Kupujte zlato! A schovejte ho do trezoru. Ale vlastního.
Dnešní peníze nejsou ničím jiným než státem vnuceným oběživem bez vnitřní hodnoty. Není divu, že zlato stoupá na další dolarová maxima. Cena zlata se dostala na nejvyšší úroveň v historii. To však nezbytně neznamená, že je na nejvyšší příčce absolutní hodnoty čehokoliv. Je to jen dolarově vyjádřená cena.
Před deseti lety přišla trojská unce zlata zhruba na 270 dolarů, a dalo by se tedy říci, že kov od té doby zdražil šestinásobně. Jenže tehdy kurz koruny činil přibližně 39 Kč za dolar. Počítejme společně:
Hodnota zlata v červenci 2001:
- 270 dolarů x 39 korun = 10 530 korun za trojskou unci
Hodnota zlata v červenci 2011:
- 1620 dolarů x 17 korun = 27 540 korun za trojskou unci
Jestliže tedy přepočteme dobové ceny zlata dobovými kurzy koruny a dolaru, dostaneme se k výsledku, že hodnota zlata se za posledních deset let nikoliv zešestinásobila, ale ani ne ztrojnásobila. Kalkulace jsou to však zavádějící.
Anketa: Bude zlato pokračovat v růstovém trendu?
Vnitřní hodnota
Ve skutečném životě jde o rozdíl asi jako mezi nulou a nekonečnem. Zlato má totiž svoji vnitřní hodnotu. Nosí si ji celou v sobě. Dá se s ním také snadno stěhovat i mezi státy. Přitom neztrácí nic na této hodnotě. Pokud se vlastnický subjekt pohybuje v geografických hranicích vlády práva – tedy v civilizovaných zemích respektujících zákony – zůstává tato vnitřní hodnota majiteli celá. Samozřejmě nejde o nic nového ani objevného. Instituci plnohodnotných peněz známe po tisíciletí, zkažení dobré mince asi stejně tak dlouho. Vnitřní hodnota je však vnitřní hodnota.
Mohli bychom poměřovat i to, nakolik je vnitřní hodnota dnešních peněz pokažena státními mincovnami či mincovnami padělatelů. Nemusíme. Dnešní peníze žádnou vnitřní – a tedy samy o sobě garantující – hodnotu nemají. Jsou to totiž jenom silou státní moci obíhající zástupné znaky peněz – takzvané fiat money – bezhodnotové státem vnucené oběživo. Neodpovídají již žádné podobě komoditních peněz, tím méně zlatu.
Fiat money
Vznikly v 10. století v Číně za dynastie Sung, kdy byly dekretem vnuceny do oběhu papírové peníze s pouze deklarovanou protihodnotou v komoditních penězích včetně zlata. Nikoliv však s garancí směnitelnosti do komoditních peněz. Šlo o papírové peníze ťiao-c‘, tedy peníze zadané jen dekretem, sankcí a rozkazem suverénního panovníka.
Samotné slovo fiat do evropského jazykového a měnového instrumentária přešlo za latiny v 16. až 17. století ve významu "Nechť je provedeno!" Například motto císaře a krále českého Ferdinanda I. znělo: "Fiat iustitia, et pereat mundus - Budiž dán průchod spravedlnosti, i kdyby se měl svět propadnout." Se svými tehdejšími názory by Ferdinand v dnešních partajně-parlamentních volbách zřejmě propadl.
Jakmile papírová měna začne dostávat trhliny, útěk ke zlatu může být bouřlivý
Definitivně má fiat peníze současná společnost od roku 1971, kdy americký prezident Richard Nixon zrušil poslední spojení dolaru (páteře bretonwoodského systému) a zlata. Tedy vnitřní hodnoty peněz a jejich "fiat" papírové podoby. Od té doby veškeré pokusy vrátit se před tento zlom troskotaly. I loňský opatrný návrh šéfa Světové banky Roberta Zoellicka byl vědomě přehlédnut. Od roku 1971 zbývá než věřit.
Největší ekonom minulého století John Maynard Keynes roznesl zlatý standard, svého času (1925) znovu zavedený tehdejším britským ministrem financí Winstonem Churchillem, na kopytech. Churchillova věta o potřebě věřit vnitřní hodnotě zlata spíše než slibu gentlemanů z vlády a z londýnské finanční čtvrti City však dnes platí mnohonásobně.
Harry Browne (17. 6. 1933 – 1. březen 2006), americký ekonom, autor monetárních a investičních publikací, advokát zlatého standardu a kandidát na prezidenta USA za libertariánskou stranu proti Billu Clintonovi, kdysi řekl: "Jakmile papírová měna začne dostávat trhliny, útěk ke zlatu může být bouřlivý." Číňané fiat peníze vymysleli. Přesto čínská přísloví praví: "Za zlato ti i ďábel peníze semele" a "Zlato otevře i cestu do nebe".
