Co musíte ráno vědět (15. února)
Jak moc srazil strach z ruské invaze na Ukrajinu ceny světových akcií? Kam až se v lednu vyhoupla česká inflace? Proč je na celém světě nedostatek zboží? A zvládá již Řecko platit své dluhy? I to musíte ráno vědět.
1. Americké akciové indexy vstoupily do nového týdne rozkolísanou seancí a mírně oslabily, investoři s obavami sledují Ukrajinu a Fed
Americké akcie v pondělí oslabily kvůli obavám z ruské invaze na Ukrajinu. Investory znepokojila například zpráva o tom, že Spojené státy zavírají svou ambasádu v Kyjevě a její operace přesouvají do Lvova na západě Ukrajiny. Náladu na akciovém trhu podkopávají rovněž vyhlídky na zvyšování úrokových sazeb v USA. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 0,49 % na 34 566,17 bodu. Širší index S&P 500 klesl o 0,38 % na 4 401,67 bodu, zatímco index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, odepsal pouze 0,24 bodu (0,0017 %) na 13 790,92 bodu. Index volatility VIX stoupl o 3,55 % na 28,33 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvedl o čtyři bazické body na 1,993 %. Ropa zdražila o procento a půl, zlato přidalo půl procenta a stříbro přes procento. Bitcoin a ether se okolo 22.30 SEČ držely zhruba na úrovních z předchozího dne. Goldman Sachs pro letošní rok nově očekává zvýšení základní sazby Fedu o 1,75 procentního bodu. Výnos 10letých vládních dluhopisů USA má podle banky stoupnout na 2,25 %, cílovou hodnotu pro akciový index S&P 500 snížili analytici z investiční banky na 4 900 bodů z předchozích 5 100.
Americké akcie ve světle geopolitiky i technické analýzy: Bude hůře?
Branislav Soták (Patria Finance): Věřím, že se inflace bude normalizovat, akcie Big Tech se tak mohou vrátit na výsluní ještě letos. V osobním portfoliu jsem ale aktuálně výrazně navýšil podíl hotovosti
2. Evropské akcie v pondělí zlevnily o dvě procenta v obavách z ruské invaze na Ukrajinu
Trhy na starém kontinentu zkraje týdne nehýbala pokračující výsledková sezóna ani nová makrodata, nýbrž eskalace napětí mezi Ruskem, Ukrajinou a Západem. Spojené státy tvrdí, že se Rusko chystá Ukrajinu v těchto dnech napadnout, což Moskva opakovaně odmítá a vyzývá k dalším jednáním. Nejztrátovějším sektorem na evropských burzách bylo v pondělí bankovnictví, které oslabilo o 3,2 %. Celoevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 1,83 % na 460,96 bodu, německý DAX ztratil 2,02 % na 15 113,97 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,69 % na 7 531,59 bodu a francouzský CAC 40 pozbyl 2,27 % na 6 852,20 bodu.
Trhy letos kolísají. Jak se v rámci investování (ne)zachovat?
3. Pražská burza v pondělí ztratila přes 1,4 %, nejvíce oslabovaly akcie finančních společností a ČEZ
Index PX odepsal 1,41 %. Výrazně oslabil krátce po začátku obchodování až na 1 430 bodů, přičemž v pátek uzavíral na 1 468,42 bodu, ztrácel tedy přes 2 %. V průběhu dne ale část ranní ztráty umazal a zakončil na 1 447,68 bodu. V rámci indexu posílily pouze akcie Avastu, zbytek oslaboval nebo stagnoval.
Takhle chce šetřit Fialova vláda aneb Stane se recese (zase jednou) sebenaplňujícím proroctvím?
4. Očekávané události
V noci na úterý bude Japonsko informovat o vývoji své ekonomiky a průmyslové výroby a australská centrální banka odtajní zápis z posledního zasedání. Dopoledne bude patřit datům z britského trhu práce, zprávám o HDP, vývoji zaměstnanosti a obchodní bilanci eurozóny a indexům ekonomické nálady ZEW pro Německo a eurozónu. Odpoledne se investoři v USA zaměří na index výrobních cen a index podnikatelské nálady newyorského Fedu (Empire State Index). Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Česká inflace těsně pod desítkou: Spotřebitelské ceny v lednu meziročně stouply o 9,9 %, nejvíce od roku 1998
Inflace v Česku v lednu meziročně zrychlila na 9,9 % z prosincových 6,6 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 %. Vývoj ovlivnily zejména ceny bydlení, pohonných hmot a paliv. Oznámil to Český statistický úřad. Analytici v průměru očekávali obdobnou, nicméně mírně nižší inflaci.
6. Rubl se po propadu stabilizoval, výnosy ruských dluhopisů ale silně vzrostly
Ruský rubl se po výrazném propadu z minulého týdne stabilizoval, což analytici dávají do souvislosti s návrhem ruské diplomacie pokračovat v rozhovorech o Ukrajině a dále hledat řešení krize mezi Ruskem a Západem. Výnosy 10letých dluhopisů ruské vlády ale vystoupily nad 10 %, kde byly naposledy před šesti lety. Dál oslabují také ruské akcie.
