Čína: Neshortujte zemi, která má 2,3 bilionu dolarů devizových rezerv

Tak co se děje s Čínou?

Čína se snaží regulovat banky, aby omezily úvěry. Mnoho pesimistů věří, že je to začátek konce čínského růstového příběhu.

Nevěřte tomu!

Všechno, co Čína teď přes veškerou kritiku dělá, je snaha zajistit si budoucnost třetí největší ekonomiky světa. Zatímco v Číně se představitelé snaží řešit finanční krizi, jejich američtí kolegové se stále snaží pochopit, co se stalo a co nás dostalo do současné situace.

Například před několika měsíci omezil Peking spekulace s nemovitostmi. Zvýšil úrokové sazby, zvýšil požadavky na povinné minimální rezervy bank a zaměřil se na omezení spekulací s akciemi.

Dalším chytrým krokem je diverzifikace, která sníží závislost na oslabeném americkém dolaru. Čína se snaží rozvíjet obchodní vztahy se všemi ostatními státy. Také si zajistila několik měnových swapů, které ji mají pojistit proti případným měnovým rizikům, ohrožujícím ekonomické oživení.

Experti odepisující Čínu dělají jednu zásadní chybu: Pletou si krátkodobou korekci s dlouhodobou změnou trendu. Čínský růst teprve začíná. Měřeno hrubým domácím produktem (HDP), udělala Čína za posledních 30 let větší pokrok, než za předchozích 2000 let. Také byl opomíjen fakt, že Čína měla celosvětově největší HDP v 18-ti z posledních 20-ti století.

Čína je stále zemí neobjevených příležitostí. V dlouhodobé perspektivě je to země, kde se dá vybudovat největší bohatství.

Legendární investor Jim Rogers nedávno řekl: „Když jste byli chytří v roce 1807, investovali jste v Londýně. Když jste byli chytří v roce 1907, investovali jste v New Yorku. A v roce 2007 je rozumné investovat do Číny.“

Dojde k potížím? Samozřejmě. A mohou nastat i podstatné potíže, ale Peking se o krátkodobé věci zajímá jen povrchně. Vrcholní státní představitelé vědí, že nyní investované miliardy dolarů vytvoří z jejich země v následujícím století světového lídra.

Proto dnes vidíme takové výrazné výdaje na budování infrastruktury, prevence znečištění, vývoj technologií, medicínu a alternativní energie. Zkrátka, Peking má velké plány.

Příležitosti na zisk jsou téměř všude

V jednom pětiletém projektu se Čína snaží propojit více než 12 000 mil vysokorychlostní železnicí, což bude stát 200 miliard dolarů. V porovnání s tím se americký projekt vysokorychlostních vlaků za 36 miliard dolarů jeví jako modelová železnice.

V příštím desetiletí se Čína chystá vybudovat tucet letišť o velikosti mezinárodního letiště v Los Angeles a větších. A probíhá rekonstrukce železniční sítě, která naprosto zahanbí americké národní dráhy.

Každé dva roky vytvoří Čína elektrickou distribuční síť, která svou kapacitou odpovídá systému ve Velké Británii. Přitom je málo známé, že Čína je celosvětově největším investorem do alternativních energií.

I přes nedávný spor s internetovým vyhledávačem Google, je stále více Číňanů připojeno k internetu. Celkový počet lidí s přístupem k internetu (400 mil) už překročil počet obyvatel v USA (330 mil).

Důležitou roli hrají „mozky“ vracející se zpět do Číny. Na začátku tržních reforem byl mnoha Číňanům vzdělaným v zahraničí nabízen speciální bonus, když se vrátí zpět do vlasti. Nyní se mnoho z nich vrací dobrovolně. Někteří jsou finanční experti, jiní doktoři, vědci, právníci a profesoři. Většina z nich získává vrcholová místa a zaplňují tak znalostní deficit země. Tito lidé rozumí novým reformám a vnímají je jako vznikající příležitosti.

Často velmi těžko bývá přijímán fakt, že Čína je komunistickou zemí. V západním světě se bere jako samozřejmé, že demokracie je jediným nezbytným předpokladem pro kapitalismus. Ale čínští obchodníci nám dávají najevo, že pokud jde o vytváření bohatství, komunismus funguje jako alternativa také dobře.Je tomu tak proto, že čínský model komunismu se výrazně liší od systému, uplatňovaného v bývalém Sovětském svazu.

Myslíte si i po přečtení toho článku, že Čína je "jedna velká bublina"? Podívejte se názor známého spekulanta Jamese Chanose

Zdroj: New York Times