Nick Beecroft (Saxo Bank): Dluhopisy Španělska a Itálie mohou vynášet i 10 %. A budou se tisknout peníze, takže se vyzbrojte na boj s inflací, třeba zlatem, nemovitostmi a autoveterány
Začíná pár divokých týdnů. Investoři by se proto měli takticky stáhnout a sázet na dolar a na dluhopisy zemí patřících mezi bezpečné přístavy. Až bouře odezní, bude čas na akcie. Ve dlouhodobém horizontu je pak potřeba se připravit na vyšší inflaci, proti níž je možné se zajistit i exotikou, třeba kvalitním vínem nebo autoveteránem, říká analytik ze Saxo Bank Nick Beecroft v londýnském rozhovoru pro Investiční web.
Vezmeme-li v potaz současnou situaci a očekávaný vývoj na trhu, co je podle vás ta nejlepší sázka? Dluhopisy, jak v tuto chvíli radí mnozí experti?
Nick Beecroft (NB): Jít ve větší míře po dluhopisech zemí považovaných za bezpečné přístavy – tedy takzvaného jádra Evropy, Ameriky nebo Británie – je teď asi správná volba. Máme totiž před sebou až děsivý měsíc nabitý veledůležitými událostmi. Mnohé se z pohledu trhu mohou stát černou dírou.
Ve čtvrtek všichni budou sledovat ECB – a na trhu zavládne velké zklamání, pokud se neobjeví poměrně detailní informace o tom, že dojde k dalšímu odkupu dluhopisů zemí z periferie eurozóny, respektive jak bude probíhat. Dále jsou na pořadu dne volby v Nizozemsku a německý ústavní soud, který sdělí svůj názor na Evropský záchranný mechanismus (ESM). No a do třetice, takzvaná Troika zveřejní zprávu o tom, jak krizi zvládá Řecko. K tomu dojde asi během prvního nebo druhého říjnového týdne. Kvůli všem těmto faktorům předpokládám, že trhy zvolí "risk off" přístup, kdy právě dluhopisy budou dobrou investicí.
Jinými slovy, radíte přečkat možnou bouři v bezpečí, které dluhopisy nabízejí?
NB: Přesně tak. Předchozí vyjádření berte jako taktický krátkodobý tah. Pokud se zaměříme na středně- až dlouhodobý horizont, čekám, že vlády budou i nadále tisknout peníze. To platí o Evropě, Americe i Británii. A těch peněz bude nejspíš hodně. Objeví se tak inflační prostředí, ve kterém se akciím daří lépe než dluhopisům. Během následujících plus mínus tří měsíců bych proto radil, aby investoři drželi svůj střelný prach v suchu, jak se říká v City.
O vyšší inflaci se mluví i proto, že se v Americe čeká další kolo kvantitativního uvolňování. Ben Bernanke sice v pátek nic vyloženě neslíbil, ale například PIMCO má jasno – QE3 bude. Souhlasíte?
NB: Fed má takříkajíc prst na spoušti, to je bez debat. Ostatně i zápis z posledního zasedání jasně svědčí o tom, že banka přistoupí k dalšímu uvolňování, pokud to bude potřeba. Ve Fedu vládnou holubice, jako jsou Bernanke, Yellenová a Dudley. A v jejich silách je podle mě přesvědčit v případě potřeby minijestřáby o nutnosti dalšího uvolňování.
Pokud se ho nedočkáme v září, jakože asi ne, pak QE3 přijde v prvním čtvrtletí 2013. Kdyby po něm totiž Fed sáhl po zářijovém zasedání, bylo by to příliš těsně před americkými volbami, a tím pádem by to mohlo vyvolat dojem, že se bankéři snaží pomoci stávajícímu prezidentovi.
Nejistota tedy bude pokračovat. I proto zpět k dluhopisům, těm, které nabízejí stabilitu. Podle některých signálů jsou britské teď zajímavější než ty americké. Jak to vidíte vy?
NB: Podle mě je ozdravení britské ekonomiky mnohem chatrnější než to, které teď sledujeme v Americe. Otázkou dokonce je, jestli je to, co probíhá v Británii, vůbec možné nazvat ozdravením. Je možné, že britské dluhopisy skutečně budou zajímavější než americké. Na druhou stranu, teď je opravdu složité něco podobného porovnávat a měřit, asi to ani není potřeba. Jde přece o defenzivní investici, a ne sázku, která vám má nějak výrazně vydělat.
Jistě, dluhopisy nabízejí jistý výnos, ale asi nebudou dost vysoké na pokrytí inflace, bohužel. Berte to tak, že za nějaké tři měsíce dostanete své peníze zpátky, burzy budou dole a vy se vrhnete na akcie, takže srovnání britských a amerických dluhopisů není až tak významné. Důležité je, že dostanete své peníze zpět s nějakým výnosem a že pak přijde čas na akcie.
Znamá to, že byste teď nedoporučoval investice do junk bondů nebo dluhopisů zemí na periferii eurozóny? Platí prostě, že když dluhopisy, tak jako záruku klidu a bezpečí?
