SOS: blíží se z USA II. vlna realitní krize?

Půjčky poskytnuté tomuto sektoru činí 1,3 bil. USD (New York Times, 10. října 2009 ). Stanou se onou pověstnou jiskrou zažehávající druhou vlnu celosvětové finanční krize, nebo se jí podaří v USA včas uhasit?

Ekonomická krize byla vytvořena v důsledku „pumpování“ ničím nekrytých peněz do ekonomiky a nízkých úrokových sazeb, jejichž výsledkem byly snadno dostupné úvěry. Banky půjčovaly na co „mohly i nemohly“, čímž se „nafoukla“ i bublina cen rezidenčních i komerčních nemovitostí podporujících následně jejich novou výstavbu. Stejně bezstarostně „rozhazovaly“ peníze i vlády.

Gigantické dluhy

Obzvláště ta Spojených států, jejichž celkový dluh činil už v roce 2007 šokujících 51 bilionů dolarů. Jakoby ani tato dluhová zátěž nestačila, poslední dva roky jsme byli - ve formě stimulačních balíčků - svědky nejrychlejší a nejrozsáhlejší dluhové expanze zaznamenané kdy ve světové historii.

Nechtěným důsledkem balíčků je nejen obrovské zadlužování systému veřejných financí prakticky všech států a díky tomu i hrozba nové bubliny státních dluhopisů, ale znovu ožila i stará finanční bublina vytvořená tím, že peníze z balíčků byly bankami použity nejen na konsolidaci finančního sektoru a ekonomiky, ale jejich ne nevýznamná část směřovala i do spekulativních obchodů, což vedlo k uměle vytvořenému růstu akciových trhů.

Co odkryly stres testy

Odtud také pramenila tvrzení amerických provládních ekonomů, že USA jsou z nejhoršího venku a víra v očekávané „lepší zítřky“ Do této „optimistické“ atmosféry zasáhlo jak blesk z čistého nebe oznámení výsledků zátěžového testu dvou největších amerických bank Morgan Stanley and Wells Fargo, ale i středních a malých bank, který objevil v jejich portfoliích další, prakticky ničím nekryté půjčky poskytnuté v minulosti do oblasti komerčních nemovitostí.

USA mi připadají jako místo jednoho velkého „lesního požáru“ a federální vláda připomíná hasiče, kterému sotva se podaří uhasit jedno ohnisko požáru, objeví se jinde další. Moc bych si přál, aby i tento „požár“ byl na americké půdě uhašen a jeho plameny nepřeskočily k nám do Evropy. Ale - po pravdě - tomu moc nevěřím.

Otázkou není ani tak zda a z jaké jiskry plameny přeskočí, ale kdy! Dokud nebude dluh USA zlikvidován, myšlenka zdravé konjunktury zůstává jen „fatou morganou“.

Evropa má přitom svých problémů dost a dost. Říká-li se o Číně, že je továrnou světa, pak Německo lze označit jako továrnu Evropy. Denně bychom se měli modlit „God save the Germany“. Co by se stalo, kdyby se německý průmysl „položil“, nechci ani domyslet.