Zvládneme přežít (své) technologie?
V roce 1955 napsal John von Neumann článek Dokážeme přežít technologie? Ačkoli je desítky let starý, autor v něm dobře nastínil problémy, jimž čelíme i nyní.
Svět je podle von Neumanna "poddimenzovaný a nedostatečně organizovaný". Důvodem je střet čtyř sil:
- Naše technologická civilizace je ze své podstaty křehká a zranitelná otřesy, jako jsou válka nebo zhroucení režimu.
- Znalosti, které civilizace generuje, jsou ze své podstaty nebezpečné.
- Naše vyvinuté instinkty nás předurčují k agresi a nepochopení.
- Existuje hluboký a rostoucí nesoulad mezi kvalitou jednotlivců v klíčových rolích a jejich porozuměním politice i technologiím na jedné straně a "kriticky důležitými" institucemi, jež jsou podobné těm, které tak výrazně selhaly v létě 1914, na straně druhé. Tito lidé a instituce přitom čelí krizím tisíckrát rychlejším (příkladem jsou minuty potřebné k rozhodnutí o zahájení jaderné války) a disponují milionkrát větší silou, jež je schopna zničit doslova miliardy životů.
Americký vědec Carl Sagan tento nesoulad nazval "hořlavou směsí nevědomosti a moci". Von Neumann ve svém textu předpověděl možný technologický rozvoj v dalším čtvrtstoletí, a to včetně jaderné energie, automatizace a kontroly klimatu. Varuje, že důsledky tohoto vývoje budou radikální a jejich účinky zvýší globální nestabilitu. Očekával přitom, že do roku 1980 tento vývoj povede ke krizi.
Ačkoli jsme již daleko za von Neumannovým horizontem předpovědí, jeho slova stále rezonují. Jaderná energie, automatizace a kontrola klimatu jsou stále zásadními tématy světové debaty. A nestabilita, již předpověděl, je naším denním chlebem.
Jak čelit výzvám, které von Neumann předpověděl? Prvním krokem je uznání toho, že technologický pokrok není izolovaný od fyzického a politického světa. Musíme se zabývat technologií v kontextu jejích dopadů na planetu a společnost.
Druhým krokem je přijetí skutečnosti, že technologie může být jak součástí problému, tak jeho řešení. Musíme se zaměřit na vývoj a implementaci technologií, jež pomáhají řešit globální problémy, jako je změna klimatu, namísto toho, abychom tyto problémy prohlubovali.
"Nejnadějnější odpovědí je, že lidský druh byl podobným zkouškám vystaven již dříve, a zdá se tak, že má vrozenou schopnost projít jimi po různě dlouhých útrapách. Žádat předem kompletní recept by bylo nerozumné. Lze specifikovat pouze potřebné lidské vlastnosti – trpělivost, flexibilitu a inteligenci," uzavírám s von Neumannem ve snaze o špetku optimismu.
