Udělejte si na sebe čas. Těchto pět činností vás okrádá o desítky drahocenných minut

Dojíždění do zaměstnání

Podle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 nejsou mezi českými zaměstnanci výjimkou ani lidé, kteří za prací denně dojíždějí i více než hodinu. Přičtěme k tomu další hodinu potřebnou na návrat z práce a jsme celkem na 120 minutách.

Doby, kdy nebyl problém získat prakticky libovolnou práci v místě bydliště, jsou pryč. Dnes by však již i díky možnosti být se svými blízkými a přáteli neustále v kontaktu přes mobilní telefon či internet nemělo být stěhování za prací tabu. Nebo si snad myslíte, že je lepší trávit deset a více hodin týdně za volantem nebo ve vlakovém kupé?

Sledování televize

Poslední měsíční statistika Asociace televizních organizací uvádí, že průměrný Čech v říjnu sledováním televize strávil denně 3 hodiny 35 minut. Vyjádřeno v procentech tak před zářící obrazovkou proseděl 15 % dne. Pokud by přitom člověk byl například vášnivým čtenářem, který neustále bojuje s nedostatkem času, přečetl by při odepření si televize a při průměrném tempu čtení jedné stránky za dvě minuty denně kolem 100 stran beletrie či literatury faktu.

Sociální sítě

Čas strávený na sociálních sítích je téma, které mezi lidmi budí obrovské emoce. Málokdo je totiž ochotný přiznat, kolik minut nebo hodin denně procházením profilů a statusů na Facebooku či Twitteru skutečně stráví. Statistiky sice hovoří přibližně o dvaceti minutách sociálního surfování denně, realita je však mnohdy jiná.

Pokud se virtuálního kontaktu se svými známými a přáteli nedokážete vzdát, naučte se Facebook či Twitter kontrolovat v přesně stanovených časových intervalech, nikoli pokaždé, když zapnete počítač.

Nakupování potravin

Ačkoli se na první pohled může zdát, že nakupováním potravin netrávíme ani o minutu více, než je nezbytně nutné, skutečnost je jiná. Podle odhadů stráví člověk, který obstarává běžné nákupy potravin, v obchodě i kolem třiceti minut denně. Za týden tak mezi regály a nákupními košíky někteří z nás ztratí tři až čtyři hodiny. Řešení této neefektivity je přitom nasnadě. Stačí, aby si člověk nákup potravin předem naplánoval a nenakupoval jen věci, jež je potřeba spotřebovat do dvou tří dnů.

Výběr je obrovský a dávno neplatí, že trvanlivé či mražené potraviny patří k tomu nejhoršímu, co lze v obchodě sehnat. Proč tam tedy chodit každý den, když můžete bez problémů nakoupit i na týden dopředu?

Prokrastinace

Jistou formou prokrastinace (chronického odkládání důležitých činností) v České republice trpí až 80 % vysokoškolských studentů. Těžkou formu prokrastinace byste pak našli přibližně u třetiny vysokoškoláků. Neustále odkládání důležitých úkolů a povinností se ale netýká jen studentů. V dospělé populaci s tímto problémem bojuje až 20 % lidí, což není zanedbatelné číslo.

Důsledkem prokrastinace není jen diář plný nesplněných úkolů. Neustálé odkládání důležitých činností může vyústit až v deprese, v extrémních případech může člověka připravit i o práci.

Bojovat s prokrastinací není jednoduché. Je potřeba mít silnou vůli a touhu a motivaci naučit se s časem efektivně hospodařit. Pro začátek se lidem trpícím tímto problémem radí, aby si vybudovali základní návyky, například pravidelné ranní vstávání. Užitečné je také rozdělování velkých úkolů do několika dílčích částí. Pokud například víte, že musíte za týden odevzdat firemní dokument v rozsahu 10 stran, slibte si, že každý den napíšete dvě stránky. Pokud si naopak budete říkat, že celý text napíšete najednou, strávíte za předpokladu, že trpíte prokrastinací, většinu času namísto psaní surfováním na internetu nebo posloucháním hudby.