Co musíte ráno vědět (7. srpna)

1. Americké akcie v pátek po datech z trhu práce oslabily. Ztrátový byl pro indexy i celý týden

Akcie ve Spojených státech v pátek po počátečním růstu oslabily a všechny tři hlavní indexy zaznamenaly ztrátu i za celý týden. O nejistotu se postaraly statistika z trhu práce za červenec a výhled Applu. Index Dow v pátek ztratil 0,43 % a zakončil obchodování na 35 065,62 bodu, širší S&P 500 klesl o 0,53 % na 4 478,03 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,36 % na 13 909,24 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 7,41 % na 17,10 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil téměř o 15 bazických bodů na 4,042 %. Za celý uplynulý týden index Dow klesl o 1,12 %, S&P 500 odepsal 2,27 % a Nasdaq Composite se snížil o 2,85 %. S&P 500 a Nasdaq Composite zaznamenaly nejvýraznější týdenní pokles od týdne do 10. března.

2. Evropské akcie v pátek zpevnily, v týdenním horizontu ale indexy klesly

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v plusu. Nad nulou uzavřela většina hlavních sektorů, zisky vedlo odvětví cestování a volnočasových aktivit, naopak pod nulou uzavřel sektor výrobců nápojů a potravin. V týdenním horizontu všechny hlavní akciové indexy oslabily. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,29 % na 459,28 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,47 % na 7 564,37 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,37 % na 15 951,86 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,75 % na 7 315,07 bodu. Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 klesl o 2,44 %, FTSE 100 odepsal 1,69 %, DAX se snížil o 3,14 % a CAC 40 přišel o 2,16 %.

3. Pražská burza v pátek rostla, posílila většina hlavních emisí

Pražská burza v pátek posilovala, index PX stoupl o 0,44 % na 1 365,88 bodu. Zpevnila většina emisí, dařilo se hlavně finančnímu sektoru. Naopak v minusu den zakončily akcie energetické skupiny ČEZ. Za celý uplynulý týden akcie na pražské burze podle indexu PX zpevnily o 0,9 %, největší nárůst zaznamenaly akcie Kofoly, nejvýraznější pokles postihl cenné papíry Pilulky.

4. Očekávané události

Pondělní dopoledne bude patřit indexu cen britských rezidenčních nemovitostí od banky Halifax, německé průmyslové výrobě a indexu důvěry investorů v ekonomiku eurozóny od společnosti Sentix. V Česku navíc vyjdou statistiky průmyslové a stavební výroby a výsledek mezinárodního obchodu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Ekonomika USA v červenci vytvořila 187 tisíc pracovních míst, nezaměstnanost klesla na 3,5 %

V ekonomice Spojených států v červenci mimo zemědělství vzniklo 187 tisíc pracovních míst. Analytici čekali přírůstek asi 200 tisíc míst po vzniku přibližně 185 tisíc míst v červnu (revidováno z 209 tisíc). Míra nezaměstnanosti se v červenci snížila o desetinu procentního bodu na 3,5 %. Data zveřejnilo v pátek americké ministerstvo práce.

6. ČNB zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,8 % HDP

Česká národní banka (ČNB) zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,8 % hrubého domácího produktu. V květnu předpokládala, že dosáhne 3,9 % HDP. Loni skončil veřejný sektor ve schodku 3,6 % HDP. V dalších letech odhaduje ČNB zlepšení salda veřejných financí, schodek by se měl příští rok snížit na 1,7 % HDP a v roce 2025 na 0,7 % HDP. Vyplývá to ze zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 11. srpna.

7. Putin stvrdil zákon, který omezí podíly zahraničních vlastníků v ruských firmách

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který umožní omezit podíly zahraničních investorů z takzvaných nikoli přátelských zemí ve velkých ruských bankách a dalších společnostech. V pátek o tom informovala agentura RIA Novosti. Seznam "nikoli přátelských zemí" Rusko už několikrát rozšířilo a přidalo na něj mimo jiné všechny země Evropské unie za to, že sedmadvacítka uvalila na Rusko kvůli válce na Ukrajině sankce.

8. Berkshire Hathaway vykázala za druhé čtvrtletí rekordní provozní zisk

Investiční firmě Berkshire Hathaway miliardáře Warrena Buffetta vzrostl v druhém čtvrtletí provozní zisk o téměř sedm procent na rekordních 10,04 miliardy USD. Zisk podpořilo hlavně podnikání v oblasti pojišťovnictví. Zisk z držení akcií pak pomohl konglomerátu k čistému zisku téměř 35,91 miliardy USD. Loni společnost naopak vykázala ztrátu 43,62 miliardy USD.

9. Revolut pozastaví aktivity s kryptoměnami ve Spojených státech

Britská finančnětechnologická společnost Revolut ve Spojených státech pozastaví své aktivity s kryptoměnami. Důvodem je nejistota ohledně regulace kryptoměn v zemi, uvedl server CoinDesk. Zákazníků Revolutu mimo Spojené státy se tento krok netýká. Rozhodnutí tak ovlivní necelé jedno procento klientů Revolutu, kteří obchodují s kryptoměnami.

10. Nejprodávanějším elektromobilem ve Švédsku bylo v červenci čínské SUV

Nejprodávanějším elektromobilem ve Švédsku byl v červenci sportovně-užitkový vůz Atto 3 čínské automobilky BYD. Zákazníci si koupili 721 těchto crossoverů, což podle údajů automobilového sdružení Mobility Sweden překonalo prodej vozů ID.4 německé automobilky Volkswagen. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Handelsblatt: Jak Orbán oslabuje maďarské hospodářství

Zatímco Evropská unie debatuje o trendu posilování pravicových stran, hledí ekonomové do Maďarska. Tam se ukazuje, jaké důsledky může mít vláda pravicového populismu, napsal německý hospodářský deník Handelsblatt.

