Proč se inteligentní lidé cítí šťastněji, když jsou sami

Podle jednoho ze závěrů studie How intelligence, population density, and friendship affect modern happiness z roku 2016, jejímiž autory jsou profesor psychologie Norman Li ze Singapore Management University a evoluční psycholog Satoshi Kanazawa z London School of Economics, je život s omezeným množstvím přátel či bez přátel téměř dokonalou představou pro nadprůměrně inteligentní jedince.

Studie vychází z informací sesbíraných v letech 2001 a 2002 od 15 197 mužů a žen ve věku 18 až 28 let pro průzkum National Longitudinal Study of Adolescent to Adult Health.

Podle dřívějších výzkumů se průměrný člověk cítí dobře ve skupině o asi 150 jedincích. To zahrnuje rodinu, přátele a další lidi, na které má člověk určité vazby. Toto číslo se přitom nese historií, v neolitických vesnicích v Mezopotámii údajně žilo v průměru také 150 až 200 lidí.

Li a Kanazawa potvrzují, že pro většinu společnosti jsou mezilidské vztahy důležité. Čím pevnější navíc tyto vztahy jsou, tím spokojeněji se lidé cítí.

Najdou se ovšem i výjimky. Ty podle jejich závěrů představují jedinci s nadprůměrnou inteligencí. Jedním z možných vysvětlení je podle nich cílevědomost inteligentních lidí a s tím spojený pocit, že jejich okolí je značně omezuje a brzdí.

Zdroj: World Economic Forum