Co musíte ráno vědět (26. července)

1. Americké akcie v pátek zpevnily, index Dow se poprvé vyšplhal nad 35 000 bodů

Akcie ve Spojených státech v pátek zpevnily čtvrtý den po sobě a všechny tři hlavní indexy skončily na novém zavíracím maximu. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických firem, si připsal 0,68 % a uzavřel na 35 061,55 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 1,01 % na 4 411,79 bodu (rekord posunul na 4 415,18 bodu) a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 1,04 % na 14 836,99 bodu (rekord posunul na 14 846,06 bodu). Dow absolutní rekord posunul na 35 095,33 bodu. Index volatility VIX klesl o 2,77 % na 17,20 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o jeden a půl bazického bodu na 1,281 %. Za celý týden si Dow připsal 1,08 %, S&P 500 zpevnil o 1,96 % a Nasdaq Composite získal k dobru 2,84 %.

2. Evropské akcie v pátek i za celý týden posílily

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v zelených číslech a zisky zaznamenaly hlavní benchmarky i v týdenním horizontu. Závěr týdne patřil předběžným červencovým indexům nákupních manažerů. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 1,09 % na 461,51 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,85 % na 7 027,58 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem jednoho procenta na 15 669,29 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 1,35 % na 6 568,82 bodu. Za celý týden STOXX Europe 600 přidal 1,49 %, FTSE 100 zpevnil o 0,28 %, DAX posílil o 0,83 % a CAC 40 zaznamenal zisk 1,68 %.

3. Pražská burza po třech růstech v řadě v pátek mírně klesla, index PX šel v týdnu proti evropskému proudu

Pražská burza po třech růstech v řadě na závěr týdne mírně klesla. Index PX v pátek ztratil 0,17 % na 1 190,23 bodu. Dolů šly akcie energetické společnosti ČEZ, Komerční banky i softwarové firmy Avast. Za celý týden index PX ztratil 0,6 %.

4. Očekávané události

Makroekonomický kalendář slibuje v pondělí českou spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru, ostře sledovaný index podnikatelské nálady Ifo v Německu a v Americe prodeje nových domů a index průmyslové aktivity dallaského Fedu. Hospodářské výsledky oznámí mimo jiné Tesla, Lockheed Martin nebo Philips. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Havlíček: Po zprovoznění nového bloku Dukovan lze postavit dva bloky Temelína

Až bude hotový nový blok jaderné elektrárny Dukovany, mohly by se dostavět jeden nebo dva nové bloky jaderné elektrárny v Temelíně. Dostavba v Temelíně by mohla být začátkem 40. let. Investorem by měl být ČEZ. Stát by mohl zkusit najít strategického partnera dostavby Temelína například ve Francii. Novinářům to při prohlídce Temelína řekli premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

6. ECB neprodlouží platnost omezení bankovních dividend a zpětných odkupů akcií

Evropská centrální banka neprodlouží omezení výplat dividend a provádění zpětných odkupů akcií v bankovním sektoru. Platnost opatření tak skončí v září. ECB omezením výplat dividend a zpětných odkupů nutila banky držet kapitál v době koronavirové krize.

7. Philip Morris přestane v příštích deseti letech prodávat v Británii cigarety

Tabákový gigant Philip Morris přestane v příštích deseti letech v Británii prodávat cigarety. Z pultů britských obchodů tak po více než sto letech zmizí značka Marlboro. Listu The Mail on Sunday to řekl generální ředitel společnosti Jacel Olczak.

8. Čínské technologické firmy vstupující na americké burzy? Na nějakou dobu možná jen vzpomínka

Úpisům akcií čínských technologických firem na burzách ve Spojených státech bude možná konec, alespoň na čas. Řada z nich totiž plány sama vzdala po zásahu čínských úřadů, jež přispěly k propadu cen akcií čínských podniků, které již na burzách v USA jsou. Nejde ale jen o zásahy čínských úřadů, přísné jsou i požadavky úřadů v USA, které vyžadují audit zahraničních firem. A značný vliv má i nepovedený úpis jedné z prominentních technologických firem z Číny, poznamenal server CNN.

9. Ruská centrální banka výrazně zvýšila úroky, snaží se tlumit inflaci

Ruská centrální banka ve snaze tlumit inflaci v pátek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 6,50 %. Přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků od roku 2014. Banka rovněž oznámila, že ruská ekonomika podle jejích odhadů dosáhla ve druhém čtvrtletí úrovně z období před příchodem pandemie covidu-19. Zlepšila také odhad růstu ekonomiky na letošní rok. Ruský rubl po rozhodnutí o zvýšení úroků mírně posílil.

10. Z největší realitní transakce v Evropě možná sejde, Vonovia sčítá akcie

Z největší realitní transakce v Evropě možná sejde, protože německá společnost Vonovia si nejspíše nezajistila podporu dostatečného množství akcionářů Deutsche Wohnen k převzetí této firmy. S odvoláním na dva své zdroje to napsala agentura Reuters. Akcionáři mohli nabídku na odkup přijmout do středeční půlnoci. Aby se obchod mohl uskutečnit, potřebovala by Vonovia získat nejméně 50 % akcií rivala. Vonovia v pátek uvedla, že se nabízené akcie ještě sčítají. Výsledek by měl být znám v pondělí.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Vatikán poprvé zveřejnil informace o nemovitostech ve svém vlastnictví, má jich přes pět tisíc

Vatikán v sobotu poprvé zveřejnil informace o nemovitostech ve svém vlastnictví. V zatím nejpodrobnější zprávě o stavu svých financí oznámil, že vlastní více než 5 000 nemovitostí, většinu z nich v Itálii. Informace byly součástí dvou dokumentů, v konsolidovaném finančním výkazu Svatého stolce, který je centrální správou Vatikánu, za loňský rok a v poprvé veřejně představeném rozpočtu Správy dědictví Svatého stolce (APSA). To je jakási všeobecná účetní kancelář, která spravuje nemovitosti a investice, vyplácí mzdy a funguje jako nákupní kancelář a personální oddělení.

Každý z dokumentů obsahuje nebývalé množství grafů a map. Rozpočet APSA má 30 stránek a podle něj vlastní Vatikán 4 051 nemovitostí v Itálii a zhruba 1 120 v zahraničí, a to bez zahrnutí ambasád po celém světě. Pouze 14 % italských nemovitostí bylo pronajato za tržní ceny. Ostatní za snížené, většinou církevním zaměstnancům. Asi 40 % tvoří institucionální budovy, jako jsou školy, kláštery a nemocnice.