Pokud Viktor Orbán dosáhne svého, budou mocenské poměry v Evropě v roce 2030 jiné než dnes. "My Středoevropané se do té doby staneme čistými plátci v EU," prohlásil maďarský premiér před rokem na tradiční letní akademii maďarské vládní strany Fidesz v malém rumunském městě Baile Tušnad.

Momentálně se nezdá, že by známý provokatér mohl tohoto cíle dosáhnout. Ideologicky má sice Orbán v pravicově konzervativních kruzích status hrdiny, ekonomicky na tom ale žádná evropská země EU není tak špatně jako Maďarsko.

Podle údajů centrální banky mělo Maďarsko v únoru 2023 nejvyšší míru inflace ze všech unijních zemí - 25,8 %. Nyní se pohybuje kolem 19,9 %. Inflace ovlivňuje životní úroveň Maďarů, kterým od prvního čtvrtletí roku 2022 do prvního čtvrtletí roku 2023 klesly reálné mzdy v průměru o 15,6 %, což je nejvíce ze všech zemí OECD.

Podle expertů jsou špatné také prognózy dalšího vývoje: například ekonomové Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW) očekávají, že v roce 2023 výkon maďarského hospodářství klesne. V žádné jiné zemi střední a jihovýchodní Evropy se přitom pokles HDP neočekává.

Státy tohoto regionu mezi sebou soupeří a každý z nich usiluje o co nejvíce zahraničních investic, například v automobilovém průmyslu, aby se rychle dostal na úroveň prosperity západní Evropy. Maďarsko v tomto závodě v poslední době zaostává.

Maďarsko patří v rámci EU k menším ekonomikám. Ekonomové poukazují na to, že vývoj jeho hospodářství může sloužit jako exemplární příklad. Hospodářská slabost země podle nich ukazuje, jak důležitá jsou pro ekonomiku spolehlivá pravidla a jaké škody způsobují autoritářští politici, když se příliš soustředí na udržení své moci.

Podle vědců není náhodou, že Maďarsko trpí vysokou inflací a slabým hospodářským růstem současně právě v tomto roce. V dubnu 2022 se totiž v Maďarsku konaly volby - a ty mají důsledky.

"Ekonomické problémy Maďarska jsou částečně způsobeny tehdejšími volebními dárky," uvedl Sándor Richter z WIIW. Dnes už to víme: Opozice neměla téměř žádnou šanci Orbána ve volbách porazit. Orbánův mocenský systém je dobře zavedený a opozice má špatnou pověst i mezi mnoha Orbánovými kritiky.

Na jaře 2022 to však nebylo tak zřejmé jako dnes. Orbán byl favoritem voleb, ale vítězstvím si jistý být nemohl. Z fiskálního hlediska tedy premiér využil řadu možností. Lidé mladší 25 let přestali mít povinnost platit daně, rodiny dostaly slevu na dani a důchodci 13. důchod. To povzbudilo poptávku, což ale přišlo v nevhodnou dobu. Mnoho zboží bylo v té době nedostatkové kvůli narušení mezinárodní logistiky po pandemii covidu-19. Výsledkem byl prudký růst cen, který v Maďarsku ještě zhoršilo sucho a špatná úroda.

Orbán se snažil bojovat proti inflaci stanovením cenových stropů na základní produkty, jako jsou benzin, mouka, vejce nebo maso. Dnes se však ekonomové víceméně shodují, že tyto cenové limity byly kontraproduktivní. Maloobchodníci a výrobci se zahojili na tom, že poměrně citelně zvyšovali ceny zboží, u kterého horní hranice stanovena nebyla.

Podle maďarské centrální banky se inflace u potravin v Maďarsku zvýšila začátkem roku na 46 %. Maďaři šetřili, kde se dalo, a maloobchodní tržby prudce klesly. V květnu činil jejich pokles 12,3 %.

Orbán je tedy v úzkých a nepomáhá mu ani mezinárodní vývoj. Maďarsko, stejně jako Česká republika a Slovensko, patří do německého průmyslového a automobilového klastru. V Německu je však hospodářská situace špatná, což ovlivňuje i ekonomiku střední Evropy.

V Maďarsku panuje špatná nálada zejména ve stavebnictví. "Situace se zakázkami je katastrofální," řekl deníku manažer německého výrobce dlažebních kostek. K neutěšené situaci přispívá i to, že se Orbán musí obejít bez peněz z EU. Ta v minulých desetiletích významně přispívala k rozvoji země. Do roku 2027 by Maďarsko mělo nárok na 28 miliard eur z fondů obnovy a soudržnosti.

EU však financování blokuje. Mimo jiné má pochybnosti o tom, že v Maďarsku existují dostatečná opatření, která zajistí, aby veřejné prostředky neodtékaly do soukromých rukou. Existují silné indicie, že projekty, na které Maďarsko získalo prostředky EU, byly předražené. Peníze navíc údajně končily v kapsách podnikatelů blízkých Orbánovi. Maďarsko obdrží od EU určité finanční prostředky pouze v případě, že vláda dosáhne pokroku v plnění 27 průběžných cílů.

Zdá se, že Orbána to všechno neznepokojuje a nadále provokuje. Nedávno se v Baile Tušnad opět konala letní akademie Fideszu a premiér ve svém velmi dlouhém projevu rozdával kritiku na všechny strany.

Zejména v ekonomické oblasti si Orbán stanovil vysoké cíle, stejně jako v roce 2022. Jeho záměrem je do roku 2030 zdvojnásobit hospodářský výkon Maďarska oproti současnosti. Ekonomové to považují za zbožné přání.