Evropské tápání pokračuje, ale horší francouzský rating by trhy neměl vyděsit

Trhy totiž tím, že k podobnému kroku dříve či později dojde, musely počítat. Obavy o ekonomický osud Francie vzrostly po volbách, v nichž zvítězili socialisté. Ti svou politikou trhům "nevoní" - vyšší daně a sociální jistoty se v současné Evropě dobrých známek nedočkají. Je ale pravda, že ani zástupy věrných zastánců drastických úspor nejsou dlouhé.

Krize si vzala oddechový čas

Krok Moody's navíc přichází v době, kdy Evropa podle všeho alespoň na čas odvrátila akutní hrozby v podobě bankrotu Řecka, Španělsko o pomoc zatím nepožádá (a pro banky podle posledních informací využije pouze 40 miliard z přislíbených až 100 miliard eur) a Německo sice ekonomicky zpomaluje, ale stále v kladném teritoriu. Trhy nyní navíc nejvíce zajímá americký fiskální útes.

Nic to však nemění na tom, že Francie má problémy. "Růst založený na značných intervencích státu a přebujelém veřejném sektoru začíná mít v globální konkurenci značné problémy. Nevyhnutelným výsledkem je růst strukturálně laděné nezaměstnanosti, jejíž celková míra se vyšplhala na třináctiletá maxima," upozorňuje analytik Jan Čermák z ČSOB.

Přitom Francie na tom není tak špatně, kdy vezmeme v úvahu průměrný růst za posledních 10 let. Jen nepatrně zaostává za průměrem eurozóny a za Německem. "Ovšem růst HDP na hlavu (fakticky produktivita práce) ukazuje výrazně horší obrázek," pokračuje Čermák. Kritika ze strany ratingových agentur je tedy namístě - Francie ztrácí konkurenceschopnost.

Schůzka Ecofinu i o Řecku

Dnes začíná zasedání Ecofinu. Ministři financí EMU budou mít na programu jednání o Řecku. To zoufale čeká na uvolnění dalších prostředků ze schváleného programu mezinárodní finanční pomoci. Zdroje Reuters pak dnes uvedly, že Německo navrhuje, aby Řecko odkoupilo polovinu nesplacených dluhopisů od soukromých věřitelů za 25 % nominální hodnoty.

Poté, co minulý týden vyhovělo požadavkům mezinárodních věřitelů a schválilo úspornější rozpočet, přidalo v pondělí další argument. Schváleny byly zákony potřebné k dodržení rozpočtu, například o směřování příjmů z privatizace na splácení dluhu.

Hlavní bitva se ale nyní odehrává jinde. EMU a MMF se přou o to, zda by mělo dojít k odpuštění části dluhu drženého EMU (skrze záchranné fondy) a ECB. Buď jak buď, podle zákulisních zpráv by mělo být dnes přislíbeno uvolnění celkem 44 miliard eur. Definitivní ano padne na dalším zasedání Ecofinu 3. prosince. Do té doby musí Řecko splnit ještě některé další podmínky.

Smutná současnost bývalé velmoci, která ale stále rozhoduje o osudu Evropy

Francie dlouhodobě ztrácí konkurenceschopnost. Za uplynulých 12 let naprosto ztratila kontakt s Německem, aktuální žebříček Světového ekonomického fóra ji řadí na 21. místo, Německo je šesté. Náklady na práci ve Francii rostou rychleji, podíl vládních výdajů k HDP je 56 % (v Německu 46 %), obchodní bilance Francie je v hlubokém záporu. I Nizozemsko aktuálně vyváží více než Francie.

Evropa si v otázce Řecka lže do kapsy

Řecko možná dostane další tranši finanční pomoci, možná zůstane v eurozóně, možná mu navzdory aktuálně stále silným prohlášením politiků bude odpuštěna další podstatná část dluhů. Revize poklesu řeckého HDP za uplynulé roky mluví jasnou řečí. Navíc si Evropská unie ve svých odhadech vývoje řecké (a nejen této) ekonomiky již léta lže do kapsy.