Solární energie stejně levná jako ta z uhlí? Zřejmě blízká budoucnost

V lednu 2015 překvapil saúdskoarabský energetický koncern ACWA Power analytiky, když vyhrál soutěž na výstavbu 200megawattové solární elektrárny v Dubaji. Tento kolos má být schopen vyprodukovat elektřinu za šest centů za kilowatthodinu. To je méně než cena elektřiny pocházející ze zemního plynu a uhlí; ty by podle americké Energetické informační agentury (EIA) odhadem vyšly na 6,4 a 9,6 centu za kilowatthodinu.

Technologický pokrok, například fotovoltaické panely schopné přeměnit v energii stále větší procento slunečního svitu, výrobu ze slunce zefektivnil. Úspory na materiálu zároveň srazily níže cenu panelů.

Ještě po roce 2000 se cena solárních panelů pohybovala kolem čtyř dolarů za watt. V té době si proslulý výzkumník v oblasti fotovoltaiky Martin Green spočítal cenu každého komponentu solárního modulu včetně polykrystalických silikonových ingotů, ochranného skla modulu i stříbra užívaného na vedení. Green se následně nechal slyšet, že dokud budou lidé spoléhat ve výrobě solární energie na krystalický křemík, cena se nikdy nedostane pod dolar za watt. Upřednostňoval (stejně jako téměř všichni ostatní) tenkovrstvé solární články z jiných materiálů.

Jenže v průběhu let 2007 až 2014 klesla cena článků z krystalického křemíku ze čtyř dolarů na 50 centů za watt, což tenkovrstvé články rychle vyřadilo ze hry. Důvodem byly podle specialisty na solární energii Marka Barineaua nízkonákladový způsob výroby polykrystalického křemíku, dále tenčí (méně než 1 mm) křemíkové desky, tenčí dráty na přední straně článku (tolik neomezující sluneční záření), méně stříbra, levnější plasty místo skel a samozřejmě větší automatizace výroby.

25 centů za watt

"Cena po dolar za watt předčila má očekávání," prohlásil Green a rozhodl se jít s náklady ještě níže. Jeden takový "levný" kandidát by tu byl. Americká společnost 1366 Technologies totiž vyvinula technologii, která umožňuje jednorázovou výrobu křemíkových desek přímo z taveného křemíku, aniž by bylo nutné neefektivně řezat a vytvářet odpad.

Znamenalo by to pokles ceny asi o 20 %. Společnost přitom doufá v rozjetí masové produkce do roku 2016. Renesanci by mohly zažít také již odepsané tenkovrstvé články, které byly převálcovány nízkonákladovým krystalickým křemíkem.

Za deset let bychom tak podle Greena mohly mít solární panely za 25 centů za watt, tedy za polovinu současné ceny. Další snížení nákladů pak bude záviset na tom, jak se podaří zvýšit efektivitu přeměny slunečního světla v elektřinu. K tomu budou zřejmě potřeba další polovodičové materiály umístěné na článcích, což ale může být pro křemíkové panely nemalý problém.