6. 10. 2009 19:00 | Roman Chlupatý

Turecké banky: nebezpečně nedoceněný východ

Globální bankovní sektor bude na konci současné krize chudší o 3,4 bilionů dolarů. Tvrdí to analýza současné finanční branboračky, kterou minulou středu zveřejnil Mezinárodní měnový fond. Jak nicméně dodává, rizika a a rizikové regiony stále existují. Mezi ně, jak se mnozí experti shodují, patří i střední a východní Evropa.

I přes tento vztyčený ukazováček ale některé bankovní sektory právě v tomto regionu nabízejí zajímavé příležitosti – a Turecko jim vládne, tvrdí výkonný ředitel Quantum Consultancy Hakan Aksoy.

Do jaké míry probíhající krize ovlivnila turecké banky?

Turecké banky, dá se říci, byly na současné problémy globální ekonomiky celkem dobře připravené. Neměly žádná toxická aktiva a obecně byly ve velmi dobrém stavu: poměr půjček a vkladů měly kolem 80 procent a půjčky v cizích měnách kolem 29 procent. Což znamená, že na tom byly podobně jako například banky české. Z čehož bankovní sektory v obou zemích stále profitují a věřím, že i profitovat budou. A proto tvrdím, že české a turecké banky jsou v tuto chvíli v regionu střední a východní Evropy nejméně rizikové.

České banky byly na krizi připravené zejména díky očistci, kterým si prošly ve druhé polovině devadesátých let. Byla pro turecké banky podobně užitečná krize z roku 2001?

Přesně tak. Krize v roce 2001 přišla sektor na 40 miliard dolarů. Regulátoři během ní převzali bezmála 40 bank, které pak postupně zanikaly. Kvůli čemuž máme nyní v Turecku jen 41 privátních bank zatímco před krizí jich bylo 85. A to je memento, které manažerům stále připomíná, co přehnaný risk může znamenat.

Investoři nyní hledají oázy klidu. Turecké banky – alespoň na pohled – něco podobného nabízejí. Může jim tak z jistého pohledu krize dokonce prospět?

Určitě. Navíc, díky krizi mohly banky snížit úroky, které vyplácejí vkladatelům. Před rokem šlo o 20 procent, v tuto chvíli jsou vklady v lirách úročeny jen 10 procenty. Naopak úroky, které si banky účtují u půjček podnikům, se nezměnily. Což znamená, že se narozdíl od většiny střední a východní Evropy turecké banky dočkaly nárůstu úrokové marže. Za prvního půl roku sektor nahlásil čistý výnos z kapitálu 25,4 procenta a poměr kapitálu a výnosu se zvýšil o 19 procent.

Mezinárodní instituce opakovaně varují, že některým zemím střední a východní Evropy hrozí bankovní krize, která nakazí celý region. Může to i turecké banky přibrzdit v rozletu?

Ne. My skutečně žádné drama nečekáme. A to právě kvůli zmíněné krizi v roce 2001. Ta přinesla nejen ponaučení, ale také vlnu fúzí a akvizicí, během níž v rozmezí let 2004 a 2007 většinu tureckých bank převzaly zahraniční finanční ústavy. Během této doby se ceny vyšplhaly z dvouapůlnásobku knižní ceny až na úroveně 3, někdy 3,6 krát vyšší. A mnohé turecké banky z tohoto zájmu chtěly, pochopitelně, profitovat. Proto se snažily svá portfolia vyčistit a nebo udržet čistá aby byly kdykoli připravené na due dilligence. Díky tomu ve svých portfoliích nemají toxická aktiva ani žádné významené akvizice v rizikových zemích.

Nakolik pravděpodobné je, že se Turecko sveze na současné globální vlně M&A – že to bude opět krize co v zemi přispěje k další konsolidaci bankovního sektoru?

V Turecku jsou už jen tři privátní banky vlastněné domácím kapitákem. Dvě z nich jsou přitom malé. Další konsolidace by tak asi byla ve znamení obchodů mezi zahraničními vlastníky tureckých bank. Což nevylučuji. Náš regulátor totiž nyní odmítá vydávat nové bankovní licence a stávající vlastníci tak mají jedinou možností jak posílit pozici na trhu – převzít něčí aktivity. Dosud se ale o ničem konkrétním neví a ani nespekuluje.

I v této souvislosti: jaký bankovní titul se vám v tuto chvíli zdá jako nejzajímavější?

V tuto chvíli se mi zdá jako nejlepší volba banka Garanti. Už proto, že jde nyní o nejobchodovanější titul na istanbulské burze. Což nesporně zajišťuje jistou psychologickou podporu, důvěru. Navíc, tato banka má dobré fundamenty a dobrý management. A stejně tak těží i z charakteristiky, která platí pro sektor jako celek: turecké banky jsou v porovnání se zbytkem regionu o něco levnější. Mění se to, ale obvykle jde o 10 až 20 procent. Což platí i nyní. V porovnání s kvalitními bankami z regionu CEE jsou prostě turecké banky levné.

Dají se doporučit i další turecké sektory a tituly a nebo je to v tuto chvíli jen o bankách?

Nejen v tuto chvíli. Berte to tak, že hlavní index istanbulské burzy je možné nazvat bankovním indexem. V rámci indexu mají banky váhu 50 procent. Co se pak týče průměrného denního obchodování, tak tam jde o 55 procent. Jinými slovy, na tureckém trhu se obchodují zejména banky. Což platí dvojnásob v dobách nejistoty a volatility.

O jakých objemech tak v tuto chvíli mluvíme?

Na istanbulské burze se denně zobchodují akcie za 1,4 miliardy dolarů. Což znamená, že jen objem zobchodovaných bank trumfne mnohé středo- a východoevropské trhy. A nejen to. Nedávno jsem si pohrál s čísly a vyšlo mi, že průměrné denní obchody v Istanbulu jsou dvojnásobkem toho, co dají Maďarsko, Polsko, Česká republika, Rumunsko a Rakousko společně dohromady. Jinými slovy, jde o obrovský trh ...

...a zároveň o trh, který letos posílil o bezmála 70 procent. Svět si připsal podle indexu MSCI 22 procent. Udrží si Turecko toto neuvěřitelné momentum a nebo čeká korekce?

Existují dva možné scénáře. Jeden vychází z toho, že globální bankovní sektor má to nejhorší už skutečně za sebou, respektive, že je stabilní. Pokud tomu tak je, americký dolar bude vůči euru ztrácet, zatímco komodity a rozvíjející se trhy budou naopak růst. Druhý scénář vychází z toho, že má globální finanční sektor stále své kostlivce ve skříni. Tento scénář by, pochopitelně, na trhy přinesl opačné trendy. Co se mě týče, já se přikláním právě k této variantě. Podle mě banky stále nejsou v dostatečně dobré kondici.

Roman Chlupatý, Istanbul
autor je redaktorem investicniweb.cz