Dubnové varování: Volatilita je zpátky, na trzích se rozmáhá anarchie

Ve jménu chaosu

Pro začátek zrekapitulujme, co investory v dubnu potkalo. První rána v podobě zklamání z výše růstu čínského HDP se dostavila v pondělí 15. dubna. Zatímco ekonomové očekávali, že za první čtvrtletí letošního roku Čína vykáže meziroční růst ekonomiky na úrovni 8 %, skutečnost byla o tři desetiny procentního bodu nižší. To ale ten den nebylo zdaleka vše. Ještě než zámořské burzy stačily zavřít, zažila Amerika obrovský šok – v odpoledních hodinách otřásly cílovou rovinkou bostonského maratonu dvě exploze, které za sebou nechaly tři mrtvé a téměř tři stovky zraněných.

Do třetice investorům vrásky na tváři vykreslil pokračující pokles zlata, které 15. dubna uzavřelo na 1 352 USD za trojskou unci, přičemž se ještě na začátku dubna obchodovalo okolo 1 600 USD. O pouhé tři dny později se velké věci děly i na akciích Applu, když se jejich cena poprvé od prosince 2011 dostala pod 400 USD.

V úterý 23. dubna se o pozornost přihlásily české i americké akcie. Domácí index PX se krátce před 11:45 propadl během pár vteřin o více než 20 bodů. ČEZ krátkodobě oslabil o 5,5 % a na akciích Telefóniky se na chvíli objevilo –9,76 %. Následně se ukázalo, že pražský "flash crash" s největší pravděpodobností způsobil omyl některého z obchodníků, který na trh poslal nesprávný prodejní příkaz. Ještě ten den odpoledne Prahu napodobila Wall Street, když americké akcie po falešném tweetu z účtu zpravodajské agentury AP o bombovém útoku na Bílý dům a zranění Baracka Obamy na několik minut prudce oslabily.

Volatilita se opět hlásí o slovo

Všechny tyto události mají jedno společné – rostoucí volatilitu. Americké akciové indexy S&P 500 a Dow se pohybují v blízkosti svých historických maxim a jak se zdá, investoři si ani navzdory dubnovým událostem stále nechtějí připustit, že by býčí trend mohlo cokoli narušit. Jak ovšem z výše uvedeného vývoje vyplývá, ke změně trendu stačí velmi málo. Automatické HFT algoritmy jsou schopny na základě jediné falešné zprávy spustit během pár vteřin tisíce až desetitisíce prodejních příkazů a poslat akciové indexy prudce na jih. Jak jinak si vysvětlit, že index volatility VIX vzrost během jediného dne o 43 %, aby následující den o 19 % poklesl a během dalších dvou dnů zase o 26 % vzrostl?

Lakshman Achuthan z nezávislého Economic Cycles Research Institute upozorňuje, že je naprostá většina předpovědí založena na projekci dosavadního vývoje trhů na pozadí předpokládaného budoucího stavu ekonomiky. Problémem ale je, že se předpoklady a odhady nemusí vždy shodovat se skutečností. Na konci minulého roku by jen málokoho napadlo, co za pouhé čtyři měsíce potká kyperské banky, co se stane s cenou zlata, jaké události zasáhnou světoznámý bostonský maraton, kolik emocí dokáže vzbudit turbulentní vývoj virtuální měny Bitcoin nebo že se objeví student, který najde chybu v jedné z klíčových ekonomických studií Carmen Reinhartové a Kena Rogoffa, která politikům často slouží k ospravedlňování přísných rozpočtových škrtů. Jsou to však právě tyto události typu černých labutí, které mohou během jediného dne poslat předpovědi analytiků ke dnu a býky bez mrknutí oka vyměnit za krvelačné medvědy.

Zdravá míra anarchie

Že toho v dubnu bylo na jeden měsíc trochu moc? Ano, situace se opravdu může zdát poměrně nepřehledná. Na druhou stranu je ale dobře, že jsme nuceni si denně uvědomovat, že nikdo na světě nedisponuje mocí vše naplánovat na několik let dopředu a jen sledovat, jak se jím vytvořený scénář do detailů naplňuje. Ani trocha "anarchie" nakonec nemusí být naším nepřítelem.

Život je plný neočekávaných událostí. A stejné je to s politikou, ekonomikou i finančními trhy. I když se zdá, že je vývoj ceny akcií nebo komodit předem jasný, nikdy si nemůžeme být zcela jisti; nějaký ten páreček "černých labutí" s pořádnou dávkou volatility pod křídly se v okolí vždy najde.