Světlé zítřky Řecka? Tento muž je o nich přesvědčen
Je dobojováno. Možná. Nebylo to ani hezké, ani citlivé, ani pod kontrolou. Ale dohoda je na světě a je lepší jakákoli dohoda než žádná. Ze všech stran teď slýcháme, že dohoda bude pro Řeky katastrofou, Dan Davies ze společnosti Frontline Analysts si ale myslí, že až tak špatné to nebude.
Za předpokladu, že dokument, který unikl na veřejnost, je pravý a projde řeckým parlamentem (společně s půjčkami od Německa, Finska a dalších zemí, jimž není nalévání dalších miliard eur do Atén po chuti), je možné, že budeme svědky nezanedbatelného hospodářského oživení a růstu Řecka. Proč?
1. Vládní výdaje budou mít stimulační účinky
Skutečně? Mělo přece jít o omezující úsporná opatření. Je ale potřeba se podívat na čísla, ne na propagandu. Cíl přebytku primárního rozpočtu Řecka na tento rok se pohybuje kolem jednoho procenta HDP. Náklady spojené s dluhem jsou pak 3–4 %, takže výsledkem je asi 2% fiskální deficit. Mnoho vládních dluhopisů je ale v držení samotných Řeků, což znamená, že fiskální opatření jsou stimulační, ne naopak. Všechno se točí kolem primárního salda, což je v mnoha ohledech správně, ale peníze určené na správu dluhu jsou reálné a mohu mít pozitivní efekt při počítání národního důchodu.
V souvislosti s tím stojí za zmínku, že v první polovině letošního roku vláda dosahovala primárních přebytků navzdory klesajícím daňovým příjmům díky tomu, že se snažila dát dohromady dostatek peněz na vyplacení dluhopisových kupónů. Odložila zkrátka všechny ostatní platby, které mohla. Když je nyní zajištěno pořádné financování, mohou být všechny účty splaceny, a výhled na vládní výdaje je tak pozitivní.
2. Bankovní systém není v krizi
Zavření bank, limity na výběr hotovosti a kapitálové kontroly jsou důsledkem vládní krize, která ovlivňuje banky, ne naopak. Solventnost řeckých bank je v pořádku, pokud bereme v úvahu pozice ve vládních dluhopisech a daňové úlevy. Když se "znormalizuje" financování ze strany ECB ve formě ELA a lidé si opět začnou ukládat peníze do bank, není důvod předpokládat, že finanční domy nebudou schopny poskytovat úvěry.
3. Kapitál se pohybuje oběma směry
Mnozí kritici privatizace argumentují tím, že by vláda neměla rozprodávat svůj majetek co nejrychleji, ale měla by vyčkat na nabídku s dobrou cenou. Takový přístup by byl vhodný možná v dokonalém světě, jen těžko ale v současném Řecku. Vláda si při rychlém prodeji ponechá právo zdanit zisky z podnikání a nemovitostí, které se nacházejí v Řecku. Pokud by došlo k prodeji za vysoké ceny, peníze ze zahraničí by se rychle vrátily tam, odkud přišly. Způsob, který si vybrala řecká vláda, je tak pro běžný účet platební bilance výhodnější.
4. Potlačování investiční poptávky
Ti, kdo porovnávají Řecko s USA nebo Spojeným královstvím, vidí velký problém ve ztrátě důvěry. Řecko je ale posledních šest měsíců v měnové krizi, což samozřejmě ovlivňuje investice, výběr daní nebo platební kulturu v případě bankovních úvěrů. Pokud se ale Řecku podaří dostat z propasti, v níž je, může to mít pozitivní vliv na investiční výdaje.
Stále je potřeba počítat s určitými hrozbami. Krátkodobé cíle se možná zemi nepodaří splnit ani ve střednědobém horizontu. Primární přebytky by měly růst, ale nová dohoda v sobě obsahuje jakousi brzdu, podle níž dojde ke snížení výdajů, pokud se nepodaří naplňovat cíle spojené s přebytky.
Za předpokladu, že tříletá dohoda bude fungovat, by se další krize dříve objevit neměla. Pokud ale dojde k rozporům ve vládě – a může je způsobit samotná dohoda s EU -, žádná ze zmíněných výhod se nemusí projevit. Ale s přispěním dobré vůle a zdravého rozumu mohou věci vypadat mnohem lépe, než vypadaly před týdnem. Vyhlídky pro Řecko podle Dana Daviese nejsou až tak špatné.
Zdroj: medium.com
