Jak Evropa i ČR nahradí ruský plyn?

Je špinavé, volají ekologové. Jako energetická surovina je nejlevnější a ekonomicky nejvýhodnější, namítají energetici. Bitva mezi těmito dvěma pravdivými názory na uhlí ale nyní získává nový rozměr vzhledem k ukrajinské krizi. A sílí další argument - země, které mohou využívat vlastní uhlí, jsou méně závislé na ruském plynu, jehož dodávky jsou za současné situace nejisté.

Nejde o to, že by uhlí mělo být nějak oslavováno. Evropané si nyní zkrátka lámou hlavu nad tím, čím vším je možné ruský plyn nahradit. Možností je více, včetně plynu z jiných oblastí světa. Jenže to nemusí být zrovna levné. A částečnou náhradu může některým evropským státům poskytnout uhlí.

Polské volání

Není divu, že po využívání uhlí nejsilněji volají Poláci, kteří ho také ve své energetice využívají nejvíce ze všech Evropanů. "Chceme, aby celá Evropa uznala, že je uhlí legitimní energetický zdroj," prohlásil polský premiér Donald Tusk. A důraz na vlastní fosilní paliva, jako jsou uhlí a břidlicový plyn, Tusk zahrnul do svého velkolepého návrhu evropské energetické unie, díky níž by Evropa dokázala čelit právě Rusku.

Zatímco dosud Poláci na evropské scéně čelili kritice kvůli "špinavým uhelným" plánům, když odmítali i závazný cíl pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030, nyní návrhy premiéra Tuska ocenila i německá kancléřka Angela Merkelová, představitelka země, která je lídrem projektů "zelené energetiky".

Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Polsku je dominantní, ani v Česku však není zanedbatelný. Podle údajů za minulý rok dosáhl necelých 50 % a udržel si prvenství před jádrem. A odklad dostavby jaderné elektrárny Temelín se vedle ukrajinské krize v českých poměrech stává dalším argumentem v prospěch dalšího využívání uhlí.

Tlak na prolomení limitů

"Určitě budeme elektřinu potřebovat a v tuhle chvíli se zdá nejsnazší cestou uhlí. Otázkou je, kde ho budeme brát," říká český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. On sám sice není zastáncem prolomení současných územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, ale tlak na jejich zrušení zřejmě stoupne. Česká energetika při výrobě elektřiny a tepla využívá převážně hnědé uhlí.

"Když zvážíme rizika dodávky a ceny plynu, která přináší vývoj na Ukrajině, tlak na využití uhlí bude větší," říká také poslanec za ČSSD Milan Urban, který je považován za zastánce prolomení limitů. Chystanou energetickou koncepci je podle něho nutné dále aktualizovat v souvislosti se zrušením temelínského tendru, ukrajinskou krizí i dalšími plány Evropské unie v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Urban na druhé straně stále věří, že Česko nebude s výstavbou dalších jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně příliš otálet.

Zda bude silnější tlak na prolomení limitů stačit, ale není jisté. Ministr průmyslu Jan Mládek prohlašuje, že rozhodnutí o limitech těžby uhlí by mělo padnout v roce 2015. Podporuje prolomení limitů tam, kde to nezpůsobí žádné škody na lidských obydlích. Tam, kde něco podobného hrozí, by se o případném zrušení limitů mělo rozhodnout v krajském referendu. V tomto případě jde o Ústecký kraj.

Česká energetická koncepce

Na to, že za uhlí neexistuje v horizontu nejméně příštích 20 let adekvátní náhrada, upozorňuje tým expertů na energetiku v čele s Danou Drábovou a Václavem Pačesem, kteří se podíleli také na současném návrhu české energetické koncepce. I když spotřeba suroviny začne dříve nebo později klesat, není reálný nějaký skokový přechod všech elektráren či tepláren na jiné palivo.

Tento závěr podle zmíněných odborníků platí navzdory skutečnosti, že do budoucna lze počítat se stále větším uplatněním sluneční energie, tepelných čerpadel i všech forem přírodního plynu, jehož dovoz však zhoršuje bilanci zahraničního obchodu. V době, kdy byly kvůli ukrajinské krizi zpochybněny dodávky plynu z Ruska, navíc bude asi málokdo volat po větším využití této suroviny v české energetice.

Nyní půjde o to, aby se tradiční využívání "špinavého" uhlí stalo co nejčistším, s maximálně efektivním využitím suroviny. K tomu mají přispět i přísnější ekologické požadavky. "Cílem další energetické politiky musí být vysoce účinná technologie využívání uhlí," uvedli zmínění energetičtí experti v publikaci o perspektivách české energetiky.

Zatímco zastánci uhlí tvrdí, že dříve či později nezbude, než prolomit současné územní limity těžby, tým vedený Drábovou a Pačesem je v tomto ohledu opatrnější. Dospívá k závěru, že záleží na celkové strategii. "Nejhloupější řešení je prolomit limity, uhlí spálit v elektrárnách s nízkou výkonností a elektřinu vyvézt."

Pohled do Německa

Z českého hlediska je důležitý i pohled do sousedního Německa. Navzdory zcela opačné rétorice je tam uhlí zatím na vzestupu, paradoxně i právě díky tamní podpoře obnovitelných zdrojů, která vytlačuje například zdroje plynové. Přičteme-li k tomu nízkou cenu emisních povolenek, je výsledkem situace, kdy se vyplatí buď vládou podporované zdroje, nebo právě ty staré uhelné, v kterých se dá elektřina vyrobit relativně levně.

Pokračování článku Jana Žižky najdete na webu Českápozice.cz.