Manipulace trhu se zlatem končí. Kov i jeho producenty čeká růst

Od září 2011 do prosince 2013 spadla cena zlata z 1 900 USD na 1 200 USD za trojskou unci. A nezůstalo pouze u fyzického zlata. Ceny takzvaných zlatých akcií, tedy cenných papírů společností, které se věnují těžbě či zpracování tohoto kovu, ve stejném období klesly o 70 %.

Taková jsou fakta. Můžeme se ovšem ptát, co se na komoditním trhu stalo, že se investoři od zlata začali hromadně odvracet, a jaká budoucnost vlastně kov čeká. Dlouhodobý lineární trend naznačuje, že by se aktuálně zlato mělo obchodovat nikoli za 1 300 USD, ale za 2 100 USD za trojskou unci a na konci letošního roku za 2 400 USD za trojskou unci.

Podle Erica Sprotta ze Sprott Asset Management je pravděpodobné, že za nezvykle rychlým a výrazným poklesem ceny zlata stojí rozsáhlé nelegální manipulace. Ve svém tvrzení se Sprott odvolává na vyjádření Elke Königové z německého Spolkového úřadu pro finanční dohled (BaFin), která v rámci vyšetřování možných nezákonných praktik na trzích s drahými kovy v polovině ledna prohlásila, že "manipulace s cenami kovů jsou horší než nedávný skandál se sazbou LIBOR".

Kdo ovládá komoditní hydru?

Podle Sprotta je například zvláštní, že ve stejný den, kdy Königová promluvila o možných manipulacích na komoditních trzích, německý finanční ústav Deutsche Bank oznámil, že přestává stanovovat benchmarky cen zlata a stříbra, takzvané fixingy. Podle oficiálního vyjádření k tomu banka přistoupila kvůli poklesu komoditního byznysu v rámci svého portfolia aktivit, Sprott však spekuluje, že by za tímto rozhodnutím mohlo stát právě odhalení využívání jistých nezákonných praktik.

Podle jeho teorie lze nicméně předpokládat, že k manipulacím na trhu s cennými kovy docházelo bez vědomí podezřelých bank a že motivací k nezákonnému chování byl pouze a jen osobní zájem jednotlivých obchodníků.

"Pokud připustíme, že k manipulacím docházelo, musíme se logicky zeptat, co bylo cílem obchodníků," říká Sprott. "Podle mého názoru je zřejmé, že jejich snahou bylo to, aby cena kovu v příhodných okamžicích spadla co možná nejníže. Jak si lze jinak vysvětlit, že loni na svá lokální minima cena zlata narazila 27. června a 19. prosince, tedy v polovině a na konci roku, kdy banky rozhodují o odměnách pro své obchodníky?"

Zlatá raketa zažehla motory

Sprott dále upozorňuje na nesoulad mezi vývojem ceny zlata a globální poptávky a nabídky po tomto kovu. "Pokud se podíváme na celosvětové údaje, je na první pohled jasné, že poptávka po fyzickém zlatě výrazně převyšovala nabídku, což by jeho cenu mělo tlačit nahoru, nikoli dolů," vysvětluje.

Jsou-li spekulace o manipulaci komoditních trhů alespoň zčásti pravdivé, jedná se o skandál obřích rozměrů. Na druhou stranu se však investoři podle Sprotta v takovém případě mají nejen letos na co těšit. Odhady, které tvrdí, že by se dnes cena zlata měla pohybovat minimálně kolem 2 100 USD za trojskou unci, totiž implikují, že se komodita prodává přibližně s 62% slevou, a současně naznačují, že by akcie těžařských společností mohly v relativně krátkém časovém horizontu teoreticky zdražit o 180 až 420 %.

A jak ukazuje vývoj z prvních dvou měsíců letošního roku, nemusí se jednat o nereálný scénář. Veřejně obchodovaný ETF Market Vectors Gold Miners od začátku letošního roku posílil již o více než 22 % a fond Market Vectors Junior Gold Miners, který zahrnuje společnosti s malou a střední tržní kapitalizací, přidal dokonce více než 33 %.

Na lepší časy se navíc začíná blýskat i na samotných komoditních trzích. Zlato se na konci roku úspěšně odrazilo od hladiny 1 200 USD za trojskou unci a jeho cena vzrostla až k 1 330 USD za trojskou unci. Z přiloženého grafu navíc vyplývá, že se zřejmě nezvratně blíží okamžik, kdy cena žlutého kovu vytvoří pověstný zlatý kříž (50denní klouzavý průměr prorazí směrem nahoru linii 200denního klouzavého průměru – pozn. red.), jenž je tradičně považován za projev definitivního opuštění medvědího trendu.

Zdroj: Sprott Global