Mai Doan (Bank of America): Polsko se drží, ale Česko a Maďarsko letos opravdu nemohou mile překvapit
Středoevropské ekonomiky letos investory příjemně nepřekvapí. Evropská krize je totiž nadále drží v šachu. Každá z nich má navíc i problémy na domácím poli. Největším rizikem v regionu je Maďarsko, kde může volba příštího guvernéra centrální banky odstartovat nové kolo kontroverzí. V případě Česka je otázkou, jak se ekonomika vypořádá s dalším utáhnutím fiskálních šroubů, říká analytička z Bank of America Mai Doan.
Jaký je podle vás nejpravděpodobnější scénář letošního vývoje evropské ekonomiky?
Mai Doan (MD): Evropa se nejspíše bude nadále bahnit kupředu, žádné velké zlepšení na obzoru rozhodně nevidím. Hrozba okamžitého kolapsu ale zmizela. Pokud nedojde k nějakému překvapení na periferii, lze očekávat, že bude eurozóna v recesi, nicméně bude pokračovat v kurzu nastoleném v druhé polovině loňského roku.
Co to znamená pro ekonomiky střední a východní Evropy?
MD: Země, které se budou moci opřít o domácí spotřebu – například Polsko –, na tom budou o něco lépe. Export bude nadále klesat, z této strany se tedy podpory region nedočká. Česká a maďarská ekonomika nyní zažívají docela krušné časy, od nich tedy nečekám žádné zázraky. Maďarsko podle nás letos bude v recesi, za celý rok čekáme kontrakci ekonomiky o 0,3 %, nad čímž se navíc vznáší hrozba dalšího zhoršení. Data za čtvrté čtvrtletí nás totiž nepříjemně překvapila – pokračující utahování opasků, nejistota v soukromé a vývoj v bankovní sféře – to vše dusí růst.
A co bude letos hýbat českou ekonomikou?
MD: V případě Česka počítáme s růstem o 0,5 %, ale i zde hrozí revize výhledu směrem dolů (minulý týden svou prognózu vývoje českého HDP zhoršila ČNB – pozn. red.). Významným faktorem bude fiskální konsolidace. Rok 2013 přitom bude asi poslední, který se ponese v duchu významného utahování opasků. Letos úsporný balíček podle nás růst přibrzdí o 0,8 % HDP. Jen pro úplnost, od Polska čekáme růst o 1,4 %.
Polsko tedy nadále budou držet nad vodou domácí spotřebitelé?
MD: Určitě ho polské domácnosti do jisté míry podpoří. Ale co se investic týče, nečekáme žádné oživení. Nepřesvědčivá čísla, která se objevovala v posledních několika čtvrtletích, budou z Polska chodit nadále. I tato ekonomika potvrzuje naši predikci, podle které bude rok 2013 v regionu střední a východní Evropy hodně slabý.
To přitom mluvíme o nejpravděpodobnějším, klidovém scénáři. Jak vypadá ten krizový?
MD: Pochopitelně nesmíme zapomínat na to, že problémy eurozóny ještě nejsou zcela vyřešeny, to zaprvé. Zadruhé, každá země v regionu CEE má svá slabá místa. Co se Česka týče, je otázkou, jak se projeví utahování opasků, do jaké míry ovlivní důvěru v ekonomiku. Poslední čísla indikují, že došlo k jisté stabilizaci, nelze ale vyloučit, že důvěra kvůli úsporám nastartovaným v roce 2011 nakonec opět oslabí.
Reakce bude zpožděná, ale nakonec zavládne přesvědčení, že ekonomika kvůli úsporám ještě o něco zpomalí. Neřekla bych ale, že by šlo o nějaké neštěstí, stále totiž existují možnosti, jak náladu firem i jednotlivců ovlivnit, a to jak na straně fiskálu, tak v kapitole monetární politiky.
Maďarsko má v tomto smyslu svázanější ruce.
MD: V Maďarsku nyní pozorně sledujeme situaci kolem jmenování nového guvernéra centrální banky. Mandát současného guvernéra Simora končí v březnu. Čeká se, že premiér Orbán brzy oznámí jméno jeho nástupce a dvou viceguvernérů. Na post nejvyššího muže v centrální bance je nejžhavějším kandidátem podle dostupných signálů stávající ministr financí Matolcsy.
Ten je přitom spojován s mnoha kroky, které nejsou považovány za příznivé pro trh. Navíc nemá dobré vztahy s Mezinárodním měnovým fondem. Co se měnové politiky týče, v poslední době mluvil o tom, že by měla podporovat růst, že je možné kvantitativní uvolňování a že by rezervy mohly posloužit ke splacení dluhu.
Řekněme, že se Matolcsy stane guvernérem a naordinuje tuto politiku. Co by to znamenalo?
MD: Podle nás by tato cesta byla pro ekonomiku, jako je Maďarsko, destabilizující. V krátkodobém horizontu se to lidem může zdát v pořádku, protože je ekonomika země skutečně slabá. Ve středně- a dlouhodobém horizontu byste se jako investor začal obávat toho, jaký dopad budou mít podobné kroky na ekonomiku a její růst.
Polsko se alespoň na první pohled zdá být stabilní. Má i ono své slabé místo?
MD: Neřekla bych, že na polském domácím poli vzniklo nebo vzniká nějaké riziko. Program takzvané velké moderace, který vláda ohlásila loni, se letos neprojeví. Na většině věcí už se pracuje, ale stále je potřeba dát dohromady peníze. Proto si myslíme, že v případě Polska je to skutečně hlavně o tom, co se bude dít v Evropě.
