Co musíte ráno vědět (13. prosince)

1. Americké akciové indexy v úterý přidaly okolo půl procenta, trh přijal klidně zprávu o inflaci

Akcie ve Spojených státech opět zpevnily. Údaje o inflaci za listopad příliš nezměnily očekávání načasování snížení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky. Investoři nyní budou pozorně sledovat poslední letošní zasedání měnového výboru Fedu, které skončí ve středu. Index Dow posílil o 0,48 % na 36 577,94 bodu, širší index S&P 500 se zvýšil o 0,46 % na 4 643,70 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite vzrostl o 0,70 % na 14 533,40 bodu. Index volatility VIX klesl o 4,43 % na 12,07 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o tři bazické body na 4,209 %. Ceny ropy spadly o tři a půl procenta, zlato a stříbro zakončily den na červené nule a bitcoin se obchodoval silnější o čtvrt procenta za zhruba 41 145 USD.

2. Evropské akcie v úterý nepatrně oslabily

Obchodování na západoevropských akciových trzích v úterý skončilo v červených číslech, ztráty hlavních indexů ovšem byly jen kosmetické. Investoři nyní vyhlížejí měnověpolitická jednání západních centrálních bank - Fedu, ECB a Bank of England. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,21 % na 472,72 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,03 % na 7 542,77 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,02 % na 16 791,74 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,11 % a skončil na 7 543,55 bodu.

3. Pražskou burzu v úterý táhly do červených čísel ČEZ a Komerční banka

Pražská burza v úterý ztrácela, index PX klesl o 0,16 % na 1 406,03 bodu, především v důsledku oslabení akcií energetické společnosti ČEZ a Komerční banky. Výraznějšímu poklesu burzy bránila dvojice rakouských finančních titulů.

4. Očekávané události

Středeční ráno bude patřit sérii britských dat (HDP, průmyslová výroba, obchodní bilance) a průmyslové produkci za eurozónu. Spojené státy odpoledne přidají výrobní inflaci a ve 20.00 SEČ skončí dvoudenní měnověpolitické jednání Fedu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Meziroční inflace v USA v listopadu klesla na 3,1 %, meziměsíčně ceny vzrostly

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v listopadu v souladu s očekáváním zpomalil na 3,1 % z říjnového tempa 3,2 %. V úterý to uvedlo americké ministerstvo práce. Meziměsíčně se ale spotřebitelské ceny o 0,1 % zvýšily, zatímco analytici předpokládali stagnaci. Údaje o inflaci podporují názor části analytiků, že americká centrální banka hodlá prozatím udržovat úrokové sazby na zvýšených úrovních.

6. Důvěra investorů v německou ekonomiku se v prosinci nečekaně dále zlepšila

Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku Německa se v prosinci znovu zlepšila a překonala odhady. A to navzdory rozpočtové krizi, s kterou se teď Německo potýká. V úterý to uvedl institut ZEW. Optimismu pomáhá očekávání, že Evropská centrální banka v blízké době sníží úrokové sazby.

7. Indie přerostla Hongkong, stala se sedmým největším akciovým trhem světa

Indie přerostla Hongkong a stala se sedmým největším akciovým trhem na světě. Podle údajů Světové federace burz činila na konci listopadu celková tržní kapitalizace indické Národní burzy cenných papírů (NSE) 3,989 bilionu dolarů proti 3,984 bilionu dolarů v Hongkongu. Indickému akciovému trhu pomáhá optimismus ohledně ekonomických vyhlídek země.

8. Reuters: Apple nabízí urovnání antimonopolních obvinění Evropské unie ohledně Apple Pay

Americká společnost Apple nabízí urovnání antimonopolních obvinění ze strany Evropské unie ohledně služby Apple Pay. Uvádějí to tři zdroje, na které se v úterý odvolala agentura Reuters. Firma podle nich navrhla konkurentům, že jim umožní přístup ke svým systémům mobilních plateb, které se používají pro mobilní peněženky. Apple by se tak mohl vyhnout vysoké pokutě.

