Rob Carnell (ING): Španělsko musí zpřetrhat pupeční šňůru, na kterou jsou napojené banky. Investičním úkrytem před evropskými a americkými problémy jsou drahé kovy a dluhopisy emerging markets
Politici nezvládají uvažovat a jednat racionálně, a proto nelze vyloučit volný pád Ameriky z fiskálního útesu. Pokud k němu nakonec dojde, Spojené státy zažijí další recesi, říká hlavní mezinárodní ekonom londýnské ING Rob Carnell. I proto investorům doporučuje dávat pozor na evropské turbulence, ale přitom po očku sledovat Ameriku.
Podle některých hlasů má Evropa to nejhorší za sebou. Jiní s poukazem na poslední vývoj tvrdí, že v září opět jen nakopla pověstnou plechovku červů o kousek dál po své cestě do pekel. Jak to vidíte vy?
Rob Carnell (RC): Ano, zdá se, že je situace stejně špatná jako dříve. Možná zažíváme tu nejtemnější chvilku před tím, než se začne rozednívat. Ještě se toho ale bude muset hodně změnit, než se něčeho podobného dočkáme, než se Evropa se svým problémem skutečně vypořádá. V této souvislosti je určitě potřeba brát v potaz to, že jsou názory na to, co se by se teď mělo nebo nemělo v Evropě dělat, skutečně hodně rozdílné.
Ti, kteří tvrdí, že to nejhorší má Evropa, nebo přinejmenším eurozóna stále před sebou, poukazují na horšící se situaci Španělska. Jak vážná je situace v této zadlužené zemi, kde jednotlivé regiony natahují ruku k centrální vládě?
RC: Španělsko je v těžké situaci, nepochybně. Na druhou stranu již ovšem zavedlo řadu agresivních škrtů a reforem – zvýšily se daně, seškrtaly se státní výdaje, což by mělo snížit deficity rozpočtu, a provedly se významné reformy na trhu práce. To vše by se mělo časem projevit. V tuto chvíli však vláda platí za podporu, kterou poskytla bankám. Dluhopisový trh ji za to "trestá", takže dokud se nepodaří zpřetrhat pouto mezi vládním dluhem a solventností bank, bude Španělsko nadále zdrojem velkých obav.
Které další problémy budou do konce roku komplikovat Evropanům život?
RC: Evropa se musí sama sebe zeptat, zda skutečně chce, aby společná měna fungovala. Pokud ano, bude zapotřebí mnohem výraznější integrace, na což některé země nemusejí být připraveny. Německo se například aktuálně nejeví jako velký fanoušek federalizované Evropy. Pokud však dojde na kroky, jako jsou bankovní unie, transferová unie, společné pojištění a podobně, pak se bude Evropa sice dýchavičně, ale přesto sunout kupředu.
Je tedy Evropa aktuálně pro investory tím největším strašákem?
RC: Ano, Evropa může být nadále nejvýznamnějším zdrojem nervozity na trhu. Určitě bych ale nepodceňoval hrozby související s takzvaným fiskálním útesem v Americe. Aby se totiž předešlo velkým problémům, bylo by potřeba racionálního přístupu politiků, kterého je jinak v poslední době jako šafránu. Pokud by se přitom nepovedlo pádu z fiskálního útesu předejít, Spojené státy by se během pár měsíců propadly do recese.
Jakou strategii byste i proto nyní investorům poradil?
RC: Podle mě má aktuálně smysl se vyhýbat Evropě a do jisté míry i Spojeným státům, to je ta správná strategie. Trhy totiž stále fungují na principu "risk-on vs. risk-off". Podle toho, jak investoři v danou chvíli vnímají riziko, přelévají peníze z bezpečných do rizikových investic a naopak. Risk-off reakce přitom mohou být napříště výraznější, zejména vezmeme-li v úvahu to, jak vysoko se trh během posledních několika měsíců dostal. Na druhou stranu právě případná korekce může vytvořit zajímavé příležitosti k nákupu.
Na která aktiva byste si tedy v současnosti vsadil, a kterým se naopak obloukem vyhnul?
RC: Pokud se skutečně dostaneme hlouběji do risk-off zóny, pak bych čekal, že budou nadále zajímavé drahé kovy. Dluh rozvíjejících se trhů a vysoce ceněný kredit by také mohl nabídnout zajímavý úkryt před turbulencemi, které zažívají rozvinuté trhy.
Do jaké míry by se investoři měli obávat vysoké inflace, před kterou mnozí experti varují, a brát ji tak v potaz při výběru strategie, respektive aktiv, která zvolí na zbytek roku?
RC: Vzhledem k probíhajícím kvantitativním uvolňováním bude vždy hrozit vyšší inflace. Osobně si nicméně myslím, že je hrozba vysoké inflace zanedbatelná. To ovšem neznamená, že trh s tímto rizikem nebude nějakým způsobem pracovat. Proto má smysl být částečně napojen na aktiva, s nimiž inflace hýbe. Kvantitativní uvolňování zvyšuje očekávání, že ceny porostou, i když se inflace samotná nezvyšuje.