7. Reuters: Evropská unie zintenzivní zkoumání aktivit ruského Gazpromu
Evropská komise, která je zároveň antimonopolním orgánem Evropské unie, v čase problémů s dodávkami zintenzivní zkoumání evropských aktivit ruského státního plynárenského gigantu Gazprom. S odkazem na svůj zdroj to uvedla agentura Reuters.
8. Lockheed Martin kvůli tlaku antimonopolních úřadů nepřevezme firmu Aerojet
Americký zbrojní koncern Lockheed Martin kvůli tlaku antimonopolních úřadů ve Spojených státech ustoupil od akvizice firmy Aerojet Rocketdyne Holdings. Firma Aerojet se zabývá výrobou raketových motorů a Lockheed za ni nabízel 4,4 miliardy dolarů.
9. WTO: Za nedostatkem zboží stojí hlavně zvýšená poptávka, potíže by měly polevit
Za současným globálním nedostatkem zboží stojí spíše zvýšená poptávka než problémy v dodavatelském řetězci. Uvedl to v pondělí hlavní ekonom Světové obchodní organizace Robert Koopman. Předpověděl, že v příštích měsících tento nedostatek pravděpodobně poleví a klesne tlak na růst cen.
10. Rolls-Royce chce do tří až pěti let uvést do provozu malé elektrické letadlo
Britská společnost Rolls-Royce, která dodává motory Airbusu či Boeingu, do tří až pěti let uvede do provozu první malé letadlo na elektrický pohon. V rozhovoru na letecké přehlídce v Singapuru to řekl šéf divize Rolls-Royce Electrical Rob Watson. První komerční aplikace bateriového elektrického systému P-Volt vyvinutého firmou Rolls-Royce bude podle něj mít výkon asi 600 kilowatthodin. To umožní let šesti až osmi lidí až na vzdálenost zhruba 150 kilometrů.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Řecko do konce března splatí poslední půjčky od Mezinárodního měnového fondu, řekl ministr financí
Řecko do konce března splatí poslední tranše záchranných půjček od Mezinárodního měnového fondu a v příštím roce bude mít primární přebytek. Agentuře Reuters to řekl ministr financí Christos Staikuras. Primární přebytek nebere v úvahu platby úroků. Pokud země zbývající peníze do konce března splatí, bude to o dva roky dříve, než se zavázala.
Řecko zhruba za deset let, kdy se potýkalo s finančními problémy, obdrželo od Evropské unie a MMF více než 260 miliard eur. Země, která má zhruba tolik obyvatel jako Česká republika, od roku 2018 své finanční potřeby řeší jen půjčkami na dluhopisových trzích.
V roce 2018 Řecko opustilo třetí záchranný program. Od té doby už MMF v předstihu splatilo několik půjček a nyní dluží 1,9 miliardy eur splatných do roku 2024. Je to poslední část z celkových 28 miliard eur, které MMF Řecku poskytl mezi lety 2010 a 2014.
"Řecko si oficiálně podalo žádost, aby mohlo zcela splatit zbývající půjčky MMF. Už začal příslušný postup a očekává se, že dokončen bude na konci března," řekl v rozhovoru s Reuters ministr Staikuras.
I tak ale Řecko zůstává nejzadluženějším členem eurozóny, veřejný dluh letos dosáhne podle odhadů 189,6 % HDP. Oznámený krok by měl snížit dluh asi o jeden procentní bod a ušetřit kolem 50 milionů eur na platbách úroků.
V Evropské unii platí mezi členskými zeměmi smlouva označovaná jako Pakt stability a růstu. Mimo jiné předpokládá, že dluh každé země nepřekročí 60 % HDP, zatímco rozpočtový deficit vlády by neměl překročit 3 % HDP.
Staikuras řekl, že navzdory vyšším výdajům kvůli pandemii se Řecko od příštího roku vrátí k primárnímu přebytku, jak slíbilo věřitelům. Umožní to podle něj silnější hospodářský růst a vyšší příjmy rozpočtu. Znamenalo by to významný posun ve snaze Atén získat do příštího roku opět rating v investičním pásmu.
Změna postoje Evropské centrální banky z posledních týdnů, kdy ECB avizovala, že vysoká inflace by ji mohla donutit jednat, poslala výnosy řeckých dluhopisů do blízkosti maxima od dubna 2020. ECB drží základní úrok již mnoho let na nule, v posledních dnech se ale na finančních trzích spekuluje, že by jej mohla již letos zvýšit. Jiné centrální banky se zvyšováním úrokových sazeb začaly, jiné se k tomu chystají.
Zvyšování úroků v eurozóně může mít nepříznivé dopady hlavně na nejslabší členy, jako je právě Řecko. Do určité míry se to ale týká rovněž Itálie nebo Španělska.
Dluhopis řecké vlády se splatností deset let má nyní výnos kolem 2,5 % ve srovnání s 0,9 % loni v září. Výnosy se pohybují opačně k cenám, vyšší výnosy jsou tedy výsledkem cenového poklesu.
"Řecko uplatňuje prozíravou a zodpovědnou fiskální politiku a chytrou strategii vydávání dluhopisů, aby omezilo dopady faktu, že i když za poslední dva roky dostává vyšší ratingové známky, tak v investičním pásmu ještě není," řekl ministr. "Co se týče roku 2023 a dalších, chceme začít dosahovat realistických primárních přebytků."
Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o finanční pomoc. Země od té doby prošla třemi záchrannými programy.