NB: Junk bondům a korporátním dluhopisům se v poslední době určitě dařilo, to nejlepší ale podle mě mají za sebou. Zdráhal bych se je proto doporučovat. Co se dluhopisů zemí na periferii eurozóny týče, řekněme španělských a italských, čekám, že během příštích zhruba šesti týdnů zlevní. Objeví se tak příležitost k nákupu. Podle mě bude možné pořídit si španělské dluhopisy s desetiletou splatností s výnosem přes 7 %, je ovšem potřeba pečlivě zvážit, co investor snese. Než se ECB a Evropa doberou skutečného řešení současné krize, což bude vytvoření fiskální unie – a já věřím, že k tomu dojde –, je možné takřka cokoli. S nadsázkou bych mohl říci, že stropem pro výnosy z dluhopisů bude až nebe.
Realisticky, jak vysoko se výnosy z dluhopisů periferních zemí mohou dostat?
NB: Pokud to bude v Evropě opravdu hodně špatné, je možné, že se výnosy dostanou na 10 %. Když tak nakoupíte na úrovni 7,5 nebo 8 %, bude vás ten pohled jistě bolet, ale nakonec podle mě budete v pohodě. Možná si ale budete muset počkat, než Evropa udělá to, co udělat musí, což může trvat šest měsíců až rok. Asi k tomu bude potřeba další velký summit, zřejmě někdy kolem přelomu roku. Pak začnou investice do španělských dluhopisů vypadat jako velice dobrá volba. Určitě to je ovšem sázka jen pro odvážné.
Jinými slovy, čekají nás další kopy do pověstné plechovky, další menší či větší krize a související propady trhů. Co to znamená pro euro – jak hluboko může ještě klesnout?
NB: Ať se stane cokoli, budoucnost eura nevypadá moc dobře. Buď se totiž Evropané nedohodnou na vytvoření fiskální unie, což znamená štěpení eurozóny a pád eura vůči hlavním měnám, nebo se začnou věci řešit, a to pomocí tiskáren na peníze. ECB se tomu bude bránit, ale nakonec jako součást záchranného plánu začne tisknout peníze. To srazí euro, čímž se pomůže zejména zemím na jihu eurozóny, které bojují s těžkou recesí.
Na které měny tedy radíte sázet v krátkodobém horizontu? A na které v tom delším?
NB: V krátkodobém horizontu určitě dolar. To souvisí s rizikem, které je před námi. V takových chvílích se totiž lidé snaží využívat bezpečí, které garantuje největší ekonomika světa, takže kupují dolary. Co se delšího horizontu týče, je asi těžké přebít švýcarský frank. Pokud by zkolabovalo euro, frank by prudce posílil, i proto, že by už nebyl vázán intervalem, ve kterém se ho Švýcarská národní banka rozhodla držet. I bez toho je ale zajímavý.
A co měny některých velkých rozvíjejících se zemí, jako je například brazilský real? Někteří experti, třeba James Knightley z ING, na ně ve svých dlouhodobých výhledech sázejí.
NB: Real může být určitě zajímavý, stejně jako singapurský dolar. A do třetice, mezi rizikovější a zajímavé měny jistě patří korejský won. I ten může v dlouhodobém horizontu potěšit. Záleží jen na tom, jak moc jste ochotni riskovat. Také v případě těchto měn totiž platí, že mohou v příštích několika týdnech zažít hodně divokou jízdu. Klíčová je krize v eurozóně – pokud se ji podaří vyřešit, na trh se vrátí ochota riskovat a akcie začnou růst. Euro pravděpodobně poklesne, jak jsem zmínil, ale dolar nebude nijak zvlášť silný, a právě proto by mohly být investice do měn některých rozvíjejících se zemí zajímavé.
Platí tento výhled i pro měny zemí střední a východní Evropy, které nejsou členy eurozóny? Jsou česká koruna nebo polský zlotý zajímavé?
NB: Záleží na tom, s čím je porovnáváte. Pokud by byla krize eurozóny vyřešena, pak by se koruna v porovnání s dolarem mohla jevit poměrně zajímavě. Napětí, které hýbe trhy, by totiž zmizelo. Takže ano, koruna z jistého pohledu může vypadat zajímavě, což platí také o dalších měnách z regionu. Než se jejich potenciál naplní, bude to asi ještě hodně divoké. Trhy jsou nesmírně propojené, což je důsledek vývoje v posledních pěti letech. Jistě, někdy se objeví věci specifické pro jednotlivé země, ale jinak platí "risk on – risk off": "risk on" znamená, že se daří akciím a měnám rozvíjejících se trhů, naopak dolar a dluhopisy bezpečných přístavů oslabují; "risk off" znamená pravý opak.
Pokusme se i s přihlédnutím k tomu sestavit portfolio pro investora středního věku s přiměřeně zdravou chutí riskovat. Co by v takovém portfoliu nemělo chybět?
NB: Vycházejme z toho, že takový investor nepotřebuje příštích deset let své peníze. Pokud to tak je, pak by měly být investice do akcií v pořádku. A doporučil bych i něco reálného, hmatatelného – například nemovitosti, zlato, možná bych se nebál ani exotičtějších věcí jako víno nebo například autoveteráni. To by mohlo zafungovat jako zajištění proti inflaci. Obávám se totiž, že vlády zemí po celém světě tisknou až moc peněz. Zmíněné portfolio by mělo být sestaveno tak, aby se s něčím podobným zvládlo vyrovnat.
Aktuality