9. Americký výrobce hraček Hasbro celosvětově propustí dalších 900 zaměstnanců

Americký výrobce hraček Hasbro celosvětově propustí dalších 900 zaměstnanců, reaguje tak na slabší prodej. Firma o tom informovala v dokumentech pro regulační orgány. Už zhruba před rokem oznámila, že zruší 15 % pracovních pozic. Společnost, která je konkurentem firmy Mattel, koncem loňského roku zaměstnávala zhruba 6 500 lidí. Oznámené škrty zvýší celkový počet propuštěných na 1 900, což je asi 29 % pracovní síly Hasbra.

10. Společnost Avolon závazně objednala 100 letadel Airbus A321neo, chce i boeingy

Irská leasingová společnost Avolon si od evropského výrobce Airbus závazně objednala dalších 100 letadel A321neo. Airbus to v úterý oznámil v tiskové zprávě. Jeho americký konkurent Boeing navíc uvedl, že si od něj Avolon hodlá koupit dalších 40 letounů 737 MAX. Dodal nicméně, že tuto objednávku ještě musí schválit hlavní akcionář společnosti Avolon.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Ben Bernanke slaví sedmdesátiny

Americký ekonom Ben Bernanke, který byl v letech 2006 až 2014 předsedou rady guvernérů americké centrální banky, 13. prosince slaví sedmdesátiny. Fedu předsedal během finanční krize z let 2008 až 2009, za vlády George W. Bushe a Baracka Obamy. Časopis Time jej v roce 2009 vyhlásil osobností roku, v roce 2022 mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii.

Centrální banka USA za Bernankeho podporovala ekonomiku, která v letech 2007 až 2009 zažila nejhlubší poválečnou recesi, nejprve snížením krátkodobých sazeb téměř na nulu a opakovaně potvrzovaným příslibem, že úroky zůstanou minimální ještě dlouho do budoucna. V jedné ze svých knih napsal, že díky němu se americká ekonomika neocitla v ještě větší krizi, než byla ta ve 30. letech. Od roku 2009 navíc Fed dodával do systému prostřednictvím nákupů dluhopisů masivní objemy nových peněz a třemi koly těchto nákupů zvýšil svou rozvahu o tři biliony dolarů na čtyři biliony dolarů.

Bernanke a "jeho" Fed se stali cílem kritiky veřejnosti a kongresmanů například ve věci některých excesů ve finančním sektoru, vadily nákladné vládní sanace banky Bear Stearns a pojišťovny AIG i mohutná vládní podpora největších bank během krize v roce 2008.

Po odchodu z funkce v čele Fedu se stal poradcem v hedgeovém fondu Citadel a zároveň působil v analytickém středisku Brookings Institution.

V roce 2022 Bernanke vydal svou poslední knihu s názvem 21st Century Monetary Policy: The Federal Reserve from the Great Inflation to COVID-19, v níž hodnotí úspěchy i neúspěchy Fedu od jeho vzniku. Kniha získala pozitivní recenzi v deníku New York Times, který napsal, že "má pomoci budoucím generacím tvůrců hospodářské politiky a pravděpodobně tomu tak i bude".

Ben Shalom Bernanke, který se narodil 13. prosince 1953 v Augustě ve státě Georgie, je potomkem židovských emigrantů z Polska. Vystudoval s červeným diplomem ekonomii na Harvardově univerzitě (1975). Má i doktorát z Massachusettského technologického institutu (1979), kde rovněž vyučoval. Jako ekonoma jej zajímá hlavně období Velké hospodářské krize ze 30. let minulého století.

Republikán Bernanke před svým nástupem do Fedu působil zejména v akademické sféře. Téměř čtvrt století přednášel na Stanfordově univerzitě nebo na Princetonské univerzitě (od roku 1985 jako profesor). Posléze byl jmenován do rady guvernérů Fedu, od června 2005 povýšil, když jej prezident George Bush jmenoval do čela svého výboru ekonomických poradců (do ledna 2006).