Nahradí stroje naše pracovní místa? Pro a proti robotické revoluce
Společnost Pew Research Center letos při příležitosti výročí 25 let od spuštění celosvětové počítačové sítě World Wide Web uskutečnila průzkum, v němž se téměř dvou tisíc odborníků z oblasti informačních technologií, robotiky a umělé inteligence ptala na jejich technologické vize. Nadpoloviční většina oslovených uvedla, že se není potřeba obávat, že by umělá inteligence v příštích deseti letech začala na pracovním trhu nahrazovat lidskou sílu. Na druhou stranu ale se prý ale máme připravit na to, že budeme v roce 2025 umělou inteligenci potkávat na každém kroku.
Podstatná většina oslovených odborníků ve výzkumu uvedla, že se do deseti let umělá inteligence a nové technologie uplatní zejména v dopravě, logistice nebo zdravotnictví. Dalšími oblastmi, které jsou na technologický pokrok nejlépe připravené, jsou například starost o domácnost nebo komunikace firem s klienty.
Zásadním bodem sporu se během výzkumu ukázala být otázka, zda pro lidstvo bude rozšíření technologií a umělé inteligence přínosem, nebo mu naopak způsobí obrovské problémy. Tým zpracovávající výzkum sice upozorňuje, že názory dotázaných je potřeba brát s jistou rezervou, jelikož k účasti na výzkumu byli přizvání výhradně lidé z technologického odvětví, i tak ale zveřejněné výsledky nabízejí zajímavé postřehy.
Nástupu robotů se nevyhneme
Otázka, která byla všem účastníkům výzkumu položena, zněla: "Automobily bez řidiče, inteligentní avatary, které vás mohou zastoupit v digitálním světě, a roboti patří mezi nejvíce se rozvíjející technologie v oblasti umělé inteligence. Domníváte se, že zařízení s umělou inteligencí budou v roce 2025 působit na více pracovních místech, než kolik jich vytvoří?"
Nadpoloviční většina, přesně 52 % dotázaných, na tuto otázku odpověděla záporně. Technologický pokrok je podle nich sice nevyhnutelný, nedosahuje ale takové rychlosti a kvality, které by umožnily masivní vytlačování lidí z trhu práce. Značná část této skupiny dotázaných připouští, že výskyt umělé inteligence v různých pracovních pozicích vzroste, zároveň ale podle ní není pravděpodobné, že by obsadila více pozic, než kolik díky jejímu rozvoji vznikne. Technologický pokrok tito odborníci vnímají podobně jako druhou průmyslovou revoluci, která navzdory hrozivým predikcím některých odpůrců strojů neznamenala konec dělnické třídy.
Ostatní, tedy 48 % dotázaných, uvedli, že do roku 2025 očekávají masivní nástup umělé inteligence a z toho plynoucí nahrazení velké části manuálně i nemanuálně pracujících lidí chytrými stroji. Podstatná část těchto skepticky naladěných vědců a odborníků současně varovala, že robotická revoluce povede k dalšímu prohlubování propasti mezi chudými a bohatými.
Většina dotázaných odborníků také vyslovila znepokojení ze současného stavu světového vzdělávacího systému. Školy podle nich v současnosti nejsou schopny žáky a studenty efektivně připravit na požadavky měnícího se trhu práce, což potřebu rozvoje technologií a umělé inteligence jen podporuje. Stejně tak se většina účastníků výzkumu dokázala shodnout i v mnohem optimističtější predikci - rozvoj umělé inteligence a robotických zařízení a jejich průnik na pracovní trh podle nich lidem v každém případě poskytne více volného času, a tedy předefinuje vztah člověka k práci.
Argumenty pro robotickou revoluci
1. Vznik nových technologií v průběhu historie v dlouhodobém horizontu nikdy nevedl k zániku stávajících pracovních míst. Tento proces vždy vedl k vytváření nových.
2. Reakcí na vznik nových technologií je obvykle vytvoření nových odvětví a druhů práce, kterých dosud nebylo třeba. To přispívá k dalšímu technologickému pokroku.
3. Růst zapojení technologií a umělé inteligence do výrobního procesu umožní využít lidskou sílu na činnosti, které vyžadují kreativní, inovativní či jiné lidské uvažování.
4. Nahrazení lidské pracovní síly v nejnáročnějších činnostech umožní redefinovat vztah člověka k práci. Záleží přitom pouze na lidstvu, jak daleko tento proces nechá zajít.
Argumenty proti robotické revoluci
1. Přesun lidské síly na nové pracovní pozice v důsledku jejího postupného nahrazování stroji a umělou inteligencí nemůže pokračovat donekonečna. V jistém bodě již nových míst nebude třeba, což způsobí růst nezaměstnanosti.
2. Růst nezaměstnanosti, který dříve nebo později navzdory všem tvrzením, že se tak nestane, přijde, způsobí zrychlení rozevírání pomyslných nůžek mezi chudými a bohatými.
3. Růst nezaměstnanosti a s ním spojená ztráta motivace ke vzdělávání se vyústí v intelektuální, sociální i morální úpadek lidstva.
4. Lidstvo není na tak radikální změny připraveno. Zásadním problémem je rozdílná ekonomická a technologická vyspělost jednotlivých světových regionů.
Zdroj: Pew Research Center
