7 hříchů lidské paměti aneb Proč je hon za super pamětí nesmysl

Ze všech informací, se kterými každý den přicházíme do styku, jich většinu okamžitě zapomínáme. Nebo si snad pamatujete, jaké oblečení na sobě měli lidé, kteří s vámi dnes jeli městskou hromadnou dopravou, nebo jakou barvu mělo auto, které vás ráno pouštělo na přechodu? Mozek nefunguje jako počítač, který si pamatuje vše, co do něj uživatel vloží, a ve vteřině zase nenávratně zapomene vše, co z něj pár kliknutími myší vymaže.

Kapacita mozku je sice velká, není ale neomezená, takže není možné, abychom si dokonale pamatovali vše, co jsme v životě prožili. "Mozek každou novou informaci automaticky zanalyzuje a na základě dřívějších zkušeností vyhodnotí, zda je pro nás důležitá, nebo naopak zbytečná," vysvětluje záhadu zapamatovávání si a zapomínání neurolog Michael Rosenbloom. "Mozek nás tak intuitivně brání před zahlcením informacemi," dodává.

Co všechno si zapamatujeme, záleží hlavně na tom, jak moc různé informace využíváme a zda se pro nás jedná o nové, nebo opakované prožitky. Asi nikdo si po pěti či deseti letech nedokáže vybavit, co přesně si na dovolené u moře objednal k večeři, ale jistě si bez problémů dokáže vzpomenout, jakou bolest cítil, když šlápl na mořského ježka, nebo jak se cítil poté, co se o něj ve vodě otřela medúza.

Mozek je zjednodušeně řečeno od přírody "naprogramován" tak, aby si pamatoval vše, co je pro nás zvláštní a neobvyklé nebo jinak významné. Všechny ostatní informace a vjemy jsou pro něj jen nepodstatný a zbytečný informační šum, který z paměti vytěsní, ať chcete nebo ne.

7 hříchů lidské paměti

Pro zajímavost ještě suchý výčet sedmi "smrtelných hříchů" lidské paměti:

• Pomíjivost: Časem věci z paměti zkrátka mizí, i když ne všechny. Jezdit na kole se zkrátka nezapomíná.
• Nepřítomná mysl: Také nevíte, kam jste si odložili mobil nebo kde máte klíče?
• Zablokování: Máte to na jazyku, ale nevzpomenete si, jak se jmenuje ten člověk, o kterém už půl hodiny vyprávíte a znáte ho dvacet let.
• Nesprávné přisuzování: Když je například svědek u soudu bytostně přesvědčen, že viděl právě obviněného v roli pachatele, ale zkrátka se plete. Je to jen příklad toho, kde chyby naší paměti mohou mít opravdu fatální důsledky.
• Sugestibilita: Jako reálnou občas přijmeme i vzpomínku na něco, co nám někdo vypráví, připomíná, ačkoli neříká pravdu.
• Předpojatost: Minulost si zabarvujeme, přepisujeme a vysvětlujeme na základě toho, co víme, čemu věříme, co považujeme za správné a podobně.
• Přetrvávání: Občas máme něco v paměti, co není úplně přesný obraz minulosti, ale nejde to z ní vymazat.

Zdroj: BrainHQ.com, The Research Puzzle