9 obřích hrozeb pro světovou ekonomiku

1. Rostoucí ceny potravin

Stalo se to v Tunisku, může se to stát v Egyptě. Dobře. Ale co když se to stane v Číně a v Indii? Dvě země skupiny BRIC tvoří třetinu světové populace. A snaha zmírnit inflaci se zatím v obou celkem míjí účinkem.

Především v Číně, která svým obyvatelům (a celému světu) slibuje stále dokola rychlý a stabilní růst, by přitom další růst cen potravin mohl vést k nepokojům na venkově. Čína, to je totiž měřeno počtem obyvatel, stále spíše venkov a chudoba, než Peking, Šanghaj a Hongkong a jejich finanční a obchodní centra.

2. Bankrot Španělska

Nezaměstnanost ve Španělsku je nejvyšší za dlouhá léta. A celá eurozóna a Evropská unie s obavami sleduje vývoj tamní ekonomiky. Místní spořitelny (cajas) podle řady signálů budou potřebovat plošnou pomoc po vzoru amerického bailoutu.

Podle všeho tak Španělsko navzdory výrokům svých představitelů bude muset sáhnout do záchranného fondu a bankovní sektor podpořit. Ten se totiž nedokáže vypořádat se zdevastovaným realitním trhem. A Německu, které táhne eurozónu, už může brzy dojít trpělivost.

3. Čínské utahování

SHIBOR je šanghajská mezibankovní sazba. A v reakci na čínské monetární zpřísňování rychle roste.

Nikdo tak neví, kde by firmy v případě potřeby (například při riziku bankrotu) sehnaly rychle dostupné peníze, když na mezibankovním trhu jejich "cena" tak výrazně roste.

Navíc Société Générale dává 30% pravděpodobnost tomu, že Čína dojde ve svém utahování příliš daleko, zpomalí celý ekonomický růst více, než zamýšlí. A druhá největší ekonomika světa, která na svých zádech táhne řadu "komoditních" zemí včetně Austrálie, bude slábnout.

4. Korejská válka

…je zatím daleko, doufejme. A s námi i celý finanční svět. Reakce trhů na rozbroje na korejské hranici byly okamžité. Podobně jako v případě "rybářského" incidentu mezi Japonskem a Čínou.

Navíc Čína i na mezinárodním poli výrazně promlouvá do vojenských témat, například svým novým supermoderním neviditelným letounem. A Spojené státy dál válčí v Afghánistánu a Iráku.

5. Přeroste měnová válka ve válku obchodní?

Všichni by chtěli zažít ekonomický růst tažený vývozem. A tak tisknou své měny, což jejich domácím exportérům pomáhá. Taková Brazílie zatím hodně prohrává, jasně naopak dominuje Čína.

Ale s tím, jak může oživení ve světě zpomalit, může tato měnová válka přerůst ve skutečné protekcionistické přebíjení obchodních "partnerů".

6. Rostoucí cena ropy nemusí být plus

Vzpomeňme si na rok 2008. V létě stála americká ropa až 147 dolarů. A světová ekonomika padala ke dnu.

Ropa se v posledních měsících podívala blízko 100 dolarům za barel. Sice teď mírně zkorigovala, ale obavy o to, že by případný prudký růst její ceny mohl signalizovat návrat recese, s těmi pár odečtenými dolary nezmizely.

7. Zadlužené Spojené státy

Stále se mluví hlavně o eurozóně, poslední týden její hegemonii krátce narušilo Japonsko, které se dočkalo snížení ratingu ze strany S&P.

Ale i ve Spojených státech je debata o výdajích státu velice živá. Prezident Obama slíbil ušetřit 400 miliard dolarů, ale vyhráno on ani americká ekonomika ještě dlouho nemají.

8. Další propad amerických nemovitostí

Ve Spojených státech se otevřeně mluví o druhém dnu krize na nemovitostním trhu. Index S&P/Case-Shiller se po měsících růstu znovu stáčí "na jih".

Nouriel Roubini aktuálně odhaduje další ztráty na nemovitostním trhu na bilion dolarů. Roubini je skeptik, to se ví, ale na lehkou váhu to brát nelze. Nižší ceny nemovitostí → menší bohatství domácností → menší spotřeba → nižší maloobchodní tržby → nižší tržby velkých firem → propouštění → ekonomické zpomalení. Známá souslednost, ze které dokonce můžete některé mezikroky vynechat, a výsledek bude stejný.

9. Vyhne se Irsko pomoci zvenčí?

Irský parlament schválil dohodu Irska s EU a MMF. Ale nová vláda, která vzejde z únorových voleb, nemusí dohodu ratifikovat.

A i kdyby ano, může stejně dlouhodobě narazit na nacionalistickou vládu dlouhodobě. A nasnadě bude snaha o větší ekonomickou nezávislost Irska, možná i měnovou, tzn. vystoupení z eurozóny.