ČEZ, Komerční banka & spol.: Česko nabízí dobrou defenzivu, říká Stefan Maxian (Raiffeisenbank)

Rakouské banky odmění investora, který si počká. Těm, kteří pracují s krátkodobými horizonty, by se pak mohla vyplatit sázka na rakouské průmyslové podniky, jako jsou Lenzing nebo Schoeller-Bleckmann, říká hlavní akciový analytik Raiffeisenbank Stefan Maxian. V rámci regionu je pro vyznavače obrany zajímavé Česko, Maďarsko a Rumunsko jsou naopak vhodné pro milovníky adrenalinu.
Po chvilkovém uklidnění se eurozóna a s ní v podstatě celý svět dostává opět pod tlak. Co čekáte, že se bude dít na globálních trzích? A jak moc to bude hýbat naším regionem?
Stefan Maxian (SM): Nejdůležitější je pochopitelně to, jak se eurozóně podaří vyřešit krizi. Náš základní scénář počítá s tím, že se budeme nadále "bahnit" kupředu. V tom případě nepočítáme s tím, že by některá ze zemí opustila měnovou unii. Jinými slovy, stále to bude podobné jako dosud. V praxi to znamená, že španělské a italské výnosy budou opakovaně růst. Averze vůči rizku proto bude vyšší, což svým způsobem ovlivní i obchodování v regionu střední a východní Evropy. Ne všechny země na to však doplatí stejně.
Jak výrazně bude na pokračující nervozitu podle vás doplácet Česko?
SM: Pokud se zaměříme na Českou republiku, měna je stále poměrně silná. Země nemá problémy s financováním a má objem vkladů, který je možné považovat za slušnou základnu. Je jasné, že trhy začínají mezi jednotlivými zeměmi rozlišovat.
Znamená to, že Česko patří teď z pohledu investora mezi to zajímavější? Nebo obecněji, které trhy v regionu jsou podle vás zajímavé, a kterým radíte se spíše vyhýbat?
SM: To je v současnosti velice těžké říci. Skutečně hodně záleží na tom, co se bude dít, na jaký scénář sázíte. Zaměřme se na akcie. Záleží na tom, jak velký trh je, a také na tom, co se na něm obchoduje. V případě Česka, Maďarska, ale i Rumunska a Chorvatska platí, že burze dominuje jen několik málo titulů.
V případě Česka – pokud ponecháme stranou zahraniční tituly obchodované na pražské burze – jde o velmi defenzivní trh. Největšími tituly jsou ČEZ, Telefónica a Komerční banka – sice banka, ale velmi silně kapitalizovaná a tím vcelku defenzivní. Proto investor, který chce vsadit na banky, ale myslí na obranu, měl by nakupovat akcie Komerční banky.
Jinými slovy, Česko je dobrá defenziva. A co když investor čeká obrat k lepšímu?
SM: Pokud dojde na negativní scénář a člověk chce být takříkajíc v závětří, pak je Česká republika dobrou volbou. Pokud sázíte spíše na ozdravení, nakupujte například v Rumunsku nebo v Maďarsku. K těmto zemím je ovšem potřeba poznamenat, že stále mají strukturální problémy, které musejí vyřešit. Jejich akciové trhy se však propadly výrazněji než burzy například v České republice, což může být zajímavé.
Co Rakousko, které je často v regionu trochu opomíjeno? Co na jeho trhu je, případně by mohlo být zajímavé v případě scénářů, se kterými nyní pracujete?
SM: Na rakouském trhu je zajímavé to, že se na něm obchoduje několik průmyslových společností. To jinak v regionu není až tak běžné. Jde například o Andritz, Lenzing, Schoeller-Bleckmann a Kapsch. Ty nejsou pouze regionálními hráči, jejich aktivity jsou globální, v mnoha ohledech je dokonce možné je považovat za globální lídry. A právě tyto tituly většinou až tak výrazně nepadají. Pak tu máme tradiční regionální nebo rakouské hráče, například banky. Ty jsou silně provázány se střední a východní Evropou, stejně jako energetická společnost ÖMV, Wienerberger nebo Telekom Austria.
Zmiňujete provázanost střední a východní Evropy s některými tituly obchodovanými ve Vídni. Jak moc tedy vývoj v regionu dopadá na vídeňský trh?
SM: Obecně se dá říci, že do roku 2008 bylo Rakousko jakýmsi prostředníkem umožňujícím profitovat z rozletu střední a východní Evropy. V letech 2000 až 2008 tituly svázané se střední a východní Evropou obchodované v Rakousku nabízely lepší výnosy než zbytek titulů. Od roku 2008 je tomu naopak. Sentiment se proto výrazně změnil. V kurzu jsou průmyslové společnosti, které hrají na globálních trzích, ne v regionu. Zároveň je potřeba připomenout, že v rámci indexu vídeňské burzy mají velkou váhu banky a pojišťovny, takže na něj má velký vliv současné dění ve finančním sektoru.
Jak na tom vlastně je rakouský bankovní sektor? Je to teď dobrá investice?
SM: Pokrýváme pouze Erste Group. Pochopitelně nemohu doporučovat vlastní banku, ale řekl bych, že jsou oba tituly obchodovány pod účetní hodnotou. Z toho by se mohlo zdát, že nebudou schopny generovat kapitálové náklady, případně že se blíží navýšení kapitálu. Podle mě obě banky překvapilo pravidlo EBA. I tak tvrdí, že se jim to povedlo. To znamená, že v případě Erste asi nedojde v dohledné době k navýšení kapitálu.
Nemyslím si přitom, že se za toto nebo příští čtvrtletí dočkáme nějak zvlášť dobrých čísel a že by se akcie dostaly na úrovně, kde se obchodovaly, tedy dvojnásobek až trojnásobek účetní hodnoty. Musí se zkrátka vypořádat s požadavkem EBA, v některých zemích i s bankovní daní. Ale i tak podle mě banky budou schopny generovat kapitálové náklady. A proto jsme nadále v případě Erste optimističtí.
Vzato v potaz, jakou strategii by teď měl investor v regionu volit? Jakou hru doporučujete svým klientům vy?
SM: To do značné míry závisí na tom, s jakým horizontem investor operuje. Pokud volí dlouhodobou strategii, pak má podle mě smysl uvažovat o akciích, které se dostaly pod tlak a jsou stále pod ním. V Rakousku by mohlo jít třeba o Wienerberger. U něj v krátkodobém horizontu nevidíme nic, co by ho mohlo nastartovat, ale v dlouhodobém by měl posílit. Nebo by mohlo jít o zmíněné banky, případně developery jako Immofinanz. V těchto případech počítáme s jistým posílením, ale ne v dohledné době.
Pokud investor volí krátkodobou strategii, radíme zaměřit se na akcie, které se dostaly pod tlak a počkat si na krátkodobé posílení. To platí v případě zmíněných průmyslových společností, o ně je vždy zájem. Teď se sice dostaly pod tlak, ale to se brzy může otočit.