Euromarka? Jediné, čemu trhy mohou uvěřit
Někteří komentátoři doporučují obehnat Řecko plotem či zdí, aby se nákaza jeho finančními problémy nešířila. Na to je však již pozdě. Evropský experiment s eurem už dávno unikl z laboratorních zkumavek a stejně jako zmutované včely v katastrofickém filmu hubí populaci. Odpovědní evropští představitelé však stále předstírají, že mají tento experiment pod kontrolou. Stejným způsobem nelze pokračovat!
Světoví finančníci, evropští politici i nevolení eurobyrokrati se po dvou letech konejšení a popírání fatálního maléru eurozóny, aniž by něco vyřešili, v prosinci odebrali na vánoční prázdniny. Většinou tato hibernace vrcholným představitelů států, velkých korporací a bank končívá po 10. lednu. Pak vyrážejí na lednové summity, firemní, strategická i formální jednání. Letos je tomu jinak.
Papadimos, Monti a Goldman Sachs
Summit Evropské unie se sice má konat až ve druhé polovině ledna, aniž by zřejmě opět něco vyřešil, ale nový řecký premiér Lukas Papadimos už poněkolikáté varoval, že Řekové tentokrát vydrží utrácet dodané zásoby peněz do března. Těch březnů, červenců, září, listopadů a konců roku však již bylo v řeckém podání příliš.
Řecko zažije čtvrtý rok volného pádu a další tvrdé úspory
Premiér Papadimos je mužem na svém místě. V bývalé funkci šéfa řecké centrální banky v letech 1994 až 2002 totiž odedřel celou přípravu na vstup své země do eurozóny a provedl vědomě podvodnou zázračnou proměnu vody (drachmy) ve víno (euro). Radou i činy mu v tom pomáhala investiční banka Goldman Sachs.
Navíc Papadimos zná historku o finančním zdraví Řecka a kouzla se sestavováním puzzle, jež vedla k dnešnímu ohrožení Evropské měnové unie (EMU). Snad dokáže společně s bankou Goldman Sachs udělat z rybí polévky opět průhledné akvárium.
Jeho italský protějšek Mario Monti, který působil u Goldman Sachs od roku 2005 až do jmenování premiérem, zatím pilně cestoval. A snad předal svým evropským kolegům tajný klíč k řešení italského dluhu.
Minulý týden italský premiér pohrozil německé kancléřce Merkelové protiněmeckými náladami v Itálii a rozvratem italské společnosti, pokud EU "nějak nezařídí" viditelnou odměnu pro Italy. Ti totiž na jeho naléhání schválili reformy i úspory v dosavadním italském životě nad poměry.
Dle Montiho by měla Merkelová "zařídit" snížení úrokové sazby nových italských dluhopisů, jimiž by se měly financovat staré dluhy Itálie. Na dlouholetého poradce banky Goldman Sachs je tento ryze netržní a socialistický požadavek zcela neprofesionální.
Britský odpor
Minulé pondělí se sice separátně sešli v Berlíně Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy, neboli tandem Merkozy, ale nic věcně nevyřešili. Dle nich má prý už evropská fiskální unie obrysy, není čemu nerozumět a do konce ledna bude připravená. A po setkání prohlásili: "Je velká šance, že dluhovou brzdu a vše, co s ní souvisí, bychom mohli podepsat už v lednu, nejpozději v březnu." Všichni vstupte!
ESM, EFSF, EFSM a spol.: Průvodce dluhovou krizí v Evropě plnou zkratek
Jen dotěrní Britové neustále tvrdí, že dvě plus dvě jsou čtyři, nikoli tři sta, a pořád se vzpouzejí. Nechtějí zavést daň z finančních transakcí, protože není na globálních trzích sjednaná, ani nemíní vystrčit své finanční odvětví mimo konkurenci.
Londýnská City nechce spáchat sebevraždu jen proto, aby někdo mohl nadále utajovat svá zavinění, neodbornost nebo špatný úmysl. Prezident Sarkozy naopak prohlásil, že Francie tuto daň z finančních transakcí zavede, i kdyby jeho země měla být jediná.
Britové již v prosinci avizovali, že pracují na mimořádných opatřeních pro svou zemi a ekonomiku pro případ, že by euro náhle zkrachovalo. Na začátku ledna se objevila zpráva, že jedním z opatření je i hledání technického řešení pro britské bankomaty, aby z nich občané zemí EMU nemohli vybrat podstatnou část britské hotovosti v librách. A Britové určitě řeší i otázku "úprkových" transferů do libry. Také bylo zmíněno dočasné pozastavení vstupu všem občanům zemí eurozóny do Velké Británie.
