Kam dlouhodobě investovat? Mladé vs. vyspělé trhy
Při současném trendu, kdy se drobní investoři snaží hlavně neprodělat, je možnost rozložení portfolia do více regionů vítanou příležitostí pro diverzifikaci. Podívejte se, jak doporučují někteří čeští odborníci rozložit pravidelné investice mezi vyspělé a rozvíjející se trhy.
V poslední dekádě se vyspělým trhům příliš nedaří. Hodnota amerického akciového indexu S&P 500 klesla mezi srpnem 2000 a 2010 z 1 506 na 1 079 bodů, tedy o 28 procent. Japonský Nikkei 225 ztratil za posledních 10 let 45,3 procenta, evropský EURO STOXX 50 dokonce 49 procent.
Rozvíjející se trhy v tomto období naopak výrazně posílily. Například čínský index SSE 180 šanghajské burzy v poslední dekádě vzrostl o 90 procent, indikátor S&P CNX NIFTY, který tvoří 50 předních indických firem, dokonce o 327 procent.
Jak vidí problematiku "vyspělé versus rozvinuté trhy" v 20tiletém investičním horizontu pět českých investičních odborníků?
Jan Traxler (FINEZ)
Dlouhodobé portfolio by mělo vždy obsahovat akcie z rozvinutých i rozvíjejících se trhů. Akciím emerging markets v čele s BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) dávám v portfoliích klientů zpravidla třetinový až poloviční podíl.
Chce-li mít investor z akcií pasivní příjem, dáváme větší váhu akciím velkých evropských firem se stabilními tržbami a vysokým dividendovým výnosem. Pokud chce maximalizovat dlouhodobý růst, třeba pravidelnými investicemi, dáváme větší váhu růstovým akciím emerging a frontier markets.
Sázka na tzv. frontier markets
Největší dlouhodobý potenciál mají podle Traxlera Brazílie, Indie a Indonésie. Za velmi perspektivní pokládá i některé frontier markets, například Ghanu či Keňu.
Jan Mynář (SOPHIA Finance)
Při takto dlouhém horizontu je třeba sledovat ty nejfundamentálnější faktory daných ekonomik. Demografické složení obyvatel favorizuje rozvojové země. Ohromná pracovní síla a investice do vzdělání budou pro ně hlavní hybnou silou. V jejich prospěch hraje i nízký dluh.
Obrovské zadlužení západních ekonomik bude mít za následek vyšší daně a bude brzdit jejich ekonomický růst. Rozvojové země jsou naopak věřitelem, jejich schodky jsou násobně nižší než u zemí vyspělých a budou se těšit levnějším prostředkům. Nový dluh nebude působit jako brzda, nýbrž jako palivo pro další růst. Rozvojové země mají také ohromný prostor ke zlepšení v sektoru služeb, infrastruktuře atp.
Hodně bude záležet na uspořádání světa během několika příštích let, které bude pro vyspělé země naprosto klíčové vzhledem k udržitelnosti současného nebezpečně narůstajícího dluhu. Při výrazných problémech je velmi pravděpodobné, že jedna skupina stáhne druhou s sebou.
Neplatí také, že jsou všechny rozvojové země stejné. Pečlivý výběr bude, stejně jako u jednotlivých akcií, zárukou dlouhodobého úspěchu a aktivní řízení přinese nadvýkonnost oproti trhu.
Mezi naše favority patří hlavně Indie, Indonésie a Chile.
Petr Šimčák (Pioneer Investments)
Neutrální alokace je 88 procent developed (vyspělé) a 12 procent emerging (rozvojové) trhy.
Osobně bych preferoval převážit emerging trhy, a to dvojím způsobem. Buď nákupem akcií velkých blue chips firem rozvinutých zemí (menší politické riziko, likvidita), které mají významnou část tržeb z rozvíjejících se zemí. Nebo převážením emerging trhů proti neutrální alokaci. Ale trochu bych se bál radikálnějších řešení.
V horizontu zhruba 20 let považuji za nejdůležitější diverzifikaci, ne angažmá na trzích, které dnes vypadají slibně. Pokud bych využil fondy, hledal bych takové, jejichž alokace se může v rámci rozumných limitů (ne příliš volných ani svázaných) přizpůsobit aktuální situaci.
Závající doporučení pro dlouhodobé investory najdete na webu Peníze.cz
