Centrálním bankám učarovalo zlato, chtějí ho dál nakupovat

Zásoby kovu v držení centrálních bank se v posledních třech letech ve srovnání s průměrem za období roků 2010 až 2021 zvyšují více než dvojnásobným tempem. Loni byla největším kupcem zlata mezi měnovými autoritami polská centrální banka, která své zlaté rezervy rozšířila o 90 tun. V masivních nákupech pokračovaly také turecká centrální banka, která své zásoby kovu navýšila o 75 tun, nebo indická centrální banka, která koupila dalších 73 tun zlata. Silným kupcem loni byla i Česká národní banka, která své zlaté rezervy navýšila o 20 tun.

Průzkumu Světové rady pro zlato věnujícího se přístupu centrálních bank k žlutému kovu se letos zúčastnilo 73 zástupců měnových autorit napříč světem. Takřka všichni předpokládají, že kumulovaný objem zlata v rezervách v příštích 12 měsících poroste. Rekordních 43 % účastníků průzkumu odhadlo, že se zvýší i zásoby zlata drženého přímo jejich institucí, a ani jeden neuvedl jako očekávaný scénář pokles zásob zlata v držení vlastní měnové autority.

"Centrální banky nakupují zlato ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé jde o diverzifikaci rezerv, které typicky tvoří zejména dolarová, případně eurová aktiva. Příkladem je Česká národní banka, která od roku 2023 opět nakupuje zlato a aktuálně ho drží přes 64 tun," říká hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko. "Druhým důvodem je pak geopolitika, jejíž význam ještě narostl po začátku války na Ukrajině. V tomto případě hraje klíčovou roli snaha omezit dopady politických rizik, třeba západního sankčního režimu, který vedl ke zmrazení významné části ruských devizových rezerv. Není proto až tak překvapivé, že velkými kupci zlata jsou Čína, Indie a Turecko."

Geopolitika, riziko obchodních sporů a bariér a obavy z nečekaných šoků jsou letos v průzkumu Světové rady pro zlato mezi pěti nejčastěji zmiňovanými faktory klíčovými při rozhodování o diverzifikaci rezerv. První dvě příčky obsadily úrokové sazby a obavy z inflace.

Z průzkumu Světové rady pro zlato dále vyplývá, že centrální bankéři čekají další pokles významu dolaru coby rezervní měny. Většina jich předpovídá, že za pět let bude celosvětově podíl dolaru na devizových rezervách nižší než teď, zatímco zastoupení zlata v rezervách bude mírně vyšší.

"S tím, jak se svět stává stále více nestabilním a nepředvídatelným, narůstá význam relativního bezpečí a likvidity. Centrální banky proto potvrzují pokračující zájem o zlato a vyjadřují přesvědčení, že poptávka po něm z jejich strany zůstane silná," shrnuje Světová rada pro zlato závěry průzkumu a dodává, že právě pokračující zájem centrálních bank by měl být jedním z faktorů působících v dalších čtvrtletích a letech pozitivně na cenu kovu.

Zdroj: Světová rada pro zlato