Polemika s Billem Grossem podruhé aneb 4 důvody, proč akcie (ještě) nejsou mrtvé
Jsem velkým fanouškem Billa Grosse, šéfa největšího dluhopisového fondu na světě PIMCO, ale s tím, jak se minulý týden bezcitně pustil do akcií, v řadě věcí nemohu souhlasit. Dávám k dobru důvody, proč si myslím, že je ještě brzy na to nad akciemi vyřknout ortel.
To, že se hodně věcí ve finančním světě po roce 2008 změnilo, již zaznamenala většina investorů. Možná nejlépe celou situaci před pár lety popsal právě Bill Gross, který přišel s termínem "nový normál", který mimo jiné říká, že si investoři musejí zvyknout na nižší výnosy ze skoro všech typů investic.
Za vším stojí předpokládané dlouhé období nízkého ekonomického růstu vyspělých ekonomik a nízkých úrokových sazeb bez větší hrozby inflace. Jinými slovy, výnosy z investic nebudou tak vysoké jako kdysi. V tom s Billem Grossem naprosto souhlasím.
Šéf PIMCO svou aktuální kritikou akcií připomněl také jednu starou titulku magazínu BusinessWeek, který již v roce 1979 předpovídal konec akcií ("The Death of Equities"). Po vydání časopisu akcie ztratily postupně 8,5 %, aby pak sice rychle posílily, ovšem během tří let byly znovu v mínusu okolo 5 %.
To, zda bude Grossův "Konec akcií 2" kopírovat 33 let starý zápis v burzovním almanachu, neumí předpovědět nikdo. A tak chci spíše poukázat na argumenty pro to, že akcie ještě zdaleka nejsou mrtvou investicí.
1. Akcie jako základní stavební kámen dlouhodobého portfolia
Akcie podle mého názoru zůstávají i v "novém normálu" nedílnou součástí každého dobře diverzifikovaného portfolia. Především při dlouhodobých investicích na důchod by bylo portfolio bez akciové složky hodně okleštěné. V portfoliu by kromě akcií neměla chybět hotovost, zlato, nemovitosti a kvalitní firemní dluhopisy.
2. Akcie jako (téměř) jediná volba
Nízké úrokové sazby na bankovních vkladech v kombinaci se supernízkými výnosy ze státních dluhopisů (bezpečných zemí) dávají v současnosti investorům jen málo prostoru pro výběr jiných investic, než jsou právě akcie. Navíc akcie na většině vyspělých trhů svým dividendovým výnosem překonávají výnosy státních dluhopisů. Do akcií je samozřejmě potřeba "nastupovat" buď na základě potvrzeného krátkodobého trendu, nebo v rámci pravidelných, nejlépe měsíčních investic.
3. Vývoj akcií nevychází (jen) z ekonomiky
Burzovní indexy ovlivňuje nepochybně řada makroekonomických indikátorů, jako jsou inflace, nezaměstnanost nebo hrubý domácí produkt. V dlouhodobém horizontu je však spojení akcí s růstem ekonomiky velice nízké, jak ukazuje například analýza investiční společnosti Crestmont Research.
4. Billovy zájmy
A ještě jeden důvod, proč se možná Bill Gross pustil tak ostře do akcií. Gross spravuje v investiční společnosti PIMCO především dluhopisová portfolia a jeho největší fond Total Return Fund má astronomickou hodnotu 263 miliard USD. Takže Gross podle mého názoru trochu lobbuje za "své" dluhopisy.
Do názvu článku jsem dal schválně do uvozovek slovo "ještě". Na trhu totiž pozoruji řadu věcí, které Bill Gross ve svém provokativním článku nezmínil, ale podle mého názoru mohou jednou "smrt akcií" skutečně způsobit.
Jde především o ztrátu důvěry investorů v samotné investování, která byla otřesena různými "flash crashy" a oslabením důvěry v regulátory, kteří nejsou schopni zatočit s vysokofrekvenčními obchodníky (HFT). Nedůvěra investorů se pak projevuje ve stále klesajícím objemu obchodů na akciových trzích a přesunem pozornosti například na měnový trh Forex.
