Analytik o českých bankách: Zisky mohou letos spadnout i o 50 %, alfou a omegou bude kvalita úvěrů
Bankám v České republice, stejně jako v ostatních zemích Evropy, klesly v prvním pololetí zisky, a to především kvůli nárůstu opravných položek v důsledku zvýšení celkové rizikovosti úvěrových portfolií. Kondici českých bank rozebírá analytik David Lojkásek z WOOD & Company.
Onemocnění COVID-19 a s ním spojený pokles ekonomické aktivity a nárůst nejistoty byly největším faktorem, který v prvním pololetí ovlivnil hospodaření bank. Poklesy byly zaznamenány jak na úrovni úrokových marží a výnosů, tak příjmů z poplatků a provizí. Tyto byly nicméně většinou alespoň částečně vyváženy nárůstem ostatních příjmů, například z finančních operací a podobně, a proto byla ve výsledku největším důvodem poklesu ziskovosti tvorba rezerv. Tento trend se nevyhnul téměř žádnému typu úvěrů ani segmentu byznysu.
Ziskovost bank byla tedy hlavně ovlivněna náklady na riziko úvěrových portfolií, provozní výnosy ale nezaznamenaly výraznější propad, v některých případech dokonce rostly. Provozní náklady bank také nezaznamenaly výraznější odchylku, což je za daných okolností pozitivní. Je pravděpodobné, že budou dále klesat úrokové marže, dopad do hospodaření by ale měl být (alespoň částečně) vyvážen růstem obejmu poskytnutých úvěrů.
Ačkoli je tedy téměř jisté, že českým bankám letos spadne ziskovost, bude to výsledek kombinace snížení provozních výnosů a (z větší části) zvýšení nákladů na riziko. Proto je potřeba bedlivě sledovat kvalitu úvěrových portfolií, kapitálovou přiměřenost a míru nákladů na riziko. Ty budou ovlivňovat ziskovost bank i v dalších letech. Pokud jde o provozní výnosy, věříme, že by mohly (alespoň u některých bank) v příštím roce zaznamenat minimálně nepatrný růst.
Jsou již opravné položky dostatečné?
Výhled kvality úvěrových portfolií bank je v současnosti nadále složité stanovit. České banky navýšily náklady na riziko oproti minulým rokům opravdu výrazně. Jedna z veřejně obchodovaných českých bank například uvedla, že by roční náklady na riziko měly být nejvyšší letos a postupně se přibližovat horní hranici předkrizové úrovně v roce 2022. V letošním roce bychom jakékoli další výraznější navyšování nákladů na riziko považovali spíše za překvapení.
Vývoj těchto nákladů bude jedním z důležitých faktorů pro vývoj ziskovosti bank, podstatný bude ale také makroekonomický vývoj v České republice (a tedy jinde v Evropě). Ten bude mít vliv mimo jiné na příjmy bank z poplatků a provizí. Dále budou podstatné úrokové marže, jež souvisejí s úrokovými sazbami České národní banky a její měnovou politikou obecně. Odhadovat míru letošního propadu ziskovosti českých bank jako celku je složité, v jednotlivých případech ale nelze vyloučit ani pokles o 50 %.
Které banky mohou obstát?
Zastavení hospodářské aktivity se vyhnulo jen několika málo segmentům ekonomiky, ovlivněny jím byly prakticky všechny sektory. Banky, jejichž portfolia byla a jsou exponována na nejvíce problematické segmenty, jako je například ubytování, pohostinství a cestovní ruch, pocítí větší problémy než banky, jejichž portfolia jsou důkladněji diverzifikovaná. Pandemie koronaviru a na ni navazující opatření nicméně zasáhly celou škálu segmentů, a banky se tak budou potýkat s jednotlivými problémovými klienty napříč trhem, nepůjde jen o jednu velkou skupinu klientů z jednoho oboru.
Kvalita úvěrového portfolia bude tedy nadále hrát zásadní roli pro vývoj ziskovosti bank. Zda jsou ve výhodnější pozici spíše banky takzvaně komerční banky (s velkým významem korporátního bankovnictví), nebo spíše ty retailové (zaměřené více na drobné klienty), závisí na skladbě portfolia konkrétních bank, výši zajištění úvěrů a podobně. Důležitým pozitivním faktorem nicméně mohou obecně být úspory z rozsahu, velké banky by na tom proto mohly být celkově o něco lépe než menší konkurence.
