Ze Země se brzy může stát holý kámen bez života

"Po celá staletí byla Země naším nejlepším přítelem. Všechny lidské aktivity snášela, se vším se nějak vyrovnala," říká Johan Rockström, profesor environmentálních věd na Stockholmské univerzitě. "Nyní jsme se ale dostali do bodu, kdy se z největšího přítele může snadno stát největší nepřítel."

Rockström vysvětluje, že existuje celkem devět planetárních mezí, jejichž překročení může mít pro lidstvo katastrofické následky. "Kritické hranice čtyř z nich jsme přitom již překročili," upozorňuje.

Dlouhodobě neudržitelný je zejména růst množství oxidu uhličitého v ovzduší, což souvisí s rozvojem průmyslu a neochotou některých rozvojových zemí omezovat emise. Problémem je také vymírání živočišných a rostlinných druhů, výrazné nadužívání fosforečných a dusíkatých hnojiv a prudký úbytek zalesněné plochy spojený zejména s kácením deštných pralesů.

V mezích se zatím nacházejí emise aerosolových částic ovlivňujících klimatické změny a živé organismy, úbytek ozonové vrstvy, růst kyselosti oceánů a spotřeba pitné vody. V případě emisí aerosolů a ztenčování ozonové vrstvy se již nicméně na Zemi najdou některé oblasti, kde jsou za jistých podmínek či v jistých obdobích kritické hodnoty překračovány.

Rockström přišel s teorií devíti planetárních mezí poprvé v roce 2007. Ve své nové studii, kterou zveřejnil letos, zdůrazňuje, že rozvoj lidské společnosti umožnil zejména konec poslední doby ledové před jedenácti tisíci let. Stabilizace klimatu napomohla rozkvětu zemědělství a vzniku průmyslu. To však nyní podle všeho vyústilo až v opětovné ohrožení světa, ve kterém žijeme.