %) nebo akcie a dluhopisy. Čeští rodiče naopak častěji volí alternativu střádání pro děti prostřednictvím penzijního spoření (13 % vs. 3 %).

Stavební spoření má v ČR silnou tradici. Jeho hlavními výhodami jsou státní příspěvek a v podstatě nulové riziko, zároveň ale takto konzervativní produkt nemá při vyšší inflaci šanci ochránit hodnotu peněz. Při odkládání peněz pro děti je potřeba využít dlouhý horizont, který mají rodiče k dispozici, a vybrat produkt, který peníze zhodnocuje efektivněji. Právě čas hraje ve prospěch investičních produktů, jako jsou akcie, dluhopisy nebo nízkonákladové ETF. Investice sice nesou určité riziko, to se ale s delším horizontem snižuje, a dokonce vytváří potenciál vyššího zhodnocení. Například u akcií v průměru kolem 8 % ročně.

Pokud jde o předpokládané zhodnocení, v ČR nejvíce rodičů (43 %) očekává, že jejich úspory budou zhodnoceny ročně alespoň o 1,5-3 %, a další zhruba čtvrtina (28 %) očekává úročení do 1,5 %. Na Slovensku by bylo s úročením do 1,5 % spokojeno 39 % dotázaných a s úročením 1,5-3 % zhruba třetina (34 %) dotázaných. Nižší očekávání mají častěji ženy. Muži by si častěji představovali vyšší než 3% zhodnocení. Více než 5% zhodnocení úspor pro děti by si pak představovalo 7 % českých a 10 % slovenských rodičů.

K odkládání peněz bokem je vhodné inspirovat i samotné děti. Naučí je to hospodařit s penězi a brát v úvahu časový horizont. Dlouhodobějším odkládáním vnímají rostoucí úspory a schopnost připravit se na větší finanční výdaje i splnění vytouženého snu. Starší děti, které mají k dispozici peníze z brigád či získané formou dárku za vysvědčení nebo k narozeninám, si je mohou nechat zhodnocovat například na dětském investičním účtu, kde uvidí i křivku vývoje hodnoty investice. Již v mladším věku se tak učí zodpovědnému přístupu k financím a důležitosti odkládání peněz stranou na výdaje, které je čekají v budoucnosti.

_{Průzkum z roku 2020 byl realizován v říjnu prostřednictvím on-line platformy Instant Research na reprezentativním vzorku 851 mužů a žen ve věku 18-65 let, kteří mají jedno a více dětí. Průzkum v ČR v roce 2022 byl realizován v červnu letošního roku prostřednictvím on-line platformy Instant Research na reprezentativním vzorku 851 mužů a žen ve věku 18-65 let, kteří mají jedno a více dětí. Průzkum v SR v roce 2022 byl realizován v červenci letošního roku prostřednictvím on-line platformy Instant Research na reprezentativním vzorku 835 mužů a žen ve věku 18-65 let, kteří mají jedno a více dětí.}

Zdroj: Portu