Mai Doan (Bank of America): ČNB se pokusí oslabit korunu zřejmě již v prvním čtvrtletí, nový prezident Česko k euru nepřiblíží

V souvislosti s ekonomickým výhledem se stále častěji zmiňuje politické riziko. O Česku, kde za poslední rok několikrát hrozil pád vlády, to alespoň na pohled platí dvojnásob. Jak to vnímáte vy?

Mai Doan (MD): Nečekám, že by dění na politické scéně změnilo to, co v ekonomice předpokládáme v roce 2013. Jak říkáte, loni jsme zase a znova slýchali, že hrozí rozpad vládní koalice. Nakonec se vždy povedlo kolapsu zabránit. Navíc, i kdyby k němu nakonec z nějakého důvodu během tohoto roku došlo, mělo by to nejspíše vliv až na rok 2014 a ty další.

Vyjdeme-li z průzkumů veřejného mínění, zdá se, že by po případném pádu vlády převzala otěže v Česku sociální demokracie. Jak by na to zahraniční investoři reagovali?

MD: Opozice klade větší důraz na růst. V případě současné vlády mám tak trochu problém najít, co vlastně v této kapitole udělala. Jistě, nějaká prorůstová opatření přijala, ale skutečně nešlo o nic významného. ČSSD naopak opakovaně mluví o tom, že chce ekonomiku oživit, což je podle mě důležité. Když kvůli ničemu jinému, tak kvůli lepší náladě v soukromém sektoru. Přitom se mi zdá, že by sociální demokraté nadále bedlivě sledovali fiskální kapitolu, což by bylo nesmírně důležité. Právě to by totiž v případě nástupu nové vlády zahraniční investory uklidnilo.

Kartami na české politické scéně může do jisté míry zamíchat i volba prezidenta. Zajímá duel pánů Zemana a Schwarzenberga zahraniční ekonomy a analytiky?

MD: Nemyslím si, že prezident nějak zásadně ovlivní očekávání toho, jak se ekonomika bude vyvíjet, nebo pohled investorů. Většina zákonů, na nichž ODS a TOP 09 letos skutečně záleží a jež teoreticky mohlo být obtížné prosadit, už totiž prošla. Jde tak spíše o to, s čím přijde příští vláda. Do jaké míry její záměry nový prezident podpoří, určitě bude záviset i na tom, zda bude mít příští kabinet v parlamentu absolutní většinu, která by mu umožnila přebít veto prezidenta. I tak je ale podle mě z pohledu investora volba prezidenta nedůležitá.

Někteří experti v souvislosti s volbou poukazují na to, že prezident jmenuje bankovní radu. Václav Klaus si vybíral spíše euroskeptiky. Ani to není z vašeho pohledu zajímavé?

MD: První možnost měnit složení bankovní rady ČNB bude mít prezident až v roce 2014, kdy půjde o jedno místo. Přinejmenším v příštích dvou letech se tak toho asi moc nezmění, co se politiky banky jako takové týče. Kredibilita bankovní rady je přitom skutečně cennou komoditou. Navíc prezident nemůže změnit celou radu naráz. Právě proto si myslím, že sice možná časem dojde k jistému ovlivnění, ale že tu bude jistá kontinuita, co se směřování politiky centrální banky týče.

Jak pravděpodobné tedy je, že se s nástupem nového prezidenta – ať jím nakonec bude kdokoli – změní postoj České národní banky k eurozóně, respektive k přijetí eura?

MD: Podle mě se stále bavíme o hodně vzdáleném horizontu, a nejen kvůli tomu, že je prezident Klaus euroskeptik. Jde i o to, že jsou obyvatelé Česka jako takoví ve vztahu k eurozóně poměrně konzervativní. Nechtějí se vzdát monetární politiky, možnosti dělat si věci doma a po svém. Dokud se toto nezmění, k žádné změně nejspíše nedojde. Podle mě přitom zůstane vše při starém ještě příštích pět let.

Vraťme se k České národní bance, k tomu, co od ní letos čekáte. Členové bankovní rady stále častěji mluví o tom, že sáhnou po méně tradičních nástrojích. Splní své sliby?

MD: Hlavní je být slyšet. My říkáme, že by měli intervenovat už od srpna loňského roku. V říjnu jsme zveřejnili interval – koruna vůči euru v rozmezí 26 až 27 –, který by podle nás byl pro českou ekonomiku optimální. Určitě by byl lepší než současná úroveň mezi 25 a 26 korunami za euro. Co se signálů, že se něco stane, týče, těch postupně přibývá. Když s tím radní začali, euro bylo za 24,50 koruny. Teď se mluví o dalších akcích a jsme na 25,50. Jinými slovy, v radě bezesporu převládá názor, že je potřeba něco udělat.

Kdy by tedy podle vás mohlo k intervenci dojít a jak by tato akce mohla vypadat?

MD: Jsme nadále přesvědčeni o tom, že k intervenci dojde. Podle nás by se mělo něco udělat do konce čtvrtletí. Na základě guvernérových slov mám přitom pocit, že překážky, které brání tomu oznámit rámec, podle něhož by se intervence řídily, jsou stále vysoké. Mnoho let k ničemu podobnému nedošlo, a navíc jsou radní přesvědčeni o tom, že pokud sáhnou po něčem nestandardním, nemělo by to být na dlouho. Z toho důvodu si asi myslí, že by žádný rámec neměli konstruovat, rámec totiž zavání něčím trvalejším. Domnívám se tedy, že ČNB přijde s intervencemi na bázi nevázaných rozhodnutí, a to do konce prvního čtvrtletí.